Neutrální prvek

V algebře je neutrální prvek e množiny A s binární operací {\displaystyle \otimes } takový prvek, pro nějž platí, že výsledkem operace neutrálního prvku a libovolného x ∈ A je x.

V případě, že se pro operaci používá multiplikativní značení, např. {\displaystyle \cdot } , je e často nazýván jednotkovým prvkem ( 1 x = x ) {\displaystyle (1\cdot x=x)} . V případě použití aditivního značení, např. + {\displaystyle +} , je e často nazýván nulovým prvkem ( 0 + x = x ) {\displaystyle (0+x=x)\!} . Pro neutrální prvek se někdy také používá výraz identita.

Formální definice

Buď A {\displaystyle A\,} množina a {\displaystyle \otimes } operace na A {\displaystyle A\,} .

  • Prvek e A {\displaystyle e\in A\,} se nazývá levý neutrální, právě když x A : e x = x {\displaystyle \forall x\in A:e\otimes x=x} .
  • Prvek e A {\displaystyle e\in A\,} se nazývá pravý neutrální, právě když x A : x e = x {\displaystyle \forall x\in A:x\otimes e=x} .
  • Prvek e A {\displaystyle e\in A\,} se nazývá neutrální, právě když x A : x e = e x = x {\displaystyle \forall x\in A:x\otimes e=e\otimes x=x} .

Příklady

  • Pokud ( A ,   ) {\displaystyle (A,\ \otimes )} jsou reálná čísla se sčítáním, je číslo 0 neutrálním prvkem.
  • Pokud ( A ,   ) {\displaystyle (A,\ \otimes )} jsou reálná čísla s násobením, je neutrálním prvkem číslo 1.
  • Pokud ( A ,   ) {\displaystyle (A,\ \otimes )} jsou n-rozměrné čtvercové matice se sčítáním, neutrálním prvkem je nulová matice.
  • Pokud ( A ,   ) {\displaystyle (A,\ \otimes )} jsou n-rozměrné matice s násobením, je neutrálním prvkem jednotková matice.
  • Pokud ( A ,   ) {\displaystyle (A,\ \otimes )} je množina všech zobrazení z množiny M {\displaystyle M\,} do sebe sama a {\displaystyle \otimes } je skládání funkcí, je neutrálním prvem funkce identita definovaná x M : i d ( x ) = x {\displaystyle \forall x\in M:id(x)=x} .
  • Pokud má A {\displaystyle A\,} pouze dva prvky e {\displaystyle e\,} a f {\displaystyle f\,} a operace {\displaystyle \otimes } je definována tak, že e e = f e = e {\displaystyle e\otimes e=f\otimes e=e} a f f = e f = f {\displaystyle f\otimes f=e\otimes f=f} , jsou oba prvky e {\displaystyle e\,} a f {\displaystyle f\,} levými neutrálními, ale neexistuje žádný pravý neutrální prvek.

Jak ukazuje poslední příklad, ( A , ) {\displaystyle (A,\otimes )} může mít několik levých neutrálních prvků, dokonce může platit, že každý prvek množiny A {\displaystyle A\,} je levým neutrálním. Stejně tak to platí pro pravé neutrální prvky. Pokud jsou ale v množině A {\displaystyle A\,} levé i pravé neutrální prvky, platí, že jsou si rovny a je tam tudíž právě jeden takový.[pozn 1]

Odkazy

Poznámky

  1. Důkaz: Buď l levý neutrální a r pravý neutrální, pak l = l r = r {\displaystyle l=l\otimes r=r} . V množině A tedy může být jen jeden neutrální prvek.

Související články