Normální podgrupa

Normální podgrupa (známá také jako invariantní podgrupa nebo samokonjugovaná podgrupa)[1] je v abstraktní algebře podgrupa, která je invariantní vůči konjugaci podle prvků grupy, jíž je částí. Jinými slovy podgrupa N {\displaystyle N} grupy G {\displaystyle G} je normální v G {\displaystyle G} právě tehdy, když g n g 1 N {\displaystyle gng^{-1}\in N} pro všechny g G {\displaystyle g\in G} a n N {\displaystyle n\in N} . Že N {\displaystyle N} je normální podgrupou G {\displaystyle G} zapisujeme N G {\displaystyle N\triangleleft G} .

Význam normálních podgrup spočívá v tom, že normální podgrupy (a pouze normální podgrupy) lze použít pro vytvoření faktorové grupy G / N {\displaystyle G/N} dané grupy. Navíc jsou normální podgrupy grupy G {\displaystyle G} právě jádry grupových homomorfismů s definičním oborem G {\displaystyle G} , což znamená, že je lze použít pro interní klasifikaci těchto homomorfismů.

První, kdo si uvědomil význam normálních podgrup, byl Évariste Galois.[2]

Definice

Podgrupa N {\displaystyle N} grupy G {\displaystyle G} se nazývá normální podgrupa grupy G {\displaystyle G} (značíme N G {\displaystyle N\triangleleft G} ), pokud je invariantní vůči konjugaci; tj. konjugace prvku podgrupy N {\displaystyle N} podle prvku grupy G {\displaystyle G} je vždy v N {\displaystyle N} .[3]

Ekvivalentní podmínky

Pro libovolnou podgrupu N {\displaystyle N} grupy G {\displaystyle G} jsou následující podmínky ekvivalentní s tím, že N {\displaystyle N} je normální podgrupou grupy G {\displaystyle G} . Proto libovolnou z nich můžeme použít jako definici normální podgrupy:

  • Obraz konjugace podgrupy N {\displaystyle N} libovolným prvkem grupy G {\displaystyle G} je podmnožinou N {\displaystyle N} ,[4] tj. g N g 1 N {\displaystyle gNg^{-1}\subseteq N} pro všechny g G {\displaystyle g\in G} .
  • Obraz konjugace podgrupy N {\displaystyle N} libovolným prvkem grupy G {\displaystyle G} je roven N , {\displaystyle N,} [4] tj. g N g 1 = N {\displaystyle gNg^{-1}=N} pro všechny g G {\displaystyle g\in G} .
  • Pro všechny g G {\displaystyle g\in G} jsou si levé a pravé třídy g N {\displaystyle gN} a N g {\displaystyle Ng} rovné.[4]
  • Množiny levých a pravých tříd podgrupy N {\displaystyle N} v G {\displaystyle G} jsou stejné.[4]
  • Násobení v G {\displaystyle G} zachovává relaci ekvivalence „je ve stejné levé třídě jako“. Tj. pro každé g , g , h , h G {\displaystyle g,g',h,h'\in G} , které vyhovuje g N = g N {\displaystyle gN=g'N} a h N = h N {\displaystyle hN=h'N} , platí ( g h ) N = ( g h ) N {\displaystyle (gh)N=(g'h')N} .
  • Existuje grupa na množina levých tříd podgrupy N {\displaystyle N} kde násobení libovolných dvou levých tříd g N {\displaystyle gN} a h N {\displaystyle hN} dává levou třídu ( g h ) N {\displaystyle (gh)N} . Tato grupa se nazývá faktorová grupa grupy G {\displaystyle G} podle N {\displaystyle N} a značí se G / N {\displaystyle G/N} .
  • N {\displaystyle N} je sjednocením tříd konjugace grupy G {\displaystyle G} .[2]
  • N {\displaystyle N} se zachovává vnitřními automorfismy grupy G {\displaystyle G} .[5]
  • Existuje nějaký grupový homomorfismus G H {\displaystyle G\to H} jehož jádro je N {\displaystyle N} .[2]
  • Existuje grupový homomorfismus ϕ : G H {\displaystyle \phi :G\to H} jehož vlákna tvoří grupa kde neutrální prvek je N {\displaystyle N} a násobení libovolných dvou vláken ϕ 1 ( h 1 ) {\displaystyle \phi ^{-1}(h_{1})} a ϕ 1 ( h 2 ) {\displaystyle \phi ^{-1}(h_{2})} dává fiber ϕ 1 ( h 1 h 2 ) {\displaystyle \phi ^{-1}(h_{1}h_{2})} (tato grupa je tatáž grupa G / N {\displaystyle G/N} se zmínil výše).
  • Existuje nějaká kongruence na G {\displaystyle G} , jejíž třída ekvivalence neutrálního prvku je N {\displaystyle N} .
  • Pro všechny n N {\displaystyle n\in N} a g G {\displaystyle g\in G} je komutátor n , g = n 1 g 1 n g {\displaystyle \langle n,g\rangle =n^{-1}g^{-1}ng} v N {\displaystyle N} .[zdroj?]
  • Libovolné dva prvky komutují modulo relace příslušnosti k normální podgrupě.[ujasnit] Tj. pro všechny g , h G {\displaystyle g,h\in G} je g h N {\displaystyle gh\in N} právě tehdy, když h g N {\displaystyle hg\in N} .[zdroj?]

Příklady

Pro libovolnou grupu G {\displaystyle G} je triviální podgrupa { e } {\displaystyle \{e\}} sestávající pouze z neutrálního prvku grupy G {\displaystyle G} vždy normální podgrupou grupy G {\displaystyle G} . Podobně grupa G {\displaystyle G} samotná je vždy normální podgrupou grupy G {\displaystyle G} (pokud to jsou jediné normální podgrupy, pak o G {\displaystyle G} říkáme, že je jednoduchá).[6] Jiný pojmenovaný normální podgrupy libovolné grupy zahrnuje centrum grupy (množina prvků, které komutují se všemi ostatními prvky) a komutátorová podgrupa G , G {\displaystyle \langle G,G\rangle } .[7][8] Obecněji, protože konjugace je izomorfismus, libovolná charakteristická podgrupa je normální podgrupou.[9]

Pokud G {\displaystyle G} je Abelova grupa, pak každá podgrupa N {\displaystyle N} grupy G {\displaystyle G} je normální, protože g N = { g n } n N = { n g } n N = N g {\displaystyle gN=\{gn\}_{n\in N}=\{ng\}_{n\in N}=Ng} . Obecněji pro libovolnou grupu G {\displaystyle G} , každá podgrupa centra Z ( G ) {\displaystyle Z(G)} grupy G {\displaystyle G} je normální v G {\displaystyle G} (ve speciálním případě, když G {\displaystyle G} je Abelova je centrum grupy celé G {\displaystyle G} , tedy fakt, že všechny podgrupy Abelovy grupa jsou normální). Grupa, které není Abelova, ale jejíž každá podgrupa je normální, se nazývá Hamiltonovská grupa.[10]

Konkrétní příkladem normální podgrupy je podgrupa N = { ( 1 ) , ( 123 ) , ( 132 ) } {\displaystyle N=\{(1),(123),(132)\}} symetrických grup S 3 {\displaystyle S_{3}} , sestávající z neutrální a oba tři-cykly. Konkrétně, můžeme kontrolovat, že každá levá třída podgrupy N {\displaystyle N} je jak rovno N {\displaystyle N} samotný nebo je rovno ( 12 ) N = { ( 12 ) , ( 23 ) , ( 13 ) } {\displaystyle (12)N=\{(12),(23),(13)\}} . Na druhou stranu, podgrupa H = { ( 1 ) , ( 12 ) } {\displaystyle H=\{(1),(12)\}} není normální v S 3 {\displaystyle S_{3}} , protože ( 123 ) H = { ( 123 ) , ( 13 ) } { ( 123 ) , ( 23 ) } = H ( 123 ) {\displaystyle (123)H=\{(123),(13)\}\neq \{(123),(23)\}=H(123)} .[11] To demonstruje obecný fakt, že libovolná podgrupa H G {\displaystyle H\leq G} indexu dva je normální.

Jako příklad normální podgrupy v grupě matic uvažujme obecnou lineární grupu G L n ( R ) {\displaystyle \mathrm {GL} _{n}(\mathbf {R} )} všech invertovatelných matic n × n {\displaystyle n\times n} reálných čísel s operací násobení matic a její podgrupu S L n ( R ) {\displaystyle \mathrm {SL} _{n}(\mathbf {R} )} všech matic n × n {\displaystyle n\times n} s determinantem 1 (speciální lineární grupa). Pro představu, proč podgrupa S L n ( R ) {\displaystyle \mathrm {SL} _{n}(\mathbf {R} )} je normální v G L n ( R ) {\displaystyle \mathrm {GL} _{n}(\mathbf {R} )} , uvažujme libovolnou matici X {\displaystyle X} v S L n ( R ) {\displaystyle \mathrm {SL} _{n}(\mathbf {R} )} a libovolnou invertibilní matici A {\displaystyle A} . Pak použitím dvou důležitých identit det ( A B ) = det ( A ) det ( B ) {\displaystyle \det(AB)=\det(A)\det(B)} a det ( A 1 ) = det ( A ) 1 {\displaystyle \det(A^{-1})=\det(A)^{-1}} dostáváme, že det ( A X A 1 ) = det ( A ) det ( X ) det ( A ) 1 = det ( X ) = 1 {\displaystyle \det(AXA^{-1})=\det(A)\det(X)\det(A)^{-1}=\det(X)=1} , takže také A X A 1 S L n ( R ) {\displaystyle AXA^{-1}\in \mathrm {SL} _{n}(\mathbf {R} )} . To znamená, že S L n ( R ) {\displaystyle \mathrm {SL} _{n}(\mathbf {R} )} je uzavřená vůči konjugaci v G L n ( R ) {\displaystyle \mathrm {GL} _{n}(\mathbf {R} )} , takže je to normální podgrupa.[pozn. 1]

V grupě Rubikovy kostky podgrupy sestávající z operace, které ovlivňují pouze orientace buď rohových kostiček nebo hranových kostiček, jsou normální.[12]

Grupa posunutí je normální podgrupa Eukleidovy grupy v libovolné dimenzi.[13] To znamená, že použitím shodného zobrazení následovaného posunutím a inverzním shodným zobrazením, má stejný efekt jako samotné posunutí. Naproti tomu podgrupa všech rotací okolo počátku není normální podgrupou Eukleidovské grupy pro dvou nebo vícerozměrný prostor: provedení translace následované rotací kolem počátku a opačnou translací typicky změní počátek souřadnicového systému, a proto dá jiný výsledek než samotná rotace kolem počátku.

Vlastnosti

  • Pokud H {\displaystyle H} je normální podgrupa grupy G {\displaystyle G} , a K {\displaystyle K} je podgrupa grupy G {\displaystyle G} obsahující H {\displaystyle H} , pak H {\displaystyle H} je normální podgrupa grupy K {\displaystyle K} .[14]
  • Normální podgrupa normální podgrupy grupy nemusí být normální v grupě. Čili normalita není Tranzitivní relace. Nejmenší grupa vykazující toto chování je Dihedrální grupa řádu 8.[15] Charakteristická podgrupa normální podgrupy však je normální.[16] Grupa, v niž je normalita tranzitivní, se nazývá T-grupa.[17]
  • Dvě grupy G {\displaystyle G} a H {\displaystyle H} jsou normální podgrupy jejich přímý součin G × H {\displaystyle G\times H} .
  • Pokud grupa G {\displaystyle G} je semidirektním součinem G = N H {\displaystyle G=N\rtimes H} , pak N {\displaystyle N} je normální v G {\displaystyle G} , ale H {\displaystyle H} nemusí být normální v G {\displaystyle G} .
  • Pokud M {\displaystyle M} a N {\displaystyle N} jsou normální podgrupy aditivní grupy G {\displaystyle G} takové, že G = M + N {\displaystyle G=M+N} a M N = { 0 } {\displaystyle M\cap N=\{0\}} , pak G = M N {\displaystyle G=M\oplus N} .[18]
  • Surjektivní homomorfismy zachovávají normalitu;[19] tj., pokud G H {\displaystyle G\to H} je surjektivní grupový homomorfismus a N {\displaystyle N} je normální v G {\displaystyle G} , pak obraz f ( N ) {\displaystyle f(N)} je normální v H {\displaystyle H} .
  • Inverzní obraz zachovává normalitu; [19] tj., pokud G H {\displaystyle G\to H} je grupový homomorfismus a N {\displaystyle N} je normální v H {\displaystyle H} , pak inverzní obraz f 1 ( N ) {\displaystyle f^{-1}(N)} je normální v G {\displaystyle G} .
  • Direktní součin grup zachovává normalitu; [20] tj., pokud N 1 G 1 {\displaystyle N_{1}\triangleleft G_{1}} a N 2 G 2 {\displaystyle N_{2}\triangleleft G_{2}} , pak N 1 × N 2 G 1 × G 2 {\displaystyle N_{1}\times N_{2}\;\triangleleft \;G_{1}\times G_{2}} .
  • Každá podgrupa indexu 2 je normální. Obecněji podgrupa H {\displaystyle H} konečného indexu n {\displaystyle n} v G {\displaystyle G} obsahuje podgrupu K {\displaystyle K} , která je normální v G {\displaystyle G} a jejíž index dělí n ! {\displaystyle n!} , která se nazývá normální jádro. Speciálně pokud p {\displaystyle p} je nejmenší prvočíslo dělící řád grupy G {\displaystyle G} , pak každá podgrupa indexu p {\displaystyle p} je normální.[21]
  • Skutečnost, že normální podgrupy grupy G {\displaystyle G} jsou právě jádra grupových homomorfismů definovaných na G {\displaystyle G} , odpovídá za některé z významů normálních podgrup; jsou způsobem, jak interně klasifikovat všechny homomorfismy definované na grupě. Například neidentity konečné grupy je jednoduchá právě tehdy, když je izomorfní se všemi svými neidentickými homomorfními obrazy;[22] konečná grupa je dokonalá právě tehdy, když nemá žádné normální podgrupy prvočíselného indexu; grupa je nedokonalá právě tehdy, když odvozená podgrupa nemá žádnou vlastní normální podgrupu.

Svaz normálních podgrup

Jsou-li N {\displaystyle N} a M {\displaystyle M} dvě normální podgrupy grupy G {\displaystyle G} , jejich průnik N M {\displaystyle N\cap M} a jejich součin N M = { n m : n N m M } {\displaystyle NM=\{nm:n\in N\;\wedge \;m\in M\}} je také normální podgrupa grupy G {\displaystyle G} .

Normální podgrupy grupy G {\displaystyle G} tvoří svaz s relací inkluze množin s nejmenším prvkem { e } {\displaystyle \{e\}} a největším prvkem G {\displaystyle G} . Průsek dvou normálních podgrup N {\displaystyle N} a M {\displaystyle M} v tomto svazu je jejich průnik a spojení je jejich součin.

Svaz je úplný a modulární.[20]

Normální podgrupy, faktorové grupy a homomorfismy

Pokud N {\displaystyle N} je normální podgrupa grupy G {\displaystyle G} , je možné definovat násobení na levých třídách jako zobrazení G / N × G / N G / N {\displaystyle G/N\times G/N\to G/N} takto:

( a 1 N ) ( a 2 N ) := ( a 1 a 2 ) N {\displaystyle \left(a_{1}N\right)\left(a_{2}N\right):=\left(a_{1}a_{2}\right)N}

Pro důkaz, že toto zobrazení je korektně definované, je třeba dokázat, že výsledek nezávisí na volbě reprezentantů a 1 , a 2 {\displaystyle a_{1},a_{2}} . Za tímto účelem uvažujme jiné reprezentanty a 1 a 1 N , a 2 a 2 N {\displaystyle a_{1}'\in a_{1}N,a_{2}'\in a_{2}N} . Pak existují n 1 , n 2 N {\displaystyle n_{1},n_{2}\in N} takové, že a 1 = a 1 n 1 , a 2 = a 2 n 2 {\displaystyle a_{1}'=a_{1}n_{1},a_{2}'=a_{2}n_{2}} . Odtud plyne, že

a 1 a 2 N = a 1 n 1 a 2 n 2 N = a 1 a 2 n 1 n 2 N = a 1 a 2 N , {\displaystyle a_{1}'a_{2}'N=a_{1}n_{1}a_{2}n_{2}N=a_{1}a_{2}n_{1}'n_{2}N=a_{1}a_{2}N,}

kde využíváme také fakt, že N {\displaystyle N} je normální podgrupa, a proto existuje n 1 N {\displaystyle n_{1}'\in N} takové, že n 1 a 2 = a 2 n 1 {\displaystyle n_{1}a_{2}=a_{2}n_{1}'} . Tím je dokázáno, že tento součin je korektně definovaným zobrazení mezi levými třídami.

Množina levých tříd s touto operací je grupou, kterou nazýváme faktorová grupa a značíme G / N . {\displaystyle G/N.} Existuje přirozená projekce f : G G / N {\displaystyle f:G\to G/N} daná vztahem f ( a ) = a N {\displaystyle f(a)=aN} . Tato projekce převádí N {\displaystyle N} na neutrální prvek grupy G / N {\displaystyle G/N} , což je levá třída e N = N {\displaystyle eN=N} ,[23] tj. ker ( f ) = N {\displaystyle \ker(f)=N} .

Obecně, grupový homomorfismus f : G H {\displaystyle f:G\to H} zobrazuje podgrupy grupy G {\displaystyle G} na podgrupy grupy H {\displaystyle H} . Také vzor libovolné podgrupy grupy H {\displaystyle H} je podgrupou grupy G {\displaystyle G} . Vzor triviální grupy { e } {\displaystyle \{e\}} v H {\displaystyle H} nazýváme jádrem homomorfismu a značíme ker f {\displaystyle \ker f} . Lze ukázat, že jádro je vždy normální a obraz f ( G ) {\displaystyle f(G)} grupy G {\displaystyle G} je vždy izomorfní s G / ker f {\displaystyle G/\ker f} (první věta o izomorfismu).[24] Tato korespondence je bijekcí mezi množinami všech faktorových grup G / N {\displaystyle G/N} grupy G {\displaystyle G} , a množinou všech homomorfních obrazů grupy G {\displaystyle G} (až na izomorfismus).[25] Je také zřejmé, že jádrem faktorového zobrazení f : G G / N {\displaystyle f:G\to G/N} je samotné N {\displaystyle N} , takže normální podgrupy jsou právě jádry homomorfismů s definičním oborem G {\displaystyle G} .[26]

Odkazy

Poznámky

  1. Jinak řečeno: det {\displaystyle \det } je homomorfismus G L n ( R ) {\displaystyle \mathrm {GL} _{n}(\mathbf {R} )} do multiplikativní podgrupy R × {\displaystyle \mathbf {R} ^{\times }} , a S L n ( R ) {\displaystyle \mathrm {SL} _{n}(\mathbf {R} )} je jádro. Oba argumenty fungují také nad komplexními čísly nebo dokonce nad libovolným komutativním tělesem.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Normal subgroup na anglické Wikipedii.

  1. Bradley 2010, s. 12.
  2. a b c Cantrell 2000, s. 160.
  3. Dummit a Foote 2004.
  4. a b c d Hungerford 2003, s. 41.
  5. Fraleigh 2003, s. 141.
  6. Robinson 1996, s. 16.
  7. Hungerford 2003, s. 45.
  8. Hall 1999, s. 138.
  9. Hall 1999, s. 32.
  10. Hall 1999, s. 190.
  11. Judson 2020, Section 10.1.
  12. Bergvall et al. 2010, s. 96.
  13. Thurston 1997, s. 218.
  14. Hungerford 2003, s. 42.
  15. Robinson 1996, s. 17.
  16. Robinson 1996, s. 28.
  17. Robinson 1996, s. 402.
  18. Hungerford 2013, s. 290.
  19. a b Hall 1999, s. 29.
  20. a b Hungerford 2003, s. 46.
  21. Robinson 1996, s. 36.
  22. Dõmõsi a Nehaniv 2004, s. 7.
  23. Hungerford 2003, s. 42–43.
  24. Hungerford 2003, s. 44.
  25. Robinson 1996, s. 20.
  26. Hall 1999, s. 27.

Literatura

Je zde použita šablona {{Refbegin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • BERGVALL, Olof; HYNNING, Elin; HEDBERG, Mikael; MICKELIN, Joel; MASAWE, Patrick. On Rubik's Cube [online]. KTH, 2010-05-16. Dostupné online. 
  • CANTRELL, C.D., 2000. Modern Mathematical Methods for Physicists and Engineers. [s.l.]: Cambridge University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-521-59180-5. 
  • DÕMÕSI, Pál; NEHANIV, Chrystopher L., 2004. Algebraic Theory of Automata Networks. [s.l.]: SIAM. (SIAM Monographs on Discrete Mathematics and Applications). 
  • DUMMIT, David S.; FOOTE, Richard M., 2004. Abstract Algebra. 3. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons. ISBN 0-471-43334-9. 
  • FRALEIGH, John B., 2003. A First Course in Abstract Algebra. 7. vyd. [s.l.]: Addison-Wesley. ISBN 978-0-321-15608-2. 
  • HALL, Marshall, 1999. The Theory of Groups. Providence: Chelsea Publishing. ISBN 978-0-8218-1967-8. 
  • HUNGERFORD, Thomas, 2003. Algebra. [s.l.]: Springer. (Graduate Texts in Mathematics). 
  • HUNGERFORD, Thomas, 2013. Abstract Algebra: An Introduction. [s.l.]: Brooks/Cole Cengage Learning. 
  • JUDSON, Thomas W., 2020. Abstract Algebra: Theory and Applications. [s.l.]: [s.n.]. Dostupné online. 
  • ROBINSON, Derek J. S., 1996. A Course in the Theory of Groups. 2. vyd. [s.l.]: Springer-Verlag. (Graduate Texts in Mathematics). ISBN 978-1-4612-6443-9. 
  • THURSTON, William, 1997. Three-dimensional geometry and topology, Vol. 1. [s.l.]: Princeton University Press. (Princeton Mathematical Series). ISBN 978-0-691-08304-9. 
  • BRADLEY, C. J., 2010. The mathematical theory of symmetry in solids : representation theory for point groups and space groups. Oxford New York: Clarendon Press. ISBN 978-0-19-958258-7. OCLC 859155300 

Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

  • HERSTEIN, I. N., 1975. Topics ion algebra. 2. vyd. Lexington, Mass.-Toronto, Ont.: Xerox College Publishing. xi+388 s. 

Související články

Operace převádějící podgrupy na podgrupy

  • Normalizátor
  • Konjugovaný uzávěr
  • Normální jádro

Vlastnosti podgrup komplementární k normalitě

  • Malnormální podgrupa
  • Kontranormální podgrupa
  • Abnormální podgrupa
  • Sebenormalizující podgrupa

Vlastnosti podgrup silnější než normalita

  • Charakteristická podgrupa
  • Plně charakteristická podgrupa

Vlastnosti podgrup slabší než normalita

  • Subnormální podgrupa
  • Ascendant podgrupa
  • Descendant podgrupa
  • Kvazinormální podgrupa
  • Seminormální podgrupa
  • Konjugovaná permutovatelná podgrupa
  • Modulární podgrupa
  • Pronormální podgrupa
  • Paranormální podgrupa
  • Polynormální podgrupa
  • C-normální podgrupa

Podobné pojmy v algebře

Externí odkazy

  • Normální podgrupa v encyklopedii MathWorld (anglicky)
  • Normal subgroup in Springer's Encyclopedia of Mathematics
  • Robert Ash: Group Fundamentals in Abstract Algebra. The Basic Graduate Year
  • Timothy Gowers, Normal subgroups and quotient groups
  • John Baez, What's a Normal Subgroup?