Nová ortodoxie

Nová ortodoxie (někdy též dialektická teologie či teologie krize, později též novoortodoxie anebo novoortodoxní protestantismus) je směr protestantské teologie, který se rozšířil v Evropě začátkem 20. století a jmenoval se původně „dialektická teologie“. Vznik tohoto směru bývá obvykle spojován s vydáním komentáře K. Bartha k Pavlovu listu Římanům.^[1] Později Barth upustil od názvu „dialektická teologie“.^[2] Mezi nejvýznamnější představitele dialektické teologie patří Emil Brunner, Paul Tillich aj.^[1] V 30. letech XX. století pronikly ideje novoortodoxie do Spojených států, kde se objevily v této době práce Reinholda Niebuhra. Tento teolog se zřekl myšlenek křesťanského socialismu a přešel na pozice novoortodoxního protestantismu. Stoupenci novoortodoxie usilovali o obrodu údajně zapomenutého odkazu protestantské reformace (odtud i název novoortodoxie, popřípadě nová ortodoxie, novoprotestantismus a dokonce novoreformace).^[2]

Novoortodoxní teologové kritizují své předchůzce, protože sbližují Boha a člověka, vytýkají stoupencům tzv. liberální teologie zesvětštění ideje Boha.^[3] V Česku představitelem dialektické teologie byl Josef Lukl Hromádka.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Kuzminová 1977, s. 316.
↑ ^a ^b Kuzminová 1977, s. 317.
↑ Kuzminová 1977, s. 320.

Literatura

KUZMINOVÁ, T. A., 1977. Novoprotestantismus. In: MITROCHIN, L. N.; OJZERMAN, T. I.; ŠERŠENKO, L. N. Buržoazní filozofie 20. století. 1. vyd. Praha: Svoboda. S. 314–337.

Externí odkazy

Náboženské směry - Dialektická teologie
dialektická teologie [online]. CoJeCo.cz [cit. 2023-09-14]. Dostupné online.
dialektická teologie [online]. Encyklopedie Vševěd [cit. 2023-09-14]. Dostupné online.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.