Obchodní dům Máj

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Obchodní dům Máj
Účel stavby
komerční
Základní informace
Sloh	high-tech architektura
Architekti	John Eisler, Miroslav Masák, Martin Rajniš
Výstavba	1972–1975
Přestavba	2018–2024
Současný majitel	Amadeus Real Estate
Poloha
Adresa	Národní 63/26 Praha 1, Nové Město 110 00  Praha 1, Praha 1, Nové Město, Česko Česko
Ulice	Národní a Spálená
Souřadnice	50°4′55,92″ s. š., 14°25′10,92″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	102116 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Máj je budova v Praze na křižovatce ulic Spálená a Národní postavená jako obchodní dům. Je jedním z nejvýznamnějších zástupců české architektury 70. let 20. století.^[1] Z architektonického hlediska jde o stavbu pozdně funkcionalistickou s prvky brutalismu a high-tech architektury^[2] architektů z ateliéru SIAL.^[3]

Budova byla vybudována jako obchodní dům v letech 1972–1975^[1] pod názvem 02.^[3] Krátce po dokončení byla přejmenována na Máj, když pod tímto označením byla známá až do pádu komunistického režimu. Po roce 1992 došlo k dalšímu přejmenování na Kmart podle amerického řetězce, který jej vlastnil. V roce 1996 se vlastníkem a provozovatelem stala společnost Tesco, která obchodní dům provozovala pod svou značkou. Po rekonstrukci interiérů a zavedení nové koncepce firmy změnila společnost Tesco v září 2009 značku na My. V roce 2019 dům získala společnost ze skupiny AMADEUS Real Estate. V letech 2023 až 2024 byla budova zásadně zrekonstruována,^[4] od znovuotevření je využívána pod názvem Máj Národní^[5] jako obchodní centrum, zábavní prostor a výstavní prostor.^[6] Od roku 2007 je dům chráněn jako Kulturní památka České republiky.

Vlastníci

Od června do prosince 1990 fungoval objekt jako Obchodní dům Máj, státní podnik. K 1. lednu 1991 byl v rámci privatizace získala budovu společnost Obchodní dům Máj, a.s. Ta byla v roce 1995 zrušena a sloučena se společností KMART ČR a.s.,^[7] kterou tehdy vlastnil americký řetězec Kmart. Poté, co celou společnost Kmart koupila nizozemská pobočka Tesco, došlo v květnu 1996 k přejmenování společnosti na Tesco Stores ČR a. s.,^[8] a obchodní domy K-Mart byly přejmenované na Tesco.

V roce 2018 byla budova vyčleněna do samostatné společnosti Department store Praha s.r.o., která byla v roce 2019 prodána společnosti BELLE REAL, a.s. vlastněné společností Amádeus Real, a.s. kontroverzního podnikatele Václava Klána.^[9] Společnost Department store Praha se následně sloučila BELLE REAL, která byla přejmenována na Máj Národní a.s.^[10]

Kontext místa

Máj byl vybudovaný na místě zbořeného novogotického Šlikovského paláce a do historické zástavby vstoupil „s razancí, jaká byla pro světovou architekturu 70. let 20. století typická“.^[1] Pavel Panoch zmiňuje, že Máj do centra Nového Města záměrně vkročil trochu jako slon v porcelánu a nesnažil se připodobnit kontextu svého historického prostředí, ale naopak do něj dosedl nesmlouvavě a drze jako těžké a objemné těžítko a jako užitečný experiment názorně ukazuje, kde jsou meze toho, co historické jádro Prahy ještě snese.^[11]

Autoři

Obchodní dům Máj navrhli architekti John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš z libereckého ateliéru SIAL, který roku 1968 založil autor Ještědu Karel Hubáček.^[1] Stavbu realizovaly švédské stavební firmy SIAB a ABV Stockholm.^[1] Spolupráce se západními stavebními firmami byla v 70. letech neobvyklá.^[12]

Popis

Obchodní dům byl jako jeden z prvních vybaven rozsáhlým systémem bezpečnostních kamer, které nepřetržitě nahrávají.

Zajímavostí je použití 13 výtahů, z nichž jsou dva pro zákazníky, dva pro zaměstnance, tři menší a tři větší pro rozvoz zboží a tři velké pro přepravu nákladních automobilů. S osobním automobilem je možno vyjet až na terasu 4. patra.

Zvláštností byla použitá stavební technologie suché montáže.^[1] Pro styl high tech styl bylo charakteristické zvýraznění některých technologických prvků: barevně natřená potrubí vzduchotechniky na stropech (ta však byla zakryta v roce 1992) a eskalátory v prosklené schodišťové hale (průhled byl zakryt při rekonstrukci roku 2009 a přilehlý prostor má být zastavěn).^[1][11] Tyto prvky byly inspirované stavbou Centre Georges Pompidou v Paříži (1972–1977) od architektů Renza Piana a Richarda Rogerse, pražská stavba ale byla dokončena o dva roky dřív než její vzor, což jí dává celoevropský význam.^[1]

Jedním z důvodů, proč se ministerstvo rozhodlo prohlásit objekt za památku, byl kontrast plně prosklené eskalátorové haly s nečleněnou věží nákladních výtahů z pohledového betonu.^[12] Pavel Panoch popisuje přísné, odosobněné geometrické formy a materiálový souzvuk železobetonového skeletu, opláštěného plechem a skleněnými pásy, jako znaky mašinismu.^[11] Součástí high tech pojetí byl i trvale zavěšený jeřáb na střešních kolejnicích, určený k čištění fasády.^[11] Panoch řadí Máj mezi pět nejvýznamnějších dobových českých budov, které typickým a mimořádně výstižným způsobem zhmotňují dobovou společenskou atmosféru raného předkapitalistického konzumu.^[11]

Neofunkcionalistickými rysy jsou důraz na tenkost pláště budovy, prolamovaného pásovými okny a velkými skleněnými plochami, a asymetrické prvky jeho kompozice.^[1] Máj ve své době patřil ve světovém měřítku k nejmonumentálnějším stavbám neofunkcionalistického směru.

Obchodní dům vyvolal ve své době velkou pozornost západních architektonických časopisů. Psal o něm Udo Kultermann v knihách Architecture in the Seventies (London, 1980) a Zeitgenössische Architektur in Osteuropa (Köln, 1985) a časopisy Baumeister (1973, č. 6), Bauforum (1981, č. 88) a Casabella (1985, č. 4 a 9, komentář Sebastiana Brandoliniho).^[1] V českém prostředí hodnota stavby tolik zdůrazňována nebyla, protože ateliér SIAL se dostal do nepřízně režimu, jeho členové nesměli publikovat v oficiálních architektonických časopisech.^[1]

Historik architektury Jan Michl stavbu vyzdvihl ve své knize Realizace a projekty v současné architektuře (Odeon, Praha, 1978).^[1] Jedinou další zmínku v oficiální československé architektonické literatuře před rokem 1989 si dovolil Jaroslav Vebr v knize Soudobá architektura v ČSR (Panorama, Praha, 1980). Po roce 1989 Máj zmínily české práce Česká architektura/Czech Architecture, 1945–1995 (Obec architektů, Praha, 1995), Veletržní palác v Praze (Národní galerie, Praha, 1995), Mašinisti (Galerie Jaroslava Fragnera, Praha, 1996), Umělecké památky Prahy: Nové Město a Vyšehrad (Academia, Praha, 1998), na Západě pak Léon de Coste: Prague (Paris, 1990), Architecture in the Czech Republic (Chicago, 1993) a publikace nakladatelství Citadelle + Mazenod Prague (Paris, 2005).^[1]

Proměny po roce 2000

V únoru 2006 společnost Tesco údajně požádala Magistrát hl. m. Prahy o vyjádření k záměru demolice obchodního domu odůvodněného tím, že je zastaralý.^[13][14] Zástupci magistrátu a odborné komise městské rady trvali na tom, že případnému zbourání by muselo předcházet vydání stavebního povolení na novou budovu, který by Máj nahradila.^[14] Po vlně kritiky nicméně společnost Tesco své plány zredukovala na radikální rekonstrukci a popřela, že by plánovala demolici.

V březnu 2006 historik a teoretik architektury Rostislav Švácha navrhl prohlásit obchodní dům za kulturní památku.^{[1][15][16][17]} Národní památkový ústav svým stanoviskem žádost podpořil, ředitel jeho pražské pobočky Michal Zachař ve vyjádření pro média označil stavbu za ojedinělou vlaštovku opravdu moderní architektury v normalizačním Československu.^[18] Svá stanoviska zpracovala také odborná pracoviště Univerzity Karlovy a ČVUT.^[18] 27. dubna 2006 Ministerstvo kultury zahájilo správní řízení o prohlášení kulturní památkou.^[13] Společnost Tesco 9. června 2006 požádala o přerušení správního řízení, aby získalo čas pro zpracování podkladů ke svému stanovisku, a ministerstvo jí v červenci vyhovělo. 2. října 2006 byl obchodní dům prohlášen za kulturní památku.^[18] Tesco Stores ČR se prohlášení za památku bránila, protože chystala radikální přestavbu, a proti rozhodnutí podala rozklad, který však ministr kultury Martin Štěpánek 21. prosince 2006 zamítl.^[19] Spor o památkovou ochranu Máje rozvířil mezi veřejností otázku, zda si památkovou ochranu zaslouží nejen historické, ale i významné moderní stavby, které veřejnost jako památky nevnímá.^[19]

Na podzim 2009 probíhala rozsáhlá rekonstrukce. V souvislosti s výstavbou komplexu Quadrio^[20] na sousedním pozemku s výstupem ze stanice metra Národní třída byla zakryta prosklená jižní stěna obchodního domu, skrz kterou byly původně vidět eskalátory. S Quadriem byl Máj propojen dveřmi v roce 2014.

Rekonstrukce 2022–2024

Česká developerská společnost AMADEUS Real Estate, která se zaměřuje mimo jiné i na rekonstrukce památkových budov, začala v roce 2022 obchodní dům rekonstruovat. Součástí rekonstrukce a přeměny na moderní obchodní centrum byla obnova fasády, rozdělení na jednotlivé obchodní jednotky a nový sortiment.^[21]

Rekonstrukce byla dokončena v květnu 2024. Dominantou budovy se přitom stali dva několikametroví motýli Davida Černého umístění na její fasádě.^[22]

Rozlehlou plochu interiéru o šesti patrech realizovala společnost Prochazka & Partners. Koncept na celkové ploše 17 tisíc metrů čtverečních byl inspirován velkými evropskými metropolemi.^[23]

Veřejnosti bude obchodní dům otevřen 24. června 2024.^[23]

Odkazy

Reference

Tento seznam referencí potřebuje upravit.

Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Máj Národní na Wikimedia Commons
• www stránky obchodního domu
• Magdalena Nová, Jan Ziegler: Změní se Tesco i stanice metra, MF DNES, 18. 2. 2006, příloha Praha, str. B 3 (soubor článků včetně rozhovoru se Zdeňkem Lukešem)
• Robert Oppelt: Máj jako památka? Proč ne, MF DNES, 8. 4. 2006, příloha Praha, s. B 4 (soubor článků včetně rozhovoru s Richardem Bieglem)
• Kamila Klausová: Pomníky socialismu, Týden, č. 15/2006, 10. 4. 2006 (srovnávací hodnocení Rostislava Šváchy a Zdeňka Lukeše)
• David Nesnídal: Bojuji za české sklo, týdeník MF PLUS, č. 16/2006 (rozhovor s Rostislavem Šváchou o stavbách z poválečné doby)
• Rostislav Švácha: Máj vstoupil do dějin, Aktuálně.cz, 12. 3. 2006
• Ondřej Beneš, Oldřich J. Ševčík: neplatný odkaz! Praha 2006: Obchodní dům Máj, komerční zájmy vlastníka a „věc architektury“ ve společnosti masové spotřeby^{[nedostupný zdroj]}, e-architekt.cz, 24. 11. 2006 (souhrnný článek o kauze)
• Pořad Českého rozhlasu Plus Obchodní domy, výkladní skříně normalizace; obsahuje množství informací o historii obchodního domu Máj a obchodování obecně^{[nedostupný zdroj]}