Odbory

Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.

Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.

Odbory jsou právnickou osobou ve formě sdružení - především zaměstnanců, založené s cílem prosazovat pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy svých členů. Po rekodifikaci soukromého práva k 1. lednu 2014 se na odborovou organizaci používá přiměřeně úprava spolkového práva.

Odbory jsou v souladu s Listinou základních práv a svobod a zákoníkem práce zástupcem zaměstnanců. Odborům náleží u zaměstnavatele právo na

• informace (např. o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele)
• projednání (např. při stanovení výše náhrady majetkové škody zaměstnance)
• kontrolu (např. nad stavem pracovních podmínek a BOZP)
• spolurozhodování (např. při vydávání plánu čerpání dovolené)
• kolektivní vyjednávání a uzavírání kolektivních smluv.

Odbory jednají jménem pracovníků, které zastupují, pokud jednají se zaměstnavatelem v otázkách vlastních pracovních podmínek (např. úprava pracovní doby, odměňování), nebo státem (typicky na Tripartitě), například ohledně výše mezd nebo pracovních podmínek.

Členové odborů se sdružují do svazů a konfederace odborových svazů, zejména za účelem vytvoření protiváhy zaměstnavatelům. Odbory předkládají vládním činitelům návrhy na legislativní změny a to nejen v rámci jednání tripartity, ale i samostatnými podněty k poslancům a ministerstvům.

Sdružování do odborových organizací se v České republice řídí obecnou úpravou o sdružování (zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, předtím zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů) a mezinárodními úmluvami, zejm. Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat.

Vznik odborů

• Odborová organizace je právnická osoba, která vzniká následující den po dni, kdy byla příslušnému rejstříkovému soudu doručena informace o založení odborové organizace (nemůže návrh odmítnout). Jedná se o tzv. evidenční princip.
• Odborové organizace vznikají nezávisle na státu a jejich počet není omezen, a to ani v rámci celé České republiky, ani u jednoho zaměstnavatele.
• Omezování počtu odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňování některých z nich v podniku nebo v odvětví. Činnost odborových organizací může být omezena zákonem jen, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.

Odborové organizace mohou vytvářet organizačně vyšší celky, tzv. odborové svazy, povětšinou dle profesního zaměření. Odborové svazy sdružují více odborových organizací a mohou uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně. Odborové svazy mohou rovněž vytvářet společnou organizaci, jako např. Českomoravskou konfederaci odborových svazů, která následně zastupuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců a členů odborů na vrcholné - celostátní úrovni jako člen Rady hospodářské a sociální dohody (tzv. Tripartita).

Povinnosti zaměstnavatele

Oznamovací povinnosti

Rozsah informačních a projednávacích oprávnění vyplývá z ust. § 287 zákoníku práce^[1].

Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci zejména o:

• vývoji mezd nebo platů,
• vývoji průměrné mzdy nebo platu a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak.

Povinná jednání

Zaměstnavatel je povinen s odborovou organizací projednat:

• ekonomickou situaci zaměstnavatele,
• množství práce a pracovní tempo,
• změny organizace práce,
• systém odměňování a hodnocení zaměstnanců,
• systém školení a vzdělávání zaměstnanců,
• opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců,
• další opatření týkající se většího počtu zaměstnanců.

V některých zemích mají odbory v zákonech zakotvenu značnou svobodu. V jiných jsou politickým nebo vojenským režimem utlačovány, mají minimální, nebo žádnou svobodu a členové riskují násilí nebo dokonce smrt. ^[zdroj?]

Povinnost ke kolektivnímu vyjednávání

Zaměstnavatel je povinen po předložení návrhu kolektivní smlouvy s odborovou organizací jednat o uzavření smlouvy (v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání)^[2].

Vyhledávání odborů v ČR

Odbory lze v České republice vyhledávat na odkazu https://or.justice.cz/ podle názvu apod., jsou součástí tzv. Veřejných rejstříků obdobně jako spolky. Lze také na odkazu https://ares.gov.cz vyhledat ekonomické subjekty podle právní formy 703 - Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů.

Odkazy

Reference

Literatura

• POKORNÝ, Jiří, Alžběta KRATINOVÁ, Anna JONÁKOVÁ, Jaroslav ŠULC a Dušan MARTINEK. Historie, odbory a společnost: cesta k lepší budoucnosti. Praha: ČMKOS, 2020.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu odbory na Wikimedia Commons
• Galerie odbory na Wikimedia Commons
• Téma Odbory ve Wikicitátech
• Encyklopedické heslo Dělnické koalice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Příklad internetových stránek a služeb základní organizace Odbory Bosch

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.