Oranžská řeka
| Oranžská řeka | |
|---|---|
 Řeka v provincii Northern Cape | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 1860 km |
| Plocha povodí | 1 036 000 km² |
| Průměrný průtok | 350 m³/s |
| Světadíl | Afrika |
| Pramen | |
| 28°53'45"J, 29°00'83"E Dračí hory 28°53′47,8″ j. š., 29°1′4,6″ v. d. 3160 m n. m. | |
| Ústí | |
| Atlantský oceán 28°37′51″ j. š., 16°27′0″ v. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
Jižní Afrika Jižní Afrika (Svobodný stát, Severní Kapsko), Lesotho Lesotho, Namibie Namibie | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Povodí Oranje (Jihoafrická republika 59,65%, Namibie 25,40%, Botswana[1] 12,85%, Lesotho 10,08%)[2] | |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oranžská řeka (afrikánsky Oranjerivier, anglicky Orange River, v české kartografické terminologii zvaná též Oranje nebo Orange) je řeka v Jižní Africe. Protéká Lesothem, Jihoafrickou republikou (Svobodný stát, Severní Kapsko) a Namibií. Je 1860 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1 036 000 km². Pojmenovaná je na počest prince Oranžského účastníkem holandské expedice Skotem R. J. Gordonem.
Průběh toku
Pramení na svazích hory Mount o Surs v Dračích horách v nadmořské výšce 3160 m. U pramene se nazývá Sinku a teče směrem na západ. Protéká suchou oblastí Vysoký Veld, kde ztrácí část své vody vypařováním a prudce zmenšuje své rozměry. V období sucha v těchto místech téměř vysychá, ale v období dešťů se úroveň hladiny opět rychle zvedá. Pod ústím řeky Vaal vtéká na Kapskou planinu, kde teče v soutěsce. Protéká jižním okrajem pouště Kalahari. Zde se stává mělkou. Pod ústím řeky Chartbis vytváří peřeje a kaskády vodopádů Augrabies, na nichž během několika kilometrů klesá o 146 m. Pokračuje v soutěsce a posledních 97 km po rovině. Při ústí do Atlantského oceánu vytváří práh.
Přítoky
Hlavní přítoky jsou zprava Kaledon a Vaal. Do řeky zprava také ústí suché koryto řeky Molopo.
Vodní režim
Zdroj vody je dešťový a režim povodňový. Nejvyšší vodnosti dosahuje od listopadu do března s maximem na přelomu února a března. Nejnižší úrovně dosahuje v červenci a srpnu. Průtok silně kolísá a v různých letech se značně liší. Průměrný roční průtok vody u města Prieska činí 350 m³/s. Celkové množství unášených pevných částic za rok činí 153 Mt.
Využití
Vodní doprava na řece není možná. V povodí řeky byly vybudovány zavlažovací systémy Vaal-Charts a na řece Rit, která je přítokem Vaalu. Od roku 1966 byla zahájena realizace projektu na využití vodních zdrojů v povodí řeky. Byly vybudovány hydrouzly Hendrik Verwoerd (1972) a Vanderkloof (u Petrusville). Byl postaven tunel dlouhý 82 km skrze hory od přehrady Hendrik Verwoerd k hornímu toku řeky Great Fish za účelem zavlažování a zlepšení zásobování vodou pro města Bloemfontein, Kimberley, Port Elizabeth. Na řece leží města Alival Nort, Prieska, Apington.
Poznámky
Literatura
- (francouzsky) Capstickdale L., L'Afrique du sud et le probleme de 1'eau, "L'Eau", 1969
- (rusky) Dmitrevskij J. D., Vnitrozemské vodstvo Afriky a jeho využití, Leningrad 1967, (Дмитревский Ю. Д., Внутренние воды Африки и их использование, Л., 1967)
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Оранжевая“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oranžská řeka na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
