Otevřené laboratorní deníky

Otevřené laboratorní deníky, (anglicky open-notebook science), je označení pro online zpřístupnění a sdílení záznamů z výzkumného projektu. Toto veřejné sdílení je prováděno současně s výzkumnou činností, takže jsou zveřejňovány informace i o právě probíhajících a nedokončených projektech, nikoliv pouze o projektech uzavřených. Veřejnost má přístup k osobním i laboratorním poznámkám výzkumníka, dále také k veškerým výzkumným datům (již zpracovaným nebo nezpracovaným) a dalším souvisejícím materiálům. V těchto zápiscích jsou zahrnuté také tzv. “dark data”, což je označení pro neúspěšné experimenty, včetně těch méně významných, které se běžně nezveřejňují.^[1]

Otevřeným deníkem může být jakýkoli druh webové stránky, pokud vyhovuje potřebám badatele a je veřejně dostupný. Cílem sdílení informací je zamezení duplicity dalšího výzkumu, vytvoření diskuze k výzkumu a zároveň podpora ve spolupráci výzkumných pracovníků. Praxe otevřených laboratorních deníků se netýká pouze akademického prostředí. Princip otevřených laboratorních deníků je založen na open source software.^[2]

Otevřené laboratorní deníky si v poslední době získaly významnou pozornost ve výzkumných a obecných médiích jako součást trendu, který směřuje k otevřenějšímu přístupu ve výzkumné praxi a publikování výzkumných postupů široké veřejnosti. Věda a praxe o otevřených laboratorních denících může být označena jako součást širšího hnutí za otevřenou vědu, která zahrnuje obhajobu a přijetí publikací s otevřeným přístupem (anglicky označováno jako open acess), otevřená data (anglicky označováno jako open data), crowdsourcingová data (anglicky označováno jako crowdsourcing), a občanské vědy.^[3]

Historie

Termín otevřené laboratorní deníky byl poprvé použit Jeanem-Claudem Bradleym (Drexel University) v roce 2006. Zároveň se stal prvním vědcem, který online zveřejňoval své vědecké poznatky. Dle jeho názoru vědecké články velmi stručně informují o vypracování výzkumu a nabízejí elementární postupy, které jsou nedostatečné pro jeho další replikaci. Kromě toho odhadl, že 87 % jeho vlastní vědecké produkce by nikdy nebylo publikováno. Záznamy z laboratorního deníku totiž obsahovaly experimenty, které se nezdařily a z tohoto důvodu by nemohly být zveřejněny ve vědeckých periodicích. Vědu dle jeho názoru tvoří "úspěchy“, ale také „neúspěchy“.

První praktické pokusy s otevřeným laboratorním deníkem byly provedeny v rámci projektu UsefulChem, který byl zahájen v roce 2005.

„... existuje URL na laboratorní deník, který je volně dostupný a indexovaný na běžných vyhledávačích. Nemusí to nutně vypadat jako papírový zápisník, ale je nezbytné, aby byl veškerý výzkum zpřístupněn veřejnosti a v reálném čase…“^[4]

Výhody používání otevřených laboratorních deníků

• Otevřené laboratorní deníky usnadňují citování zdrojů a příkladů z experimentů, které jsou použity jako podpora argumentů ve článcích.
• Otevřené laboratorní deníky znamenají, že výzkum a jeho vývoj je veřejně zveřejňován bez nepřiměřeného zpoždění, nebo filtrování jakýchkoli informací.
• Umožňují ostatním přesněji porozumět, jakým způsobem výzkum probíhal a jedná se tedy o cenné informace, které využívají spolupracovníci, potenciální studenti nebo budoucí zaměstnavatelé z daného oboru.^[5]
• Vědci v rané fázi kariéry se mohou pomocí otevřených laboratorních deníků snadno spojit se svými kolegy v oboru.
• Použití otevřených laboratorních deníků poskytuje příležitost prezentovat práci jasně a stručně, jak odborníkům, tak laikům.
• Pro mladé vědce je to užitečný nástroj pro další rozvoj kariéry.^[4]

Nevýhody používání otevřených laboratorních deníků

• Krádeže dat, tyto obavy vyvstávají především v oblasti biologického a lékařského bádání. Záměr publikovat výsledky z výzkumu jako první, vede mnohé k diskutabilním praktikám. Nelibost vůči otevřeným deníkům vzniká také v oblastech, ve kterých je publikovaný recenzovaný dokument hlavní metrikou kariérního úspěchu.^[6]

• Znemožnění patentování nových poznatků, které již byly veřejně sdíleny. Z tohoto důvodů nejsou otevřené laboratorní deníky vhodné pro výzkum, ve kterých je patent cílem bádání.

• Narušení nezávislosti konkurenčního výzkumu, z důsledku toho nemusí být výsledky výzkumu objektivní. Data, která vycházejí z více současně probíhajících výzkumů, mohou jednotlivé výzkumy vzájemně ovlivňovat.^[7]

Platformy pro sdílení otevřených deníků

V současné době existuje několik zajímavých webových stránek, kde je možné pohodlně a rychle sdílet záznamy z výzkumu. Mezi nejvýznamnější patří:

• Openlabnotebooks.org
• Open Source Malaria
• Jupyter Notebooks
• Zenodo.org^[8]

Reference

Související články

• Otevřená data
• Otevřená věda
• Otevřené vzdělávání
• Open-source software
• Crowdfunding
• Otevřený přístup