Oxidační činidlo

Oxidační činidlo je látka, která přijímá elektrony od jiné látky, oxiduje ji a sama sebe redukuje. Mezi nejsilnější oxidační činidla patří prvky z pravé horní části periodické tabulky (například: fluor, kyslík, chlor) a některé sloučeniny (anorg. kyseliny, manganistany, peroxidy) a některé druhy molekul prvků (ozon). Silná oxidační činidla vyvolávají vysoce termické reakce a bývají často využívána ve výbušninách a raketové technice.

Reakce silných oxidačních činidel se špatně zastavují a vytvářejí vice násobně oxidované produkty.

V organické chemii vytvářejí oxidační činidla jako jsou KMnO₄, OsO₄, O₃ cis (Z) prostorové konformace. Tyto reakce bývají označovány jako Cis adice.

Nejčastější oxidační činidla

• Kyslík (O₂)
• Halogeny (F₂, Cl₂, Br₂, I₂)
• Ozon (O₃)
• Peroxidy (H₂O₂ a další)
• Oxidy (OsO₄, CO₂)
• Manganistany (MnO -
  4 )
• Dusičnany (NO -
  3 )
• Chromany (CrO 2-
  4 )
• Kyseliny (HNO₃, HNO₂, H₂SO₄)

Související články

• Redukční činidlo

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu oxidační činidlo na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.