Příčiny první světové války

Příčiny první světové války zahrnují řadu faktorů, které předcházely vypuknutí první světové války. Velkou roli hrál zejména militarismus, nacionalismus a vytvoření dvou znepřátelených mocenských bloků, Trojspolku a Trojdohody. Prvotní záminkou vyhlášení války byl atentát v Sarajevu na rakouského arcivévodu a následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este, který byl spáchán 28. června 1914 srbským aktivistou a nacionalistou Gavrilo Principem.^[1] Ten vyvolal takzvanou červencovou krizi, která vyplynula i z napětí mezi velmocemi způsobeného mocenskými spory již před rokem 1914. Tyto spory, které se zvláště výrazně projevovaly na politicky nestabilním Balkáně, lze sledovat až ke změně rovnováhy sil v Evropě roku 1870.^[2] Na principu spojenectví a udržování rovnováhy sil byla založena evropská mocenská politika už od Vídeňského kongresu v roce 1815. Červencovou krizi se nepodařilo vyřešit diplomaticky a po rakousko-uherském vyhlášení války Srbsku 28. července 1914 události rychle eskalovaly do celoevropského ozbrojeného konfliktu.

Předcházející události

• Prusko-francouzská válka 1870–1871, porážka Francie, Rusko vypovídá pařížský mír z roku 1856 omezující jeho zájmy na Balkáně.
• Rusko pod záminkou ochrany křesťanů chce získat Bospor a Dardanely, úspěšně hájí zájmy křesťanů na Balkáně proti Turecku, vznik velkého Bulharska březen 1878.
• 1878 Berlínský kongres anuluje ruské výsledky na Balkáně, aby nebyly ohroženy britské, rakousko-uherské a německé zájmy.
• 1879 vznikl Dvojspolek Německa a Rakouska-Uherska jako reakce na zhoršení vztahů mezi Berlínem a Moskvou.
• 1882 vznikl Trojspolek připojením Itálie, která narazila se svými zájmy v Tunisku na Francii.
• Odstoupení Bismarcka roku 1890, dochází k částečnému sblížení Německa a Velké Británie.
• 1894 vznikla dvojdohoda mezi Francií a Ruskem, které se ocitly v izolaci^[3]
• Německá diplomatická podpora Búrů proti Velké Británii.

• Německý program námořního zbrojení (od roku 1898) ohrožuje britskou námořní převahu (závody ve zbrojení).
• Střet Francie a Velké Británie roku 1898 ve Fašódě, krize je však záhy zažehnána.
• 1904 Srdečná dohoda mezi Francií a Velkou Británií, po urovnání vzájemných koloniálních zájmů.
• První a druhá marocká krize vyřešena za britské podpory Francii proti Německu.
• 1907 vznikla Trojdohoda Francie, Ruska a Velké Británie po urovnání zájmů posledních dvou jmenovaných v Afghánistánu a černomořských úžinách.
• 1908 Rakousko-Uhersko anektuje Bosnu a Hercegovinu.
• 1911–1912 první balkánská válka: Turecko ztratilo většinu svého evropského území ve prospěch balkánských států.
• 1913 druhá balkánská válka: poražené Bulharsko se sblížilo s Tureckem, Německem a Rakousko-Uherskem, posílení postavení Srbska a jeho tichá podpora srbských nacionalistů v Bosně.
• 28. června 1914 bosenskosrbský student zavraždil rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este.
• Rakousko-Uhersko dává Srbsku ultimátum, což odjistí napružený systém evropských vojenských koalic.

Dva bloky

Před vypuknutím první světové války se vytvořily dva znepřátelené bloky, dohoda a ústřední mocnosti.

Už v poslední třetině 19. století se začaly vytvářet spojenecké bloky imperialistických velmocí. Základ těchto bloků položilo spojenectví Německa a Rakousko-Uherska, dvojspolek v roce 1879, ke kterému se v roce 1882 připojila Itálie (Trojspolek). Francie a Rusko podepsaly spojeneckou smlouvu v roce 1894. V roce 1904 se sblížily Velká Británie a Francie a podepsaly dohodu. Dotvoření druhého vojenského bloku, Dohody se zakončilo podepsáním rusko-anglické smlouvy v roce 1907.

Karel Kramář, někteří národovci a s nimi i nemalá část představitelů slovanských národností se zpočátku mylně domnívali, že rozdmýchaný srbský spor bude vyvrcholením boje „mezi Germánstvem a Slovanstvem“. Ostatně takto konflikt na počátku války z části chápalo i Rusko, když mobilizovalo na pomoc slovanskému Srbsku.^[4]

Vypuknutí první světové války

Sarajevský atentát a rakouské ultimátum

28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na rakouského arcivévodu a následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este. Atentát byl spáchán Gavrilo Principem, jenž byl členem skupiny šesti atentátníků vyslaných z Bělehradu. Cílem atentátníků bylo osvobození Bosny a Hercegoviny, v roce 1906 anektované Rakouskem-Uherskem. Atentát na následníka Rakousko-Uherska a jeho ženu šokoval celou Evropu a vyvolal ze začátku velké sympatie pro Rakousko.

23. července předložila rakousko-uherská vláda Srbsku ultimátum. Ultimátum vyžadovalo vyšetření a případně zadržení srbských spiklenců a zlikvidování teroristické infrastruktury, dále vyžadovalo umožnění spolupráce s rakouskými orgány. Souhlas byl vyžadován do dvou dnů.

Válka

Protože Srbsko nesplnilo všechny podmínky ultimáta, rakousko-uherský císař František Josef vyhlásil 25. července částečnou^[5] mobilizaci s platností od příštího dne, 28. července 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku a o den později začalo jeho podunajské loďstvo ostřelovat Bělehrad. Na to reagoval ruský car Mikuláš a v ranních hodinách 29. července podepsal rozkaz k částečné mobilizaci třinácti armádních sborů a jejich vyslání na rakouskou hranici. Ruský ministr války Suchomlinov se snažil cara přesvědčit k všeobecné mobilizaci, ale rozkaz k jejímu schválení car podepsal až 30. července v 16 hodin odpoledne^[6]. Večer 1. srpna v 19:10 předal německý velvyslanec v Rusku hrabě Friedrich von Pourtalès ruskému ministru zahraničí Sazonovovi německé vyhlášení války^[7], 3. srpna vyhlásilo Německo válku Francii (den předtím obsadilo Lucembursko) a 4. srpna vstoupila německá vojska do neutrální Belgie, aby tak získala průchod do Francie. Tím se původně dvojstranný konflikt mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem internacionalizoval a mechanismus spojeneckých závazků se dal do pohybu. Porušení neutrality Belgie dalo Velké Británii podnět k vypovězení války Německu (4. srpna). Dne 6. srpna vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Rusku, 7. srpna ohlásila válku s Rakousko-Uherskem Černá Hora, do týdne vstoupily do války proti Rakousko-Uhersku i Francie a Velká Británie. Z asijských zemí vstoupilo do války po boku Dohody Japonsko (23. srpna, Japonsko zabralo v Číně německá teritoria v provincii Šan-tung), a Osmanská říše po boku Německa a Rakousko-Uherska (30. října).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Origins of World War I na anglické Wikipedii.

Literatura

• CLARK, Christopher. Náměsíčníci. Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce. Praha: Nakladatelství Tomáš Krsek, 2019. 672 s. ISBN 978-80-906242-7-6. 
• DINER, Dan. Porozumět 20. století. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010. 219 s. ISBN 978-80-7325-208-3. 
• BĚLINA, Pavel. Dějiny evropské civilizace II. Praha a Litomyšl: Paseka, 1995. 317 s. ISBN 80-7185-011-X. S. 178–187. 
• GILBERT, Martin. První světová válka. Překlad Zdeněk Hron. 1. vyd. [s.l.]: BB art, 2005. 760 s. ISBN 80-7341-563-1. Kapitola 2. 
• HENIG, Ruth. The Origins of the First World War. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 0-415-26205-4. 
• LIEVEN, D. C. B. Russia and the Origins of the First World War. [s.l.]: St. Martin's Press, 1983. Dostupné online. ISBN 0-312-69608-6. 
• NÁLEVKA, Vladimír. Koncert velmocí. Mezinárodní vztahy v letech 1871 - 1914. Praha: Triton, 2006. 333 s. ISBN 80-7254-763-1. 
• SKŘIVAN, Aleš. Der Untergang des alten Großmächtekonzerts – zur Außenpolitik Deutschlands und Österreich-Ungarns am Vorabend des Ersten Weltkrieges. Prague Papers on the History of International Relations. 2002, roč. 6, s. 75–89. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-042-7. 
• SKŘIVAN, Aleš. Zahraniční politika Rakousko-Uherska v předvečer první světové války. Historický obzor. 2010, roč. 21, čís. 7/8, s. 168–178. ISSN 1210-6097. 
• VINEN, Richard. Evropa dvacátého století. Praha: Vyšehrad, 2007. 560 s. ISBN 978-80-7021-735-1. 
• WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Překlad Jan Krist. 1. vyd. [s.l.]: Naše vojsko, 2013. 192 s. ISBN 978-80-206-1351-6. S. 10–12. 

Související články

• Koncert velmocí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Příčiny první světové války na Wikimedia Commons
• První světová válka – díl 1: Vznik aliancí (1870–1907): Článek Radima Kapavíka na serveru valka.cz.
• (anglicky) The Origins of World War One: An article by Dr. Gary Sheffield at the BBC History site.
• (anglicky) What Caused World War One? A Decision-Making Simulation Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine.: A free online educational game available in English, Spanish, German and Dutch.
• (anglicky) Overview of Causes and Primary Sources: Provides an excellent starting point for further research.
• (anglicky) Russia – Getting Too Strong for Germany Archivováno 1. 10. 2016 na Wayback Machine. by Norman Stone
• (anglicky) The Meaning of the War, Life & Matter in Conflict a free downloadable ebook by Henri Bergson

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.