Peter Donnhäuser

Peter Donnhäuser
Narození27. června 1900
Dolní Dvůr
Úmrtí23. dubna 1933 (ve věku 32 let)
Karlovy Vary
Povoláníučitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Peter Donnhäuser (27. června 1900 Dolní Dvůr[1][2] – 23. dubna 1933 Karlovy Vary[3]) byl nacistický zemský vůdce mládeže (Nationalsozialistischer Jugendverband; NSJ) v Sudetech, povoláním učitel.

Život

Narodil se 27. června 1900 v obci Dolní Dvůr (Niederhof) u Vrchlabí.[2] Roku 1919 absolvoval učitelský ústav v Trutnově, poté pracoval jako učitel v jihozápadních Čechách.[4]

Zapojil se do německého nacionalistického hnutí. Roku 1927 se stal skupinovým vedoucím (Gruppenführer), později župním vedoucím (Gauführer) v Karlových Varech a krajským spolkovým vedoucím (Kreisverbandführer) oblasti Teplice – Cheb. Od roku 1931 zastával funkci zemského vůdce mládeže pro Čechy (Landesführer des Jugendverbandes für Böhmen).[4]

Kvůli svým národně-sociálním aktivitám jako vůdce mládeže byl československými úřady roku 1932 propuštěn ze státní služby[4] a 24. září téhož roku odsouzen brněnským krajským trestním soudem ke dvěma letům odnětí svobody a pokutě 2000 Kč. Jednalo se o velký proces se šesti vedoucími představiteli německých organizací Volkssport, Jugendverband a Sudetenbund. Soud došel k závěru, že tyto spolky tvořily součást strany německých národních socialistů v ČSR, jejímž konečným a tajným cílem bylo odtržení části Československé republiky a její připojení k Německé říši. Koordinovali svou činnost s říšskoněmeckými národními socialisty a uznávali vůdcovství Adolfa Hitlera. Cílem Volkssportu bylo vycvičit ilegální armádu po vzoru německého SA a Jugendverband (vedeného Donnhäuserem) měl pro tuto organizaci vychovávat dorost. Tím porušili Zákon na ochranu republiky, čehož si byli vědomi, protože je na to už v prosinci 1930 upozornil poslanec Hans Krebs.[5]

Z vězení byl podmínečně propuštěn[6] 15. března 1933.[7] Protože s učitelským místem už nemohl počítat, začal již dříve studovat práva[4] a živil se jednak soukromými hodinami, jednak prací v advokátní kanceláři dr. Starka.[8] Bydlel v Praze XII (na Vinohradech).[4]

22. dubna 1933 byl během cesty do Aše zatčen ve vlaku a umístěn do policejní cely v Karlových Varech na základě udání, že vedl řeči nepřátelské vůči státu.[4] Podle některých zdrojů měl jet na stranickou schůzi, ačkoliv věděl, že tím porušuje podmínku a hrozí mu zatčení;[8] z výsledků vyšetřování ovšem spíše vyplývalo, že mířil přes Hranice (Rossbach) do emigrace v Německu, protože měl u sebe cestovní pas a byly u něj také nalezeny tajné úřední dokumenty.[6]

Po výslechu byl odveden do policejní věznice. Během noci na něj několikrát dohlédli. 23. dubna o půl páté ještě ležel na pohovce, ale ráno byl nalezen oběšený. Některé (říšsko)německé listy tvrdily, že zemřel v důsledku týrání, ale úřední ohledání za přítomnosti zástupců německých národních socialistů i následná soudní pitva žádné násilí neprokázaly a jako příčina smrti byla jednoznačně konstatována sebevražda.[9] Motivem bylo pravděpodobně zklamání z nevydařeného útěku, s jehož úspěchem již od brněnského procesu počítal, a strach z hrozícího trestu.[7]

Odkaz

Bylo po něm pojmenováno několik ulic: v Liberci, Bayreuthu, Berlíně (dnes Terrassenstraße[10]) a v Brně (dnešní Lesnická ulice)[11] či v Hradci Králové (dnešní U Soudu). V Liberci po něm byla během druhé světové války pojmenována i knihovna. Ve Vrchlabí, během okupace, bylo po něm pojmenováno náměstí, nyní Náměstí TGM.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Donnhäuser na německé Wikipedii.

  1. Peter Donnhäuser, Bibliografie dějin českých zemí
  2. a b SOA Zámrsk, Matrika narozených Dolní Dvůr, sign. 32A-7150, ukn 1625, s. 127. Dostupné online.
  3. SOA Plzeň, Matrika zemřelých Karlovy Vary 096, s. 156. Dostupné online.
  4. a b c d e f Selbstmord eines nationalsozialistisches Jugendführers. Reichenberger Zeitung. 1933-04-24, roč. 74, čís. 97, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-01-09]. 
  5. Spravedlivý rozsudek v procesu s hakenkreuzlery. Národní listy. 1932-09-25, roč. 72, čís. 265, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  6. a b Dočkáme se konečně rázného zákroku proti hakenkrajclerským rejdům?. Národní listy. 1933-08-09, roč. 73, čís. 216, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  7. a b Dr. Dembitzki a státní zastupitelství. Národní listy. 1933-04-27, roč. 73, čís. 82, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  8. a b Zum Tode Donnhäusers. Reichenberger Zeitung. 1933-05-03, roč. 74, čís. 103, s. 7. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  9. Úřední zpráva o smrti Petra Donnhäusera. Národní listy. 1933-04-29, roč. 73, čís. 118, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-11-02]. 
  10. Berlínské ulice do roku 1945 a poté Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (německy)
  11. PETER-DONNHÄUSER-STRASSE - TŘÍDA PETERA, TÉŽ PETRA DONNHÄUSERA na internetové encyklopedii dějin města Brna
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech