Proláklina
Proláklina (nebo též deprese) je místo na pevnině, které leží pod úrovní hladiny světového oceánu (tj. má zápornou nadmořskou výšku). Nejníže položeným místem zemského povrchu je hladina Mrtvého moře (–430 m n.m.). V barevné hypsometrii se prolákliny zpravidla označují tmavozeleně, resp. tmavší/sytější zelenou než nížiny.
V širším smyslu (jinak také sníženina) se tak někdy označují všechny uzavřené kotliny na zemském povrchu, včetně těch, jejichž dno je výše než hladina oceánu. Takový případ je např. bezodtoká kotlina Bodélé nebo krasová údolí polje (odvodňovaná podzemními toky).
Výskyt
Prolákliny jsou typické pro oblasti se suchým klimatem, z povahy věci se jedná o bezodtoké oblasti. V oblastech s dostatečným přísunem vody jsou nízko položené uzavřené kotliny zpravidla zatopené (jako jezera) až do úrovně, odkud voda může stékat do oceánu (nebo kde již výpar převažuje nad přítokem).
Dále se mohou vyskytnout na plochém mořském pobřeží, často vzniklé antropogenně vyvolaným poklesem terénu jako důsledek meliorace nebo těžby rašeliny, případně ohrázováním a cíleným vysušením mělkého mořského dna. Takové jsou např. všechny prolákliny v Evropě kromě Kaspické nížiny.
Nejhlubší prolákliny na Zemi
pořadí | název | stát | světadíl | hloubka (m n. m.) | poznámka |
---|---|---|---|---|---|
kaňon pod Denmanovým ledovcem | – | Antarktida | –3500 | nejníže položené místo pevniny | |
kaňon pod Byrdovým ledovcem | – | Antarktida | –2780 | ||
dno jezera Bajkal | Rusko | Asie | –1187 | nejníže položené zatopené místo pevniny – nejhlubší kryptodeprese | |
1. | proláklina Mrtvého moře | Izrael Izrael Jordánsko Jordánsko Palestina Palestina | Asie | –430 | nejníže položené místo zemského povrchu |
2. | Turfanská proláklina (jezero Ajdingköl) | Čína Čína | Asie | –154 | |
3. | Assalská proláklina | Džibutsko Džibutsko | Afrika | –153 | nejníže položené místo Afriky |
4. | Karagije | Kazachstán Kazachstán | Asie | –138 | nejníže položená suchá proláklina |
5. | Kattara | Egypt Egypt | Afrika | –133 | |
6. | Danakil | Etiopie Etiopie | Afrika | –125 | |
7. | Laguna del Carbón | Argentina Argentina | Jižní Amerika | –105 | nejníže položené místo povrchu západní polokoule a jižní polokoule |
8. | Údolí Smrti | USA USA | Severní Amerika | –85 | nejníže položené místo Severní Ameriky |
9. | Gran Bajo del Gualicho | Argentina Argentina | Jižní Amerika | –72 | |
10. | Saltonský prolom | USA USA | Severní Amerika | –69 | |
11. | Sebcha Tah | Maroko Maroko | Afrika | –55 | |
12. | Deep Lake | – | Antarktida | –50 | |
13. | Sabchat Ghuzajjil | Libye Libye | Afrika | –47 | |
14. | Lago Enriquillo | Dominikánská republika Dominikánská republika | Severní Amerika | –46 | nejníže položené místo na povrchu ostrova |
15. | Meridové jezero | Egypt Egypt | Afrika | –43 | |
16. | Valdés (jezero Salina Grande) | Argentina Argentina | Jižní Amerika | –42 | |
17. | Šot Melrhir | Alžírsko Alžírsko | Afrika | –40 | |
18. | Sechura | Peru Peru | Jižní Amerika | –34 | |
19. | Kara-Bogaz-Gol | Turkmenistán Turkmenistán | Asie | –33 | záliv Kaspického moře |
20. | Kaspické moře | Ázerbájdžán Ázerbájdžán Írán Írán Kazachstán Kazachstán Rusko Rusko Turkmenistán Turkmenistán | Asie | –28 | nejníže položené místo Evropy nejrozsáhlejší proláklina světa (Kaspická nížina) nejhlubší místo dna leží v hloubce –1023 m |
21. | Šot al-Gharsa | Tunisko Tunisko | Afrika | –17 | |
22. | Eyreovo jezero | Austrálie Austrálie | Oceánie | –16 | nejníže položené místo Oceánie |
Laguna Salada | Mexiko Mexiko | Severní Amerika | –10 | ||
Lammefjord | Dánsko Dánsko | Evropa | –7 | nejníže položené místo Evropské unie | |
Zuidplaspolder | Nizozemsko Nizozemsko | Evropa | –6,8 | ||
Neuendorf-Sachsenbande | Německo Německo | Evropa | –3,5 | ||
Holme Fen (oblast Fens) | Spojené království Spojené království | Evropa | –3 |
V Česku
Povrch v Česku nikde neklesá pod úroveň moře. Změřená hloubka zatopeného dna Hranické propasti se nachází ve výšce –158 m n. m. (odhaduje se ještě o stovky metrů hlouběji), nejedná se ale ani o svislou vzdálenost vedoucí volně na povrch.
Přirozené deprese (včetně položených nad úrovní moře) se zde také prakticky nevyskytují. Malou nevýraznou „proláklinou“ tohoto typu je např. kotlina bývalého Čejčského jezera na jihu Moravy, která musí být uměle odvodňována. Mikrodepresemi jsou také krasové útvary jako propasti a závrty.
Uměle vytvořenými depresemi jsou zejména jámové lomy, z nichž největší a nejhlubší se nacházejí v Mostecké pánvi. Na dně lomu Bílina leží absolutně nejnižší bod na povrchu Česka, v nadmořské výšce 20 m.[1] Předpokládá se, že postupem další těžby se povrch dostane pod úroveň moře, čímž vznikne umělá proláklina v pravém smyslu slova.
Reference
- ↑ iUHLI.cz [online]. 2014-10-13 [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
Související články
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |