Protonová léčba

Srovnání dávek radiace při léčbě fotonovou (vlevo) a protonovou (vpravo) radioterapií[1] Obecně platí, že fotonová léčba poškozuje více než vstupní části těla, tak prozařuje zdravé tkáně ještě za cílovým objemem.

Protonová terapie neboli radioterapie protonovým svazkem je druhem ozařovací léčby, která je indikována především v onkologii. Terapeutický svazek je tvořen protony (těžká nabitá částice), urychlenými na vysoké energie a zacílenými do ozařovaného objemu pacienta. Oproti konvenčním druhům zevní megavoltážní radioterapie využívá příznivějšího terapeutického poměru; tedy stejných terapeutických účinků za současného snížení zátěže zdravých tkání.

Hlavní výhodou je existence tzv. Braggova píku. Je možné ozářit i hluboko uložené cílové objemy bez poškození tkání, které se nacházejí za tímto ložiskem. Výsledkem je i celkově mnohem nižší integrální dávka na zdravé tkáně. Z toho lze předpokládat daleko nižší incidenci pozdních nežádoucích účinků radioterapie[2][3].

Fyzikální podstata léčby

Radioterapie využívá účinků ionizujícího záření na lidskou tkáň. Celosvětově nejrozšířenější technikou ozařování je zevní megavoltážní terapie svazky brzdného záření (konvenční fotonová radioterapie), v některých případech bývají používány svazky urychlených elektronů. Výhodou konvenční radioterapie je její jednoduchost a dobrá dostupnost. Nevýhodou je fyzikální charakteristika konvenčních svazků, neboť při jejich použití je dávka záření dodána nejen do ozařovaného (cílového) objemu, ale také v celé dráze průchodu svazku tělem pacienta. To vede k poškození okolních zdravých tkání (tzv. nežádoucí účinky radioterapie na zdravé tkáně).

Částicová terapie (typicky protony nebo atomová jádra některých prvků) využívá příznivou fyzikální charakteristiku průchodu těžkých nabitých částic tělem pacienta. Správnou modulací léčebného svazku lze dosáhnout dodání dávky do cílového objemu za současné minimalizace ozáření okolních zdravých tkání. Protonová terapie tedy oproti konvenční léčbě není účinnější (dodání léčebné dávky do ozařovaného objemu), je však šetrnější (nízký výskyt nežádoucích účinků).

Historie

První pacienti byli léčeni protony v padesátých letech 20. století v USA. K tomuto účelu byly využívány výzkumné urychlovače částic. Počet protonových center začal v posledních deseti letech celosvětově prudce růst. Největší počet těchto center je v USA (16), v Japonsku (9) a v Německu (5 center)[4].

Kontroverze

Doposud nebyly publikovány žádné kontrolované vědecké studie, které by demonstrovaly vyšší přežívání pacientů po protonové léčbě ve srovnání s ostatními typy radiační terapie; dlouhodobá studie nicméně v současné době probíhá v Massachusetts General Hospital.[2][3][5][6][6] Protonová léčba je navíc mnohem dražší než ostatní typy radiační terapie[7] a vyžaduje investice v řádu několika miliard korun.[8][9][10]

Vstupní náklady na vybudování léčebného centra pro protonovou radioterapii jsou vyváženy snížením nákladů na následnou léčbu nežádoucích účinků, které by nastaly při použití fotonové ozařovací techniky. Z toho rovněž plyne, že nejvíce se projeví benefit protonové radioterapie pro pacienty mladé s prognózou dlouhodobého přežití.

Indikace

Pro své vlastnosti se protonová terapie využívá především v léčbě nádorů v blízkosti citlivých struktur a nádorů, u kterých je nutné maximalizovat léčebnou dávku - a současně nepoškodit okolní struktury. Hlavní indikací jsou proto:[zdroj?]

  • Nádorová onemocnění u dětí (meduloblastom, kraniofaryngeom, nízce maligní gliom, ependymom, sarkomy měkkých tkání, Ewingův sarkom)
  • Mozkové nádory a nádory báze lebeční (gliom, chordom, chondrosarkom, meningeom, AV malformace etd.)
  • Nádory hlavy a krku
  • Karcinom slinivky břišní
  • Karcinom jater
  • Karcinom prostaty (lokalizovaný nebo lokálně pokročilý, dále pooperační ozařování)
  • Lymfomy (nádory lymfatické tkáně)

Protonová terapie v ČR

Protonovou léčbu poskytuje v ČR protonové centrum v Praze.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Proton therapy na anglické Wikipedii.

  1. ↑ TAHERI-KADKHODA, Z.; BJÖRK-ERIKSSON, T.; NILL, S., et al. Intensity-modulated radiotherapy of nasopharyngeal carcinoma: a comparative treatment planning study of photons and protons. Radiat Oncol.. 2008, roč. 3, s. 4. Dostupné online. ISSN 1748-717X. 
  2. ↑ a b Proton beams vs. radiation: 5-year MGH study seeks definitive answers about costly prostate cancer treatment, By Carolyn Y. Johnson, Boston Globe, May 14, 2012
  3. ↑ a b TERASAWA, T, Teruhiko Terasawa, MD; Tomas Dvorak, MD; Stanley Ip, MD; Gowri Raman, MD; Joseph Lau, MD; and Thomas A. Trikalinos, MD, PhD. Systematic Review: Charged-Particle Radiation Therapy for Cancer. Annals of Internal Medicine. 20 October 2009, s. 556–565. Dostupné online. DOI 10.1059/0003-4819-151-8-200910200-00145. PMID 19755348. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ USER, Super. www.ptcog.ch [online]. www.ptcog.ch [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Particle Beam Radiation Therapies for Cancer: Policymaker Summary Guide [online]. U.S. Department of Health and Human Services, September 14, 2009 [cit. 2009-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑ a b Particle Beam Radiation Therapies for Cancer Final Research Review [online]. U.S. Department of Health and Human Services Federal Agency for Healthcare Research and Quality, September 14, 2009 [cit. 2014-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ FELDSTEIN, Dan. M.D. Anderson private venture raises questions/ Proton-therapy benefits at center won't merit costs of care, some say. www.chron.com. Houston Chronicle, Oct 23, 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-09. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑ TEPPER, JE, Joel E. Tepper, MD, and A. William Blackstock, MD. EDITORIAL: Randomized Trials and Technology Assessment. Annals of Internal Medicine. 20 October 2009, s. 583–584. Dostupné online. DOI 10.1059/0003-4819-151-8-200910200-00146. PMID 19755346. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑ The $150 Million Zapper:Does every cancer patient really need proton-beam therapy?. www.forbes.com. Forbes Magazine, March 16, 2009. Dostupné online [cit. 2009-09-03]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  10. ↑ Emanuel EJ; PEARSON SD. It Costs More, but Is It Worth More? [online]. New York: The New York Times, 01-02-2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Protonová léčba na Wikimedia Commons
Autoritní data Editovat na Wikidatech