Psychologie náboženství

Psychologie náboženství je psychologická disciplína, zabývající se studiem náboženství, religiozity a spirituality z hlediska jeho vlivu na psychiku člověka, jeho chování, vývoj apod. Kromě studování působení etablovaných náboženství na psychiku člověka zkoumá tento obor i tzv. implicitní religiozitu a spiritualitu, tedy „víru v něco“ bez vztahu ke konkrétní církvi. [1]

Vznik psychologie náboženství

Počátky vzniku psychologie náboženství spadají do souvislosti s prací amerických badatelů Edwina Dillera Starbucka a Jamese Henryho Leuba.[2] Ti prováděli výzkumy,zabývající se poměrem konverzí mezi mladými a starými lidmi. Díky práci Williama Jamese Varieties of Religious Experience (česky Druhy náboženské zkušenosti) z roku 1902 si získala náboženská psychologie ohlas mezi evropskými badateli. Když George Wobbermin překládat Jamesovu knihu do němčiny, stal se jeho následovníkem a zakladatelem psychologie náboženství v německy mluvících zemích.[3] Z psychologie náboženství metodologicky vycházeli badatelé jako Rudolf Otto, Gerardus van der Leeuw a Friedrich Heiler.

Náboženství a hlubinná psychologie

Největší přínos v oblasti psychologie náboženství přisuzuje český filozof a religionista Břetislav Horyna hlubinné psychologii [4] v čele se Sigmundem Freudem a Carlem Gustavem Jungem (viz níže). Náboženstvím a s ním spojenou spiritualitou se však zabývá výrazně vyšší množství psychologických směrů, například existenciální psychologie (logoterapie) V. E. Frankla a další.

Náboženství podle Freuda

Freud pojímal náboženství jako iluzi.[3] Podle něj člověk prochází určitými stupni vývoje, které jsou doprovázeny krizovými situacemi. Jakmile taková situace nastane, člověk pociťuje strach, naděje, úzkost apod. Jakmile stoji na prahu dospělosti, krizová situace u něj nastane v intenzivnějším měřítku a člověk má snahu stát se znovu dítětem a být chráněným otcovskými křídly. Tímto otcem však není míněn fyziologický otec, ale všemohoucí, božský Otec. Díky němu se pak člověk cítí v bezpečí před vnějším světem. V tomto směru se tak náboženství vysvětluje jako mechanismus potlačovaného strachu, ale vedle toho také potlačování sexuálních představ.[4]

Náboženství podle Junga

Naproti Freudovu pojímání náboženství jako věčné iluze, Jung má k náboženství zcela afirmativní poměr.[4]Nejdůležitější roli v jeho teorii hrají archetypy, v nichž se ukládají kolektivní zkušenosti lidstva. Tyto zkušenosti, sahající až k prvopočátku existence člověka, jsou strukturované, stejně jako archetypy, se kterými se člověk v průběhu svého bytí setkává a postupně se s nimi vyrovnává. Archetypy slouží jako jakýsi vzorec, jak se člověk chová. Náboženství pak zprostředkovává spojení mezi vnějším světem a lidským nitrem, kde se archetypy nachází.

Bohové a démoni jsou pak zkušeností ega s aspekty nevědomí.[5]

Odkazy

Reference

  1. Spiritualita a religioznost pacienta. jaro.krivohlavy.cz [online]. [cit. 2012-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-10-18. 
  2. Horyna, Břetislav: Úvod do religionistiky, Praha: OIKÚMENÉ, 1994, s.82.
  3. a b Waardenburg, Jacques: Bohové zblízka: Systematický úvod do religionistiky, Brno: Masarykova univerzita, 1997, s.83.
  4. a b c Horyna, Břetislav: Úvod do religionistiky, Praha: OIKÚMENÉ, 1994, s.83.
  5. Paden, William E.: Bádání o posvátnu: náboženství ve spektru interpretací, Brno: Masarykova univerzita, 2002, s.66.

Literatura

  • Horyna, Břetislav: Úvod do religionistiky, Praha: OIKÚMENÉ, 1994.
  • Paden, William E.: Bádání o posvátnu: náboženství ve spektru interpretací, Brno: Masarykova univerzita, 2002.
  • Pals, Daniel L.: Osm teorií náboženství, Praha: ExOriente, 2015, ISBN 978-80-905211-2-4
  • Waardenburg, Jacques: Bohové zblízka: Systematický úvod do religionistiky, Brno: Masarykova univerzita, 1997.
  • Zych Adam A.: Pomiędzy wiarą a zwątpieniem: Wprowadzenie do psychologii religii, Kraków: IMPULS, 2012.

Související články

Externí odkazy

  • David Zbíral: Slabost a síla jungovského výkladu náboženství.
  • Mystika a schizofrenie – psychologická analýza niterně náboženské zkušenosti
Psychologie
Teoretické
psychologické disciplíny
Základní psychologické
disciplíny
Obecná psychologie (Psychologie barev) • Biologická psychologie (Psychobiologie • Neuropsychologie) • Psychologie osobnostiVývojová psychologie (Ontogenetická psychologie) • Sociální psychologiePsychologická metodologiePsychopatologieDějiny psychologie • Srovnávací (komparativní) psychologie
Speciální psychologické
disciplíny
Diferenciální (diferenciační) psychologie • Biopsychologie • Psychofyziologie • Genetická psychologie • Chronopsychologie • Psychometrie = psychometrika • Patopsychologie • Farmakopsychologie • Zoopsychologie • Kulturně srovnávací psychologie = mezikulturní psychologie • Geopsychologie • PsychodiagnostikaPsycholingvistikaPsychofyzika • Matematická psychologie • Psychologie myšlení • Smyslová psychologie • Kognitivní psychologie • Percepční psychologie
Psi
Aplikované (užité)
psychologické disciplíny
(aplikovaná psychologie)
Poradenská psychologieKlinická psychologie • Lékařská psychologie • Zdravotnická psychologie • Duševní hygiena = psychohygiena • Psychologie zdraví • Environmentální psychologie = ekologická psychologie = psychologie životního prostředí (Psychologie ochrany životního prostředí) • Ekopsychologie • Environmentální komunikace • Psychologie dítěte • Psychologie mládeže • Psychologie rodiny • Pedagogická psychologie • Školní psychologie • Psychologie vzdělávání • Interkulturní psychologie • Psychologie cestovního ruchu • Psychologie volného času • Psychologie sportu • Psychologie kultury • Psychologie umění • Bibliopsychologie • Psychologie čtenáře • Psychologie náboženství • Politická psychologie • Právní psychologiePolicejní psychologie • Kriminální psychologie • Forenzní (soudní) psychologie (Kriminologická psychologie • Penitenciární psychologie = psychologie vězeňství • Postpenitenciární psychologie) • Politické profilování • Psychologické profilování • Psychologie katastrof • Vojenská psychologie • Kosmická psychologie • Psychologie konfliktu • Psychologie práce a organizace = psychologie práce = průmyslová psychologie (Inženýrská psychologie • Personální psychologie = poradenská psychologie práce • Psychologie organizace a řízení = sociální psychologie práce /Psychologie řízení/ • Psychologie pracovní přípravy • Ekonomická psychologie • Psychologie dopravy = dopravní psychologie) • Psychologie organizace • Manažerská psychologie • Marketingová psychologie • Psychologie trhu (Psychologie propagace • Psychologie reklamy) • Psychologie obchodu
Psychologické směry
BehaviorismusNeobehaviorismusGestaltismus = gestaltpsychologie = gestaltistická (tvarová, celostní) psychologie • NeogestaltismusPsychoanalýzaNeopsychoanalýza • Kognitivismus = kognitivní psychologie • Humanistická psychologie • Experimentální psychologie • Hlubinná psychologie
Psychologické disciplíny • Předvědecká psychologie • Pozitivní psychologiePsycholog • Kategorie
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph115950
  • PSH: 7772
  • BNF: cb11947437t (data)
  • GND: 4049418-4
  • LCCN: sh85108485
  • LNB: 000069747
  • NDL: 00572413
  • NLI: 987007546288005171