Rapotín

Rapotín
Centrum obce s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Centrum obce s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Znak obce RapotínVlajka obce Rapotín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŠumperk
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°0′3″ s. š., 17°1′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 315 (2023)[1]
Rozloha14,04 km²[2]
Katastrální územíRapotín
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ787 01, 788 13, 788 14
Počet domů793 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠumperská 775
788 14 Rapotín
[email protected]
StarostaMgr. Bohuslav Hudec
Oficiální web: www.rapotin.cz
Rapotín
Rapotín
Další údaje
Kód obce540862
Kód části obce139351
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rapotín (německy Reitendorf[4]) se nachází v okrese ŠumperkOlomouckém kraji. Žije zde přibližně 3 300[1] obyvatel.

Název

Původní jméno vesnice bylo Reipotendorf ("Reipotova ves") odvozené od osobního jména Reipot(o), domácké podoby jména Raginbald. Od 16. století se v němčině užívala zkrácená podoba Reitendorf. Do češtiny bylo jméno přejato jako Rejpotín, z něhož se hláskovými změnami vyvinulo Repotín. V jeho základu bylo mylně viděno osobní jméno Rapota (českého nebo možná německého původu), podle něhož bylo jméno vsi upraveno na Rapotín.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391. Důležitou událostí v historii obce bylo přemístění skláren z Anína u Koutů nad Desnou v roce 1829. Sklárnu koupil v roce 1857 vídeňský obchodník J. Schreiber, který ji výrazně rozšířil.[6] Od roku 1958 bylo hlavním produktem skláren osvětlovací sklo, jehož výroba byla ukončena v roce 2008. Od 1. ledna 1985 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Šumperk.[7]

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[8]

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – novogotická stavba z roku 1874; Jako dominanta obce byl v roce 2006 vyhlášen kulturní památkou
  • Kaple svatého Michala – drobná památka barokní architektury z druhé poloviny 18. století
  • Sklárny (založeny v roce 1820), starý trakt (před vstupem do závodu) – až do okupace středisko protinacistického odporu
  • Boží muka (v zahradě čp. 56) – vyhlášena památkou v roce 2007[9]

Další památky

  • Sloup a socha Panny Marie
  • Misijní žulový kříž z roku 1896
  • Pamětní deska padlým za první světové války na kostele Nanebevzetí panny Marie
  • Barokní rám obrazu z kaple sv. Michala
  • Boží muka – památka na čarodějnické procesy
  • Budova skláren
  • Kamenný kříž u hřbitova
  • Mramorový kříž, Družstevní 112
  • Pískovcový kříž, Farská
  • Dřevěný kříž – Za Hutí
  • Mramorový kříž – Jesenická
  • Památný strom – U Pomněnky
  • Rychta č.p. 112
  • Místo hromadného hrobu za VABem (ACC)
  • Památník Hanse Kudlicha

Zajímavosti

  • Sklárna Rapotín – v roce 2021 bylo otevřeno muzeum sklárny
  • Zemědělské muzeum

V letech 1949–1950 (?) v rapotínské sklárně pracoval reportér Michal Mareš coby politický vězeň.

Fotogalerie

  • Pohled na dolní Rapotín
    Pohled na dolní Rapotín
  • Kostel svaté Maří Magdalény. Postaven 1519, vyhořel 1904, Petrov nad Desnou
    Kostel svaté Maří Magdalény. Postaven 1519, vyhořel 1904, Petrov nad Desnou

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 588. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 363, 364.
  6. Melzer M., Schulz J. a kol., 1993: Vlastivěda šumperského okresu. OÚ Šumperk a OVM Šumperk. ISBN 80-85083-02-7
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 445.
  8. PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-06]. Identifikátor záznamu 236682425 : boží muka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce okresu Šumperk
Bludov • Bohdíkov • Bohuslavice • Bohutín • Branná • Bratrušov • Brníčko • Bušín • Dlouhomilov • Dolní Studénky • Drozdov • Dubicko • Hanušovice • Horní Studénky • Hoštejn • Hraběšice • Hrabišín • Hrabová • Hynčina • Chromeč • Jakubovice • Janoušov • Jedlí • Jestřebí • Jindřichov • Kamenná • Klopina • Kolšov • Kopřivná • Kosov • Krchleby • Lesnice • Leština • Libina • Líšnice • Loštice • Loučná nad Desnou • Lukavice • Malá Morava • Maletín • Mírov • Mohelnice • Moravičany • Nemile • Nový Malín • Olšany • Oskava • Palonín • Pavlov • Petrov nad Desnou • Písařov • Police • Postřelmov • Postřelmůvek • Rájec • Rapotín • Rejchartice • Rohle • Rovensko • Ruda nad Moravou • Sobotín • Staré Město • Stavenice • Sudkov • Svébohov • Šléglov • Štíty • Šumperk • Třeština • Úsov • Velké Losiny • Vernířovice • Vikantice • Vikýřovice • Vyšehoří • Zábřeh • Zborov • Zvole
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 8c67b0b1-6f85-4a11-af8b-aa25d3dc659f
  • NKC: ge128464
  • VIAF: 305346296