Seznam rakouských panovníků
Seznam rakouských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí markrabata, vévody, arcivévody a císaře.
Markrabata
Babenberkové | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Leopold I. | 940–994 | 976–994 | zakladatel rodu Babenberků | ||
Jindřich I. | † 1018 | 994–1018 | Leopold I. Babenberský Agnes z Waiblingenu | Po něm vládl nějakou dobu Vojtěch Babenberský tedy do roku 1036 | |
Adalbert Babenberský | 985–1055 | 1036-1055 | Jindřich I. Richardis ze Sualafeldgau | ||
Arnošt Babenberský | 1027–1075 | 1055–1075 | Adalbert Babenberský Glismod | ||
Leopold II. | 1051–1095 | 1075–1095 | Arnošt Babenberský Adelaida Wettinská | ||
Leopold III. | 1073–1136 | 1096–1136 | Leopold II. Babenberský Ida z Formbachu | ||
Leopold IV. | 1108–1141 | 1136–1141 | Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu | také bavorský vévoda | |
Jindřich II. | 1107–1177 | 1141–1156 | Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu | poslední markrabě a první vévoda rakouský |
Vévodové
Privilegium minus byl dokument, vydaný 19. září 1156 císařem Fridrichem Barbarossou pro Jindřicha Jassomirgota z rodu Babenberků. Tento dokument povyšoval Rakousko z dosavadního markrabství na vévodství. Vláda v zemi byla zaručena Babenberkům a to dědičně bez ohledu na pohlaví.
Babenberkové | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Jindřich II. | 1107–1177 | 1156–1177 | Leopold III. Babenberský Agnes z Waiblingenu | také vévoda bavorský, první vévoda rakouský | |
Leopold V. | 1175–1194 | 1177–1194 | Jindřich II. Jasomirgott Theodora Komnenovna (1184) | také vévoda štýrský (od roku 1192) | |
Fridrich I. | 1175–1198 | 1194–1198 | Leopold V. Babenberský Helena Uherská | ||
Leopold VI. | 1176–1230 | 1198–1230 | Leopold V. Babenberský Helena Uherská | také vévoda štýrský | |
Fridrich II. | 1210–1246 | 1230–1246 | Leopold VI. Babenberský Theodora Angelovna |
Interregnum
Babenberkové Fridrichovou smrtí v Rakousku i Štýrsku vymřeli po meči. Dědičné nároky uplatnila vedle Fridrichovy neteře Gertrudy také jeho sestra Markéta jako nejstarší příslušnice rodu. Na základě tzv. Privilegia minus z roku 1156.
Zähringenové | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Heřman I. (VI.) Bádenský | 1225–1250 | 1248–1249 | Heřman V. Bádenský Irmengarda Brunšvická | ||
Fridrich III. | 1249–1268 | 1249–1251 | Heřman VI. Bádenský Gertruda Babenberská |
Přemyslovci | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Přemysl Otakar II. | 1233–1278 | 1251–1276 | Václav I. Kunhuta Štaufská | také král český, vévoda štýrský, korutanský a kraňský |
Roku 1281 se Albrecht Habsburský stal říšským správcem Rakouska a Štýrské marky a roku 1282 mu otec, římský král Rudolf I. dal dědičně v léno Rakousko, Štýrskou marku, Korutany, Kraňsko a Slovinskou marku
Habsburkové | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Albrecht I. | 1255–1308 | 1282–1308 | Rudolf I. Habsburský Gertruda z Hohenbergu | Vévoda rakouský, štýrský | |
Fridrich I. | 1289–1330 | 1308–1330 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská | Vévoda rakouský, štýrský | |
Leopold VII. | 1293–1326 | 1308–1326 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská | Vévoda rakouský, štýrský | |
Albrecht II. | 1298–1358 | 1330–1358 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská | Vévoda rakouský, štýrský, korutanský | |
Ota | 1301–1339 | 1330–1339 | Albrecht I. Habsburský Alžběta Goricko-Tyrolská | Vévoda rakouský, korutanský | |
Rudolf IV. | 1339–1463 | 1358–1365 | Albrecht II. Johana z Pfirtu | Vévoda rakouský, štýrský, korutanský, hrabě z tyrolský; nechal zhotovit falešné Privilegium maius, které ho mělo povýšit na arcivévodu |
Albrecht II. nařídil, aby jeho synové vládli společně, to ale selhalo kvůli jejich rivalitě. Po smrti Rudolfa IV. došlo v roce 1379 k dělení (Neuberská smlouva, Hollenburská smlouva). Došlo i k dalším dělením a složitostem, dokud Fridrich V. (jako Fridrich III. římskoněmecký císař) od roku 1463 rakouské země opět nesjednotil pod vládou jednoho panovníka.
Albrechtská linie (vládnoucí v českých zemích) získala arcivévodství rakouské. Po smrti Ladislava Pohrobka připadlo území Leopoldinské linii.
Albrechtská linie | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Albrecht III. | 1350–1395 | 1365–1395 | Albrecht II. Johana z Pfirtu | ||
Albrecht IV. | 1377–1404 | 1395–1404 | Albrecht III. Habsburský Beatrix Norimberská | ||
Albrecht V. | 1397–1439 | 1439–1439 | Albrecht IV. Rakouský Johana Bavorská | také římský císař (II., 1438), český a uherský král (I., 1438) | |
Ladislav Pohrobek | 1440–1457 | 1440–1457 | Albrecht II. Habsburský Alžběta Lucemburská | také český a uherský král |
Leopoldinská linie získala Štýrsko, Korutansko, Kraňsko (Vnitřní Rakousy), Tyrolské hrabství a Přední Rakousy.
Leopoldinská linie | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Leopold III. | 1351–1386 | 1365–1386 | Albrecht II. Johana z Pfirtu | Vévoda rakouský, štýrský, korutanský | |
Vilém Habsburský | 1370–1406 | 1386–1406 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti | Vévoda rakouský | |
Leopold IV. | 1371–1411 | 1386–1411 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti | Vévoda rakouský, hrabě tyrolský | |
Arnošt Železný | 1377–1424 | 1406–1424 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti | Vévoda rakouský, korutanský | |
Vilém Habsburský | 1382–1439 | 1406–1424 | Leopold III. Habsburský Viridis Visconti | Hrabě tyrolský (1406–1439) | |
Fridrich V. | 1415–1493 | 1439–1493 | Arnošt Habsburský (1377–1424) Cimburgis Mazovská | také římský císař | |
Albrecht VI. | 1418–1463 | 1446–1457 | Arnošt Habsburský (1377–1424) Cimburgis Mazovská |
Arcivévodové
Privilegium maius byl zfalšovaný středověký dokument, vytvořený na popud rakouského vévody Rudolfa IV. Habsburského v letech 1358–1359. Jednalo se o pozměněnou verzi tzv. Privilegia minus, vydaného císařem Fridrichem I. Barbarossou, která udělovala Rudolfovi hodnost arcivévody rakouského. Avšak Fridrich III., který byl jako první Habsburk korunován v roce 1452 císařem, byl schopen sám sobě a svým potomkům udělit povolení užívat titul arcivévody, což později potvrdili i jeho následovníci Rudolf II. a Karel VI.
Habsburkové | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Albrecht VI. | 1418–1463 | 1457–1463 | Arnošt Habsburský (1377–1424) Cimburgis Mazovská | legálně arcivévoda od 1457 | |
Zikmund I. | 1443–1490 | 1485–1490 | Fridrich IV. Habsburský Anna Brunšvická | ||
Matyáš Korvín | 1443–1490 | 1485–1490 | János Hunyadi Erzsébet Szilágyi | V letech 1485–1490 pobýval uherský král Matyáš Korvín ve Vídni a nárokoval si arcivévodský titul. | |
Maxmilián I. | 1459–1519 | 1490–1519 | Fridrich III. Habsburský Eleonora Portugalská (1467) | také římský císař | |
Karel I. | 1500–1558 | 1519–1521 | Filip I. Sličný Jana I. Kastilská | také V. jako římský císař, I. jako španělský král, vnuk Maxmiliána I. | |
Ferdinand I. | 1503–1564 | 1521–1564 | Filip I. Sličný Jana I. Kastilská | také římský císař, český, uherský a chorvatský král, bratr Karla I. | |
Maxmilián II. | 1527–1576 | 1564–1576 | Ferdinand I. Habsburský Anna Jagellonská | také římský císař, český, uherský a chorvatský král | |
Rudolf II. | 1552–1608 | 1576–1608 | Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská | také římský císař, český, uherský a chorvatský král | |
Matyáš Habsburský | 1557–1619 | 1608–1619 | Maxmilián II. Habsburský Marie Španělská | také římský císař, český, uherský a chorvatský král | |
Ferdinand II. Štýrský | 1578–1637 | 1619–1637 | Karel II. Štýrský Marie Anna Bavorská | také římský císař, český, uherský a chorvatský král | |
Ferdinand III. Habsburský | 1608–1657 | 1637–1657 | Ferdinand II. Štýrský Marie Anna Bavorská | také římský císař, český, uherský a chorvatský král | |
Leopold I. | 1640–1705 | 1657–1705 | Ferdinand III. Habsburský Marie Anna Španělská | také římský císař, český, uherský a chorvatský král | |
Josef I. | 1678–1711 | 1705–1711 | Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská | také římský císař, český, uherský a chorvatský král | |
Karel III. | 1685–1740 | 1711–1740 | Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská | také římský císař, český, uherský a chorvatský král, rakouský arcivévoda jako Karel II., poslední mužský člen rodu | |
Marie Terezie | 1717–1780 | 1740–1780 | Karel III. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská | také česká královna, rakouská arcivévodkyně, vymřel jí rod Habsburků |
Lotrinkové | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
František I. Štěpán Lotrinský | 1708–1765 | 1740–1765 | Leopold Josef Lotrinský Alžběta Charlotta Orleánská | Spoluvládce Marie Terezie, také římský císař, toskánský velkovévoda, lotrinský vévodoa |
Habsbursko-lotrinská dynastie | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Josef II. | 1741–1790 | 1780–1790 | František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie | také český král, rakouský arcivévoda, bezdětný | |
Leopold II. | 1747–1792 | 1790–1792 | František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie | také český král, rakouský arcivévoda | |
František I. | 1768–1835 | 1792–1804 | Leopold II. Marie Ludovika Španělská | od r. 1804 dědičný rakouský císař |
Císaři a arcivévodové
V roce 1804 zřídil František I. rakouské císařství a stal se císařem jako František I., římskoněmeckým císařem byl do roku 1806. Nešlo o povýšení dosavadního arcivévodství, ale císařstvím se stala država rakouských Habsburko-Lotrinků jako celek.
Habsbursko-lotrinská dynastie | |||||
Portrét | Jméno | Narození – úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
František I. | 1768–1835 | 1804–1835 | Leopold II. Marie Ludovika Španělská | chorvatský a dalmatský král také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1804 dědičný rakouský císař | |
Ferdinand V. | 1793–1875 | 1835–1848 | František I. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská | chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, donucen abdikovat | |
František Josef I. | 1830–1916 | 1848–1916 | František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská | chorvatský, slavonský a dalmatský král také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc. | |
Karel I. | 1887–1922 | 1916–1918 | Ota František Josef Marie Josefa Saská | také český, uherský a chorvatský král, jako arcivévoda Karel III. |
Odkazy
Související články
- Seznam štýrských markrabat a vévodů
- Seznam koruntanských markrabat a vévodů
- Seznam kraňských markrabat a vévodů
- Seznam tyrolských hrabat
- Seznam pohřebišť rakouských panovníků
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam rakouských panovníků na Wikimedia Commons