Soluňské císařství

Soluňské císařství Βασιλεία Ῥωμαίων Basileía Rhōmaíōn ←  ←  1224–1246  →  →
Geografie Expanze Epirského despotátu s územními zisky soluňského císaře Theodora (1215–1230).
Hlavní město	Soluň
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Řekové (Romájové)
Jazyky	byzantská řečtina
Náboženství	řecké ortodoxní
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská země	Bulharská říše Bulharská říše (1230–1237) Nikájské císařství Nikájské císařství (1242–1246)
Státní útvary a území
Předcházející Epirský despotát Soluňské království Následující Epirský despotát Nikájské císařství

Soluňské císařství je moderní pojem historiků pro Epirský despotát v době svého vrcholu 1224–1246, řecký stát navazující na Byzantskou (římskou) říši a aspirující na obnovu tradičního císařství v Konstantinopoli. Tou dobou bylo původně byzantské hlavní město Konstantinopol pod nadvládou franských křižáků (Řeky označované jako Frankokratia) a původní konstantinopolský dvůr se musel stáhnout do exilu do města Nikaia v Malé Asii, viz Nikájské císařství. Roku 1224 se epirský vládce Theodoros Komnenos Dukas nechal ve městě Soluni korunovat císařem. V roce 1246 byla Soluň dobyta vojsky konkurenčního Nikájského císařství, které sledovalo totožný cíl obnovy Byzance.

Historie

Epirský vládce Theodoros Komnenos Dukas (vládl 1215–1230) byl z významné císařské dynastie Komnenoduků a měl proto nárok na byzantský císařský trůn. Dobyl většinu Makedonie a Thesálie a posléze se zmocnil soluňského království, bývalá území Byzance. V roce 1224 byl v Soluni korunován císařem. Získat zpět Konstantinopol a sjednotit nástupnické státy Byzance se nepodařilo. Po porážce v bitvě u Klokotnice upadl do bulharského zajetí. Během něho se zapojil do nezdařeného spiknutí proti Ivanu II. Asenovi, načež byl oslepen. Epirus se stal vazalem Nikájského císařství a nástupce Demetrios (vládl 1244–1246) se spokojil s titulem despoty.

Nikájské císařství později převzalo iniciativu a Epirus postupně připravilo o nabytá území na východě včetně města Soluň v roce 1246. V roce 1261 nikájský císař Michael VIII. Palaiologos dobyl nazpět také Konstantinopol a konečně obnovil Byzantské císařství pod novou dynastií Palaiologů.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Soluňské císařství na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Dějiny Řecka
Starověké Řecko	Egejská kultura Heladská civilizace • Kykladská civilizace • Mínojská civilizace • Mykénská civilizace Formování řecké civilizace Temné období • Archaické Řecko • Řecká kolonizace • Achájové • Aiólové • Dórové • Iónové Klasické Řecko Polis (Athény • Sparta) • Tyrannis • Řecko-perské války • Peloponéská válka Helénistická epocha Makedonské království • Alexandr Veliký • Diadochové (Antigonovci • Ptolemaiovci • Seleukovci) • Války diadochů • Makedonské války Římské období Achaia • Macedonia
Byzantská říše	Pozdní antika • Herakleiovci • Syrská dynastie • Amorejská dynastie • Makedonská dynastie • Komnenovci • Angelovci • Čtvrtá křížová výprava (nástupnické státy: Nikájské císařství • Trapezuntské císařství • Epirský despotát; křižácké státy: Latinské císařství • Soluňské království • Athénské vévodství • Achajské knížectví) • Palaiologové • Pád Konstantinopole • Morejský despotát
Osmanská nadvláda	Armatolové • Kleftové • Kodžabašijové • Fanarioté • Válka za nezávislost
Moderní řecký stát	První Helénská republika • Řecké království • Druhá helénská republika • Režim 4. srpna • Okupace (ELAS • EDES) • Občanská válka • Řecká vojenská junta • Třetí helénská republika (Nová demokracie • PASOK)