Společné prohlášení katolíků a pravoslavných z roku 1965

Papež Pavel VI.
Ekumenický patriarcha Athenagoras I.

Společné prohlášení katolíků a pravoslavných z roku 1965 bylo přečteno 7. prosince 1965 současně na veřejném zasedání Druhého vatikánského koncilu v Římě a na zvláštní ceremonii v Istanbulu. Prohlášení sejmulo vzájemné exkomunikace mezi předními církevními představiteli Svatého stolce a Konstantinopolského ekumenického patriarchátu, běžně známou jako Velké schizma z roku 1054.

Charakteristika

Deklarace z roku 1965 rozkol mezi církvemi neukončila, ale ukázala touhu po větším usmíření mezi oběma církvemi, zastoupenými papežem Pavlem VI. a ekumenickým patriarchou Athenagorasem I.[1]

Metropolita Filaret (Vozněsenskij) (svatořečen mj. řeckou starostylní církví) z Ruské pravoslavné církve zahraniční církve ve své epištole konstantinopolskému patriarchovi z roku 1965 otevřeně napadl jeho snahy o sblížení s římskokatolickou církví a tvrdil, že by to nevyhnutelně vedlo ke herezi.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catholic–Orthodox Joint Declaration of 1965 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Remembering Ecumenical Patriarch Athenagoras I. [online]. stpaulsirvine.org [cit. 2023-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Druhý vatikánský koncil
Dokumenty
Konstituce (4)
Sacrosanctum concilium (o posvátné liturgii) • Lumen gentium (o církvi) • Dei verbum (o Božím zjevení) • Gaudium et spes (o církvi v dnešním světě)
Dekret (9)
Inter mirifica (o sdělovacích prostředcích) • Orientalium Ecclesiarum (o východních katolických církvích) • Unitatis redintegratio (o ekumenismu) • Christus Dominus (o pastýřské službě biskupů) • Perfectae cartatis (o přiměřené obnově řeholního života) • Optatam totius (o kněžské výchově) • Apostolicam actuositatem (o laickém apoštolátu) • Ad gentes (o misijní činnosti církve) • Presbyterorum ordinis (o službě a životě kněží)
Deklarace (3)
Gravissimum educationis (o křesťanské výchově) • Nostra aetate (o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím) • Dignitatis humanae (o náboženské svobodě)
Lidé
Papežové
Moderátoři
Léon-Joseph Suenens • Krikor Bédros XV. Agagianian • Julius Döpfner • Giacomo Lercaro
Předsednictvo
koncilu
Eugène Tisserant • Achille Liénart • Ignatius Gabriel I Tappouni • Norman Gilroy • Francis Joseph Spellman • Enrique Pla y Deniel • Joseph Frings • Ernesto Ruffini • Antonio Caggiano • Bernard Jan Alfrink
Kardinálové
předsedové
komisí
Alfredo Ottaviani • Paolo Marella • Amleto Giovanni Cicognani • Benedetto Aloisi Masella • Pietro Ciriaci • Valerio Valeri • Krikor Bédros XV. Agagianian • Arcadio Larraona Saralegui • Giuseppe Pizzardo • Fernando Cento
Další vedoucí
představitelé
Augustin Bea • Gustavo Testa • Alberto di Jorio • Pericle Felici
Obecné
informace
Katolické ekumenické koncily • Ústřední přípravná komise • Aggiornamento • Znamení času • Gaudet Mater Ecclesia • Peritus • Nouvelle théologie • Coetus Internationalis Patrum • Subsistit in • Dějiny pokoncilní katolické církve • Katolická církev a ekumenismus • Mše Pavla VI.
Další
Boloňská škola • Pakt z katakomb • Teologie Benedikta XVI. • Společné prohlášení katolíků a pravoslavných z roku 1965
Kritika
← První vatikánský koncil (předcházející koncil)