Stachy

Stachy
Kostel na náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Vimperk
Obec s rozšířenou působností	Vimperk (správní obvod)
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°6′7″ s. š., 13°40′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 145 (2024)[1]
Rozloha	28,17 km²[2]
Nadmořská výška	738 m n. m.
PSČ	384 73
Počet domů	569 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	15
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Stachy 200 384 73 Stachy [email protected]
Starosta	Ing. Petr Lampa
Oficiální web: www.stachy.net
Stachy
Další údaje
Kód obce	550515
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Stachy (německy Stachau; 6. p ve/na Staších, Stachách^[4]; dříve Stachov^[5]) se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Leží zhruba 10 km severozápadně od Vimperka, 26 km sz. od Prachatic a 60 km zsz. od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Vlastní Stachy leží na úpatí Šumavy: západně od Stach se vypíná Popelná hora (1092 m), jihozápadně Churáňovský vrch (1120 m) a jižně Na dědku (dříve Hrb^[6]) (1074 m). Protéká jimi Jáchymovský potok, který se za vesnicí stéká s říčkou Spůlkou, přítokem Volyňky.^[7]

Na území obce – 5 km na jihozápad od centra – leží na úbočí Churáňovskáho vrchu lyžařský areál Zadov, jedno ze dvou největších středisek zimních sportů v Jihočeském kraji.^[8]. Je zde několik lanovek, vleků a sjezdovek a těsně pod Churáňovským vrchem na Churáňově stadion pro běžecké lyžování.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1578. Vznikla jako osada Stachov kolem tehdejší sklárny.^[9] Stachy byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě. Její obyvatelé byli poddanými přímo krále, kromě sklářství se živili i obchodem a výrobou dřevěného zboží (např. stachovské dřeváky a šindele).^[9] Stachy tvořily jednu z hlavních obcí šumavského Podlesí a zejména v 19. století se mnoho jejich obyvatel živilo světáctvím (prací ve světě).

V roce 1905 zahájil činnost "Spořitelní a záložní spolek pro politickou svobodnou obec Král.Hvozd-Stachy a okolí ve Staších".^[10]

V roce 1910 byl založen "Hospodářsko-lesní spolek okresu kašperskohorského ve Stachách".^[11]

Obecní správa

Části obce

• Stachy – základní sídelní jednotky Bláhov, Chalupy (dříve Německé Chalupy^[12]), Churáňov, Jirkalov, Krousov, Kůsov, Lesní Chalupy, Michalov (Jáchymov), Říhov, Stachy, Šebestov a Zadov
• Jaroškov
• Úbislav – základní sídelní jednotky Kundratec a Úbislav

Znak

Ve znaku obce je v zeleném poli zlatý jednoocasý lev ve skoku držící žezlo.

Pamětihodnosti

Zvláštností Stach jsou dva kostely postavené jen 100 m od sebe.

• Kostel Navštívení Panny Marie – neobvykle velký 50 m dlouhý a 16 m široký farní kostel z let 1842–1849^[8]
• Kostel Panny Marie Bolestné – původně farní, nyní hřbitovní pozdně barokní kostel
• Kaple u kostela
• Fara – nyní sídlo obecního úřadu
• Pošumavské hasičské muzeum Stachy

Stachy byly v roce 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací.^[8][13]

Vesnickou památkovou zónou byly v roce 1995 vyhlášeny Chalupy.^[14]

Chráněné části přírody

V katastrálním území Stachy se nalézá několik dalších maloplošných chráněných území a stromů:

• Přírodní památka Malý Polec
• Přírodní rezervace Pod Popelní horou
• Přírodní rezervace Rašeliniště u Martinala
• Klen u Popelné, jižně od osady Popelná (cca 49°5′55″ s. š., 13°36′2″ v. d.)
• Kusovská lípa, na jv. okraji osady Kůsov u čp. 246 (49°6′7,2″ s. š., 13°39′59,4″ v. d.)
• Smrk pod Studeneckým lesem, na východním okraji Studeneckého lesa (cca 49°6′57,8″ s. š., 13°37′57,5″ v. d.)
• Šebestovská lípa, u samoty čp. 105 vpravo při silnici do Nicova (49°7′6″ s. š., 13°37′25,6″ v. d.)
• Šebestovský klen, u samoty čp. 111 vpravo od silnice Šebestov - Úbislav (49°7′0,7″ s. š., 13°38′54,5″ v. d.)
• Lípa ve Stachách, památný strom na severní straně náměstí poblíž OÚ (49°6′7,2″ s. š., 13°39′59,4″ v. d.)
• Hřibová rezervace Stachy – lokalita hřibu koloděje chráněná obcí

Mykologická lokalita

Příznivci mykologie zde nacházejí hříbky v parku, který se nachází uprostřed obce.^[15] Počátkem 60. let 20. století pracovníci z místní benzínové pumpy nechali navézt do parčíku na náměstí lesní zeminu. První exempláře hřibů smrkových (Boletus edulis) se zde objevily v roce 1963, později přibyl i hřib koloděj (Boletus lurdis). Výskyt hřibů je každoročně sledován a evidován, podle místních záznamů rekordní sezónou byl rok 1995, kdy na stašském náměstí vyrostlo celkem 379 hřibů.^[16]

Významní rodáci

• Josef Bartík – zpravodajský důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
• Václav Kalina – důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
• František Foltýn – český moderní malíř, dlouhodobě působil ve Francii
• Andreas Hartauer (1839–1915) – autor písně Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Böhmerwald)
• Rudolf Maros (1917– 1982) – maďarský hudební skladatel

Odraz v kultuře

V povídce Karla Klostermanna Odysea soudního sluhy je zmíněna cesta soudního sluhy Mastílka na Stachy a do všech okolních osad, které pod stachovskou obec patří. Účelem jeho cesty bylo nalezení Josefa Voldřicha, osob s tímto jménem však v celé obci žilo velké množství.

Galerie

• 
  Autobusové nádraží
• 
  Pomník obětem II. světové války
• 
  Kostel Navštívení Panny Marie
• 
  Hřbitovní kostel Panny Marie Bolestné
• 
  Náměstí
• 
  Mlýn v místní části Michalov
• 
  Lidová architektura v místní části Michalov^[17]
• 
  Lípa na náměstí, památný strom
• 
  Stachy-Šebestov lípa u čp.105 a Božích muk, památný strom
• 
  Stachy-Šebestov javor u samoty čp.111, památný strom

Odkazy

Reference

Související články

• Sklářství na Stašsku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stachy na Wikimedia Commons
• Stachy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.