Stanislav I. Thurzo
Stanislav I. Thurzo | |
---|---|
Stanislav Thurzo, kolem 1515, dřevoryt. Koloroval D. Pongrácz | |
Narození | 1470 Krakov |
Úmrtí | 17. dubna 1540 (ve věku 69–70 let) nebo 16. dubna 1540 (ve věku 69–70 let) Olomouc |
Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Funkce | olomoucký biskup (od 1497) biskup |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stanislav Thurzo, ve starých textech někdy uváděn jako Stanislav Tuří, plným jménem hrabě Stanislav Thurzo de Béthlenfalva (cca 1470, Krakov – 1540, Olomouc), byl v letech 1496–1540 třicátým pátým olomouckým biskupem. Pocházel z uherského rodu Turzů.
Život
Narodil se asi roku 1470 v Krakově, kam se odstěhovali jeho rodiče pocházející z Uher.
Stanislav studoval v italské Padově teologii a práva a hned po návratu se stal olomouckým kanovníkem. Když papežové Inocenc VIII. a Alexandr VI. ignorovali právo olomoucké kapituly na svobodnou volbu biskupa a dosadili na biskupství italské kněze, kapitula protestovala a poslala do Říma Stanislava Thurza. Ten nešetřil ani času, ani peněz, až nakonec přiměl biskupa Jana Borgiu k rezignaci. Právo volby bylo papežem olomoucké kapitule vráceno a ta jednomyslně zvolila Thurzu v roce 1496 biskupem.
V roce 1498 biskup Thurzo svolal diecézní synodu do Vyškova, odkud vyšla Statuta synodalia Stanislai. Roku 1500 vykoupil ze zástavy Kroměříž a zahájil přestavbu gotického hradu na zámek. Někdy na počátku 16. století zřídil u vyškovského zámku zahradu a v Olomouci nechal postavit biskupskou rezidenci. V roce 1511 vykoupil zastavený hrad Hukvaldy a dal ho znovu opevnit. Svou rozsáhlou stavební činnost korunoval v letech 1515 až 1516 výstavbou vysokého gotického chóru olomoucké katedrály sv. Václava.
Dne 11. března 1509 korunoval v katedrále sv. Víta spolu se svým bratrem Janem, vratislavským biskupem, Ludvíka Jagellonského za českého krále. 24. února 1527 korunoval na českého krále také Ferdinanda I. z rodu Habsburků.
Biskup Stanislav Thurzo zemřel v noci z 16. na 17. dubna 1540 a byl pohřben v olomoucké katedrále sv. Václava.
Odkazy
Literatura
- BALETKA, Tomáš. Dvůr olomouckého biskupa Stanislava Thurza (1497–1540), jeho kancelář a správa biskupských statků. Sborník archivních prací. 2004, roč. 54, s. 3–236. ISSN 0036-5246.
- Baletka Tomáš, Dvůr olomouckého biskupa Stanislava Thurza 1497–1540, in: Aristokratické dvory a rezidence v raném novověku, OH 7, České Budějovice 1999, 361-382.
- Milan M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, Logik s.r.o. Praha, 2000.
- Peřinka František Vácslav, Kroměříž za doby biskupa Stanislava Tuřího, ČMM 36 (1912).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav I. Thurzo na Wikimedia Commons
- Thurzo ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Předchůdce: Jan XV. Borgia | biskup olomoucký 1497–1540 | Nástupce: Bernard Zoubek ze Zdětína |
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů | ||
---|---|---|
| ||
Olomoučtí biskupové (1063–1776) | 1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu | |
Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777) | 1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské | |
| ||
Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777) | 1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík | |
Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779) | 1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler | |
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál |