Staromaďarský Nářek Panny Marie
Staromaďarský Nářek Panny Marie (maďarsky Ómagyar Mária-siralom) je jednou z nejstarších maďarských jazykových památek a první zachovaná báseň v maďarštině. Jako přebásněná latinská báseň byla ve 13. století přepsána do latinského Lovaňského kodexu. V roce 1922 ho objevili v materiálu, který Katolická univerzita v Lovani zakoupila v jednom mnichovském knihkupectví k doplnění knihovního materiálu zničeného Němci za první světové války. Vzácný kodex se v roce 1982 dostal do vlastnictví maďarského státu.
Popis
Jedná se o jazykovou památku, která byla napsaná staromaďarským pravopisem. Předpokládaným autorem původního díla je ve 12. století žijící dominikánský mnich Gotfrid, který byl zástupcem převora v pařížském augustiniánském kanonickém opatství St. Viktor.
Maďarský autor této básně správně vycítil, že latinské verše se dělí na dvě rytmické jednotky a svou báseň napsal v dvojtaktovém druhu verše. V maďarském přízvučném taktu ještě nebyl počet nepřízvučných slabik vázaný, což umožňovalo větší svobodu a varianty tvoření veršů. V této první maďarské básni jsou již vyspělé rýmy a hezky a vědomě použité aliterace. Mění se i umístění rýmu: vyskytují se sdružené rýmy (aabb), polorýmová řešení (xaxa) a tirádové rýmy (aaa).
V básni mluví Marie, matka ukřižovaného Ježíše, v 1. osobě jednotného čísla. Prožívajíc největší utrpení, pozorujíc synovu smrt v mukách, zmítá se v bezmocném zoufalství. Oplakává svůj zbědovaný stav, oslovuje syna mateřskými pojmenováními, přerušujíc to hořekováním. Prosí o smrt a nabízí sebe místo svého dítěte, pak úpěnlivě prosí Ježíšovy mučitele o milost. Na konci básně se ozve šílený výkřik matky: když již nemůže zachránit svého jediného syna, chce se s ním alespoň podělit o smrt.
Nářek Panny Marie se nachází v Lovaňském kodexu na zadní straně 134. listu. Většina textu básně je sotva čitelná, protože neustálým používáním se pergamen jednoduše opotřeboval. V minulosti se rozšířil názor, že jako text v nesrozumitelném jazyce ho odtud vymazali; jakékoliv stopy, které by poukazovaly na vymazání, však neexistují.
Žánr: nářek (planctus)
Text básně
Původní podoba[1] | Dnešní přepis[2] | V dnešní maďarštině (s doslovnými českými překlady) | |||
(Verze podle Vizkeletyho/Mészölye)[3] | (Verze podle Ference Molnára)[4] | ||||
Volek ſyrolm thudothlon | Volék sirolm tudotlon. | Nem tudtam, mi a siralom. | Nevěděla jsem, co je to žal. | Nem ismertem a siralmat, | Nepoznala jsem žal, |
Walaſth vylagum tul | Válȧszt világumtúl, | Zsidók világosságomtól, | Židé mě o moje světlo, | Zsidók világosságomtól, | Židé mě od mého světla, |
O en eſes urodū | Ó én ézës urodum, | Ó, én édes Uram, | Ó sladký Bože můj, | Ó, én édes Uram, | Ó sladký Bože můj, |
Scemem kunuel arad | Szëmëm künvel árȧd, | Szemem könnytől árad, | Oči mám zaplavené slzami, | Szememből könny árad, | Z očí se mi hrnou slzy, |
Vylag uila ga | Világ világȧ, | Világnak világa, | Světe světa, | Világ világa, | Světe světa, |
Vh nequem en fyon | Uh nëkem, én fiom, | Jaj nekem, én fiam! | Ach, synu můj, | Jaj nekem, én fiam, | Ach, synu můj, |
Syrolmom fuha / ʒatum | Sirolmom, fuhászȧtum | Siralmam, fohászkodásom | Můj žal, povzdych | Siralmam, fohászkodásom | Můj žal, povzdych |
Wegh halal engumet / | Végy hȧlál engümet, | Végy magadhoz engem, halál, | Vezmi si mě k sobě, smrti, | Végy halál engemet, | Vezmi si mě smrti, |
O ygoʒ ſymeonnok | Ó, igoz Simëonnok | Ó, az igaz Simeonnak | Ó, pravda Simeonovi, | Ó, az igaz Simeonnak | Ó pravda Simeonovi, |
Tuled ualmun | Tűled válnum, | Tetőled válnom kell, | Musím se od tebe odloučit, | Ne váljak el tőled, | Neodloučím se od tebe, |
Sydou myth theʒ turuentelen / | Zsidóv, mit tész türvéntelen? | Zsidó, mit téssz törvénytelenül? | Žide, co to děláš protiprávně? | Zsidó, mit tész törvénytelen! | Žide, co to děláš protiprávně? |
Kegug / gethuk fyomnok / | Kegyüggyetük fiomnok, | Kegyelmezzetek fiamnak, | Omilostněte mi syna, | Kegyelmezzetek meg fiamnak, | Omilostněte mi syna, |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ómagyar Mária-siralom na maďarské Wikipedii.
- ↑ E. Abaffy Erzsébet. Korai kis szövegemlékeink újabb olvasata. MNy.. 1990, s. 126–7. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Mészöly Gedeont (Nem PDF-formátumban: Szöveggyűjtemény a régi magyar irodalom történetéhez – Középkor (1000-1530), ELTE, Régi Magyar Irodalomtudományi Intézet)
- ↑ Mészöly Gedeon értelmezése nyomán Vizkelety 1986, s. 37-38.
- ↑ Molnár 2002, s. 465-467.
Literatura
- A magyar irodalom történetei. Szegedy-Maszák Mihály (ed.), 2007. Internetová verze
- Mezey László: Leuveni jegyzetek az Ómagyar Mária-siralomról. It, 1971. 366.
- Martinkó András: Az Ómagyar Mária-siralom hazai és európai tükörben. Bp. 1988.
- Horváth János: A magyar irodalmi műveltség kezdetei. Bp. 1931.
- Jakubovich-Pais: Ómagyar olvasókönyv. Pécs 1929.
Externí odkazy
- Zvukové nahrávky, nyelvemlekek.oszk.hu
- Interpretace (PDF)
- Magyar Folklór Múzeum
- Magyar Virtuális Enciklopédia
- Francouzský překlad a latinský originál textu
- Nářek Panny Marie anglicky – Webová antologie Babel
- Vizkelety András. "Világ világa, virágnak virága..." : Ómagyar Mária-siralom [online]. [cit. 2010-10-05]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.