Staroturečtina
| staroturečtina | |
|---|---|
| Počet mluvčích | není znám |
| Písmo | Old Turkic |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | otk |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.
Staroturečtina také Orchonská turečtina[1] (Východní staroturečtina, Stará ujgurština) je nejstarší doložená forma turkičtiny, nalezená v Turkuckých a Ujgurských nápisech z doby mezi 7. - 13. stoletím.[2] Jedná se o nejstarší doložený člen jihovýchodní (Ujgurské) turkické větve, který existuje v současné Čagatajštině: Ujgurském a Západojugurském jazyce.
Staroturečtina je doložena v mnoha písmových variantách (skriptech), včetně Orchonsko-Jenisejských runiformních skriptech, Staroujgurského písma (forma sogdijského písma), bráhmí a manichejského písma.
Zdroje
Zdroje staroturečtiny jsou rozděleny do tří skupin:
- 7. - 10. století: orchonské nápisy v Mongolsku a Jenisejské pánvi (orchonská turečtina, nebo skutečná staroturečtina).[3]
- 9. - 13. století: ujgurské rukopisy ze Sin-ťiangu, (stará ujgurština), v různých skriptech včetně bráhmí, manichejském, syrském a ujgurském písmu.[3]
- 11. století: karachánidské rukopisy, většinou psané v arabském písmu (karachánidská turečtina). Karachánidská sbírka obsahuje 6 500 básní, Qutaδγu bilig "moudrost, která přináší štěstí", což je arabsko-turkický slovník a "přehled turkických dialektů" od Mahmúda Kašgarského. Tato větev je někdy nazývána jako středoturečtina.
Srovnání s dnešními turkickými jazyky
Tabulka ukazuje výrazy čísel od 1 do 10 v 6 dnešních turkických jazycích v latinkovém přepisu.
| číslo | Staroturečtina | Turečtina | Tuvinština | Kazaština | Kaškajština[4] | Krymčačtina[5] |
| 1 | Bir | Bir | Bir | Bir | Bir | Bir |
| 2 | Eki | İki | İyi | Yeki | İki | Eki |
| 3 | Üç | Üç | Üş | Üş | Üç | Üç |
| 4 | Tört | Dört | Dört | Tört | Dört | Dort |
| 5 | Beş | Beş | Beş | Bes | Beş | Beş |
| 6 | Altı | Altı | Aldı | Altı | Altı | Altı |
| 7 | Yeti | Yedi | Çedi | Jeti | Yedi | Yedi |
| 8 | Sekiz | Sekiz | Ses | Segiz | Sekiz | Sekiz |
| 9 | Tokuz | Dokuz | Tos | Toğız | Dokuz | Tokuz |
| 10 | On | On | On | On | On | On |
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Old Turkic language na anglické Wikipedii, Alttürkische Sprache na německé Wikipedii a Język staroturecki na polské Wikipedii.
- ↑ Wolfgang-Ekkehard Scharlipp Die frühen Türken in Zentralasien , S. 68f. - diese Benennung geht zurück auf Talat Tekin und auf Vilhelm Thomsen, dem Entzifferer der Orchon-Inschriften
- ↑ Prof. Dr. Muharrem Ergin, Türk Dil Bilgisi, Bayrak Basım/Yayım/Tanıtım, İstanbul, 2002, s. 14
- ↑ a b Scharlipp, Wolfgang (2005). Die alttürkische Literatur, p.11 ff. Verlag auf dem Ruffel, Engelschoff. ISBN 3-933847-14-1.
- ↑ Kaškajština je turkické nářečí provincie Fárs v Íránu blízké azerštině, jižní azerština
- ↑ Krymčačtina je jedno ze tří nářečí krymských Tatarů
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
