Tádžičtina

Tádžičtina (тоҷикӣ, تاجیکی, tojikí)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníTádžikistán, Írán, Kazachstán, Afghánistán, Pákistán, Kyrgyzstán, Rusko, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán
Počet mluvčích8,1 mil.(2012)[1]
Klasifikace
Písmoarabské písmo, cyrilice, dříve latinka
Postavení
RegulátorBez regulátorů
Úřední jazykTádžikistán
Kódy
ISO 639-1tg
ISO 639-2tgk (B)
tgk (T)
ISO 639-3tgk
Ethnologuetgk
Wikipedie
tg.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tádžičtina (tádžický jazyk), též tádžikí (tádžicky Забони тоҷикӣ) je jazyk (někdy se pokládá za variantu perštiny) používaný ve Střední Asii. Jedná se o úřední jazyk Tádžikistánu, Тоҷикӣ

Popis

Jedná se o jazyk z íránské jazykové skupiny, používaný Tádžiky, zejména v Tádžikistánu a Uzbekistánu. Je velmi blízký darijské formě perštiny (jde vlastně o její izolovanější a méně rozvíjenou, v důsledku toho tedy archaičtější variantu).

Tádžikistán byl součásti Sovětského svazu a tádžičtina je silně ovlivněna ruštinou, z níž převzala mnoho slov a písmo je cyrilice (předtím se užívalo perské písmo).

Spisovná tádžičtina je založena na dialektu severozápadní části Tádžikistánu, která je pod silným vlivem sousední uzbečtiny.

Příklady

Číslovky

Tádžicky Česky
як jeden
ду dva
ce tři
чoр čtyři
пaнҷ pět
шaш šest
ҳaфт sedm
ҳaшт osm
нӯҳ devět
дaҳ deset

Vzorový text

Otče náš (modlitba Páně):

Эй падари мо, ки дар осмонӣ, исми ту муққадас бод.
Малакути ту биёяд, иродаи ту, чунон ки дар осмон аст,
Дар замин ҳам ба амал ояд.
Ба мо ризқу рӯзи бидеҳ.
Гуноҳҳои моро бубахш,
Чунон, ки мо низ қарздорони худро мебахшем.
Моро ба озмоиш гирифтор накун,
Балки моро аз иблис наҷот деҳ. Омин.

Všeobecná deklarace lidských práv

tádžicky v cyrilici  Тамоми одамон озод ба дунё меоянд ва аз лиҳози манзилату ҳуқуқ бо ҳам баробаранд. Ҳама соҳиби ақлу виҷдонанд, бояд нисбат ба якдигар бародарвор муносабат намоянд.
tádžicky v latince Tamomi odamon ozod ʙa dunjo meojand va az lihozi manzilatu huquq ʙo ham ʙaroʙarand. Hama sohiʙi aqlu viçdonand, ʙojad nisʙat ʙa jakdigar ʙarodarvor munosaʙat namojand.
tádžicky v latince (český přepis) Tamóm-i ódamón ózód ba dunjó méójand va az lihóz-i manzilat-u huqúq bó ham baróbarand. Hama sóhib-i aql-u vidždónand, bójad nisbat ba jakdígar baródarvór munósabat namójand.
tádžicky v latince (vědecký přepis) Tamṓm-i ōdamōn ōzōd ba dunyō mēōyand va az liḥṓẓ-i manzilát-u ḥuqūq bō ham barōbarand. Hama ṣōḥíb-i ˁáql-u viǰdōnand, bōyad nisbat ba yakdīgar barōdarvōr munōsabat namōyand.
tádžicky v perském písmu تمام آدمان آزاد به دنيا مى آيند و از لحاظ منزلت و حقوق با هم برابرند. همه صاحب عقل و وجدانند، بايد نسبت به يكديگر برادروار مناسبت نمايند.
česky Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Reference

  1. https://www.ethnologue.com/language/tgk

Externí odkazy

  • Wikipedie
    Wikipedie
    Tádžická verze Wikipedie, svobodné encyklopedie
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu tádžičtina na Wikimedia Commons
  • V Tádžikistánu pokutují novináře za používání cizích slov
κ Indoíránské jazyky z Indoevropské rodiny jazyků
κ Indoárijské
κ Pahárské
κ Severozápadní
gudžarátština • kachhijština • khojkijština • sindhština
κ Střední
κ Východní
bengálsko-ásámské (ásámština · bengálština) • bihárské (angštinna · bhódžpurština · magahijština · maithilština) • urijské (urijština) …
κ Západní
κ Jižní
κ Sanskrty a Prákrty
védský sanskrt • sanskrt • mitannština • páli
κ Íránské
κ Východoíránské
κ severovýchodní
avestánština • baktrijština • chórazmština • osetština • skythijština (sakánština) • sogdština (jaghnóbština)
κ jihovýchodní
paštština • pamirština
κ Západoíránské
κ severozápadní
balúčština • gilačtina • gorani • kurdština • médština† • talyština • zazaki • zoroastrijské darí
κ jihozápadní
staroperština • střední perština – pahlavština • perština-fársí (darí · tádžičtina · hazárština · bukhorština) • lurijština • tatština
κ Dardské
dameli • domaaki • gawar-bati • kalasha • kašmírština • khowar • kohistánština • ningalámština • pashayština • phalura • shina • šumaštština
κ Núristánské
ashkun • kamkata-viri (kamviri · kata-vari · mumviri) • prasuni • tregami • waigali
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph427578
  • BNF: cb12320768x (data)
  • LCCN: sh85132023
  • NDL: 00572742
  • NLI: 987007558313105171