Triumf

Titův oblouk: Titův triumfální reliéf
V této části Titova triumfálního průvodu (z Titova oblouku v Římě) jsou římskému lidu představeny poklady židovského chrámu v Jeruzalémě – také i menora.

Triumf (latinsky triumphus) byla veřejná oslava konaná ve starověkém Římě na počest vítězného vojevůdce. Senát v období římské republiky přiznával tuto poctu veliteli, který dosáhl velkého vojenského vítězství vedoucího k završení války a jehož provolalo vojsko na bitevním poli imperátorem. Vítězství muselo být vybojováno ve spravedlivé válce (bellum iustum) a v rozhodující bitvě muselo padnout alespoň 5000 nepřátel. Triumf mohl být přiznán jen nejvyšším magistrátům, jimž náleželo imperium. V dobách římské říše byl vyhrazen osobě císaře a zpočátku také jeho nejbližším příbuzným. Vítězní vojevůdci bývali odměňováni nižší formou triumfu nazývanou ovace (ovatio), případně obdrželi triumfální odznaky (ornamenta triumphalia).

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Triumf na Wikimedia Commons
  • Encyklopedické heslo Triumf v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech