Ugaritština

Ugaritština
RozšířeníUgarit (Sýrie)
Počet mluvčích0
Klasifikace
Písmougaritské klínové písmo
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2uga (B)
uga (T)
ISO 639-3uga
Ethnologueuga
Wikipedie
není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ugaritština je starý semitský jazyk, jímž se hovořilo v Ugaritu ve 2. polovině 2. tisíciletí př. n. l.

Ugaritské písmo

Kvůli nedostatečné znalosti gramatiky ugaritštiny je velmi těžké ji zařadit do některé ze skupin semitských jazyků. Svou zeměpisnou polohou se řadí k severozápadním (resp. kenaánským) semitským jazykům. Toto řazení je odůvodnitelné i díky podobnosti s ostatními jazyky této skupiny, např. biblickou hebrejštinou.

Jazyk byl zapisován svým vlastním, ugaritským klínovým písmem, většinou na hliněné tabulky.

Jazyk mohl být rozluštěn až poté, co bylo rozluštěno ugaritské klínové písmo, objevené ve vykopávkách, což se stalo až v letech 1930–1932. Jelikož však toto písmo nezná znaky pro samohlásky ani nepoužívá (jako např. hebrejština) některých souhlásek k vyznačení některých dlouhých samohlásek (tzv. matres lectionis), je těžké tyto texty vokalizovat. To znemožňuje nejen vytvoření kompletní gramatiky jazyka, ale i překlady dochovaných textů. Proto se ugaritské texty přepisují buď jen se souhláskami, nebo se vokalizují pomocí arabštiny.

Příklady

Číslovky

Ugaritsky Česky
ʼaḥadu, 𐎀𐎈𐎄 jeden
ṯinā(mi), 𐎘𐎐𐎎 dva
ṯalāṯu, 𐎘𐎍𐎘 tři
ʼarbaʻu, 𐎀𐎗𐎁𐎓 čtyři
ḫamšu, 𐎃𐎎𐎌 pět
ṯiṯṯu, 𐎘𐎘 šest
šabʻu, 𐎌𐎁𐎓 sedm
ṯamānu, 𐎘𐎎𐎐 osm
tišʻu, 𐎚𐎌𐎓 devět
ʻašru, 𐎓𐎌𐎗 deset

Ugaritské gramatiky

Vzhledem k tomu, že znalost tohoto písma je otázkou ani ne jednoho století, není základních gramatik mnoho. Zde jsou vypsány podle seznamu publikovaného v: Stehlík, Ondřej: Ugaritské náboženské texty. Vyšehrad, Praha 2003. ISBN 80-7021-587-9.

  • Gordon, C. H.: Ugaritic textbook. Rome 1940, 3. vydání.
  • Segert, Stanislav: A Basic Grammar of the Ugaritic Language. Los Angeles 1984.
  • Sivan, D.: A Grammar of the Ugaritic Language. Leiden 1997.
  • Tropper, J.: Ugaritic Grammar. In: Ugaritic Textbook, Leiden 1999, s. 91–118.

Literatura

  • ČECH, Pavel. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. VI. kapitola: Ugaritské písemnictví, s. 239-269. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu ugaritština na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo ugaritština ve Wikislovníku
Semitské jazyky
Západosemitské
Severozápadní
kenaanské (féničtina† - punština†)
amonitština†  moabština†  edomitština†  hebrejština
aramejština
aramejština východní (syrština†  senajština  hertevinština  turojština  mandejština)
aramejština západní
ostatní
amuritština†  ugaritština†
Arabština
fusha  maltština  judeo-arabština
Jihosemitské
Jihozápadní
staré jihoarabské 
sabejština  minejština  qatabanština  hadhramautština
etiopské 
etiopské severní
ge'ez  tigrajština  tigré  dahlik
etiopské jižní
amharština  argobbština  harari  gurage východní  gurage západní  gafatština†  soddština  goggotština  mesmeština†  muherština
Jihovýchodní
batharština  harsuština  hobyotština  džibbalština  mehri  suqutri
Východosemitské†
akkadština
babylónština†  asyrština
ostatní
eblaitština†
poznámka: † vymřelý jazyk
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph233613
  • BNF: cb11946127f (data)
  • GND: 4134608-7
  • LCCN: sh85139302
  • NDL: 00573967
  • NLI: 987007558581205171