Uruguayské námořnictvo

Uruguayské námořnictvo
Znak námořnictva
Znak námořnictva
ZeměUruguayUruguay Uruguay
Vznik15. listopadu 1817
Velikost5700 příslušníků
17 válečných lodí
MottoLlegar, Luchar, Vencer Siempre
VeliteléAdmirál Leonardo Alonso
Nadřazené jednotkyUruguayské ozbrojené síly

Uruguayské námořnictvo (španělsky Armada Nacional del Uruguay) je součástí uruguayských ozbrojených sil. Bylo založeno roku 1817. Patří mezi malá námořnictva. Tvoří jej asi 5700 příslušníků a 17 válečných lodí. Uruguayské válečné lodě mají před názvem zkratku ROU.[1] Velitelství je v Punta Lobos u Montevidea.[2]

Historie

Základna námořnictva

Uruguayské námořnictvo bylo založeno 15. listopadu 1817.[1]

Uruguayské námořnictvo se dlouhodobě potýká s nedostatkem financí. V roce 2016, na oslavách 199. výročí založení, jeho velitel admirál Leonardo Alonso uvedl, že námořnictvo postrádá zdroje k plnění svých úkolů a potřebuje nové lodě, vrtulníky, letadla a pobřežní monitorovací systém.[3]

Součástí plánu na modernizaci námořnictva je získání dvou oceánských hlídkových lodí a tří vyřazených amerických kutrů třídy Marine Protector. Kutry Albacore, Cochito a Gannet byly postaveny v letech 1999–2009. Námořnictvo je získá zdarma, zaplatí však za jejich modernizaci a výcvik posádek.[4] Námořnictvo trojici kutrů uvedlo do provozu 1. září 2022.

Složení[1]

Cvičný škuner Capitán Miranda (20)

Hlídkové čluny

  • Třída Cape
    • Rio Negro (11)
  • Třída Kondor II
    • Temerario (31)
    • Audaz (34)
  • Třída Marine Protector
    • Rio Arapey (14)
    • Rio de la Plata (15)
    • Rio Yaguaron (16)

Výsadkové lodě

  • Třída LCM-6[5]
    • LD-40
    • LD-41
  • LD-42 až LD-45[5]

Pomocné lodě

  • Třída Lüneburg – zásobovací tanker
    • General Artigas (04)
  • Capitán Miranda (20) – cvičný škuner[5]

Plánované akvizice

Letadla

Hlídkový letoun Grumman S-2

K roku 2008 námořnictvo provozovalo dva cvičné letouny Jetstream T2, dva hlídkové letouny S-2G Tracker, dva cvičné letouny T-34B, dva cvičné a lehké bojové T-34C-1, dva malé dopravní PA-34A, tři Cessna 182, dále osm vrtulníků Westland Wessex a jeden Bell 47.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Uruguay [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-23. (anglicky) 
  2. ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 431. [Dále jen Pejčoch 2008]
  3. ↑ Uruguayan Navy requires new platforms, top admiral says [online]. Jane's [cit. 2016-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-18. (anglicky) 
  4. ↑ Uruguay receives three Marine Protector-class patrol boats from US Coast Guard [online]. Navaltoday.com, 2021-12-22 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Pejčoch 2008, s. 434.
  6. ↑ Spanish shipyard wins contract to build 2 OPVs for Uruguay Navy [online]. Navyrecognition.com, 2023-07-20 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Uruguayské námořnictvo na Wikimedia Commons
  • (španělsky) Oficiální web
Námořnictva amerických zemí
Argentina • Bahamy • Brazílie • Dominikánská republika • Ekvádor • Chile • Kanada • Kolumbie • Kuba • Mexiko • Nikaragua • Paraguay • Peru • Uruguay • USA • Venezuela