Velia
| Velia | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°9′34″ s. š., 15°9′16″ v. d. |
| Stát | Itálie Itálie |
  Velia | |
| Správa | |
| Vznik | 538 př. n. l. |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Národní park Cilento a Vallo di Diano s archeologickými nalezišti Paestum a Velia a Certosa di Padula | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát | Itálie Itálie |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | iii, iv |
| Odkaz | 842 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1998 (22. zasedání) |
Velia je archeologické naleziště v katastru obce Ascea, v provincii Salerno v jižní Itálii (Kampánie), v oblasti zvané Cilento.
Elea
Velia je latinské jméno původně řeckého města Elea (Ἐλέα), které podle Hérodota někdy kolem roku 540 př. n. l. založili uprchlíci z iónské Fókaie. Místo bylo tehdy na pobřeží Tyrhénského moře a Elea byl důležitý přístav. Město proslavili rodáci Zénón z Eleje a Parmenidés a podle něho se nazývali i eleaté jako filosofická škola. Roku 273 př. n. l. se město přidalo k Římu a v Punských válkách bylo jeho věrným spojencem. Roku 88 př. n. l. se stalo jako Velia municipiem a dostalo městská práva. V okolí města měli své vily významní Římané, například Cicero nebo Cato mladší. Když se pobřeží vzdálilo, ztratilo na významu a někdy v 9. století bylo úplně opuštěno.
Vykopávky
Zachovala se městská hradba v délce asi 5 km se zbytky brány a několika věží, zříceniny divadla, fóra a několika chrámů v krásné krajině, která láká i turisty.
Od roku 1998 je oblast součástí světového dědictví.
Galerie
-
Vykopávky -
Vykopávky a středověká věž -
Řecká cihla -
Drachma města (kolem 520 př. n. l.)
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Elea. Sv. 8, str. 483
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velia na Wikimedia Commons - (italsky) Video z parku
Portály: Antika | Itálie
