Vok I. z Rožmberka

Vok I. z Rožmberka
Vok I. z Rožmberka (rytina J. Hellicha podle gotického originálu)
Hejtman ve Štýrsku
Panovník	Přemysl Otakar II.
Hejtman v Horních Rakousích
Panovník	Přemysl Otakar II.
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci: 1255 – 4. června 1262
Panovník	Přemysl Otakar II.
Předchůdce	Zdislav
Nástupce	Jindřich z Lichtenburka
Úmrtí	4. června 1262 Štýrský Hradec
Místo pohřbení	Vyšebrodský klášter
Choť	Hedvika ze Schaunberga
Rodiče	Vítek III. z Prčice a Plankenberka a Kunhuta z Schönheringu
Děti	Jindřich I. z Rožmberka Vítek II. z Příběnic
Příbuzní	Markéta z Rožmberka, Petr I. z Rožmberka a Eliška z Rožmberka[1] (vnoučata)
Rod	Rožmberkové
Commons	Vok I. von Rosenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vok I. z Rožmberka, „Woko de Rosenberch“ († 3. června^[2][3][4] nebo 4. června^[zdroj?] 1262, Štýrský Hradec) byl český šlechtic z rozrodu Vítkovců, nejvyšší maršálek Českého království a zakladatel hradu Rožmberk, podle něhož se jeho potomstvo nadále psalo. Poprvé je zmiňován v listinách Václava I. z 22. června 1250 jako „Woko de Rosenberch“. Vok z Rožmberka založil město Prudník.

Kariéra dvořana

Narodil se jako syn Vítka z Prčice a Plankenberka. Poté, co na trůn nastoupil Přemysl Otakar II., obdržel Rožmberk funkci nejvyššího maršálka, ve které je doložen již roku 1255, kdy se společně s králem účastnil křížové výpravy do Pruska. Roku 1256 se Vok z Rožmberka dostal s ozbrojenými oddíly až k městu Burghausen a v téže době byl také jmenován hejtmanem v Horních Rakousích. Roku 1257 se zúčastnil nečekaného vpádu českého vojska do Bavorska, ale v bitvě u Mühldorfu došlo k proboření mostu na řece Inn a tak se za slib volného odchodu vzdal. Koncem roku 1260 získal od krále za věrné služby hrabství Raabs v Rakousích. Aktivní účast ve vítězné bitvě u Kressenbrunu vynesla Vokovi hejtmanství ve Štýrsku. Účast v bitvě u Lávy zapříčinila zaznamenání Rožmberka a jeho honosného doprovodu v díle Fürstenbuch vídeňského měšťana Janse Enikela.

Vokovou manželkou byla Hedvika ze Schaunberga, vdova po Jindřichovi z Kuenringu. Ke svatbě došlo v souvislosti s převzetím rakouských zemí Přemyslem Otakarem II., který byl provázen řadou sňatků mezi šlechtickými rody vládnoucími pohraničí obou zemí. Byla to zřejmě právě Hedvika, která měla podíl na založení Vokovy cisterciácké fundace ve Vyšším Brodě, nově založený klášter měl jako mateřský klášter rakouský Wilhering z kraje ovládaného Schaunbergy.

Dále se z Vokova života a jeho činů mnoho nedochovalo. Jeho jméno Wocco de Rosenberch je uvedeno na listině z 16. ledna roku 1256 v Olomouci jako svědka potvrzení krále Přemysla Otakara II. dopisem Václava I. z 18. ledna roku 1232 o svrchovanosti Velehradského opatství. Zachovaná je např. listina z června 1260 založení Vyšebrodského kláštera, listina z května 1261 rozšíření majetku vyšebrodského kláštera a závěť z června 1262 sepsaná ve Štýrském Hradci, kde také zemřel. Byl pohřben v rodinné hrobce ve vyšebrodském klášteře a regentkou nezletilých synů se stala vdova Hedvika.

Odkazy

Reference

Literatura

• KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3. 
• LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8. 
• NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1. 
• VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. 
• Jihočeský sborník historický (ročník LVII/3)
• MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. -kapitola Vok z Rožmberka, s. 94–98. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vok I. z Rožmberka na Wikimedia Commons
• https://sources.cms.flu.cas.cz
• Vokova listina k Vyššímu Brodu^{[nedostupný zdroj]}
• Ottova encyklopedie, heslo z Rožmberka
• Hedvika ze Schaunberga

Rožmberkové
páni z Rožmberka, 1418 institut vladařství, 1611 vymřeli
1. generace	Vítek I. z Prčice († 1194)
2. generace	Vítek III. mladší
3. generace	Vítek V. z Příběnic († před 1259) • Vok I. († 1262)
4. generace	Vítek VI. († 1277) • Jindřich I. († 1310)
5. generace	Petr I. († 1347) • Johanka († 1317) • Markéta († 1357) • Anežka • neznámá, provd. z Kravař
6. generace	Jindřich II. († 1346) • Petr II. († 1384) • Jošt I. († 1369) • Oldřich I. († 1390) • Jan I. († 1389) • Kateřina • Anna († 1388) • Mecela († 1380) • neznámá, provd. z Kunštátu • neznámá, provd. z Potštejna • neznámá, provd. z Kamenice (?)
7. generace	Jindřich III. († 1412) • Anna • Anežka
8. generace	Petr III. († 1406) • Lidmila • Oldřich II. (1403–1462) • Kateřina (1405 – po 1454)
9. generace	Jindřich IV. († 1457) • Jošt II. († 1467) • Jan II. († 1472) • Anežka († 1488) • Perchta († 1476) • Lidmila
10. generace	Jindřich V. (1456–1489) • Kateřina (1457–1521) • Vok II. (1459–1505) • Barbora (1460–?) • Markéta (1460–?) • Petr IV. (1462–1523) • Hedvika (1464–1520) • Eliška (1466–?) • Johanka (1467–1482) • Oldřich III. (1471–1513)
11. generace	Jan III. (1484–1532) • Jindřich VI. (1487–1494) • Jošt III. (1488–1539) • Petr V. (1489–1545) • Jindřich VII. (1496–1526) • Sidonie (Zikuna) • Barbora († v mládí)
12. generace	Anna (1530–1580) • Ferdinand Vok (*/† 1531) • Alžběta (Eliška) (1532–1576) • Oldřich IV. (1534–1535) • Vilém (1535–1592) • Bohunka (1536–1557) • Eva (1537–1591) • Petr Vok (1539–1611)
Sídla	Bechyně • Český Krumlov • Kratochvíle • Nové Hrady • Rožmberk • Rožmberský palác v Praze • Roudnice nad Labem • Třeboň • Vimperk • Vítkův kámen • Zvíkov (zástava)
Pohřebiště	Rožmberská hrobka v kostele Nanebevzetí Panny Marie v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě • Rožmberská a schwarzenberská hrobka v kostele sv. Jiljí a Panny Marie Královny při klášteře augustiniánů v Třeboni • Rožmberská a schwarzenberská hrobka v kostele sv. Víta v Českém Krumlově
tučně jsou vyznačeni vladaři