Volby do Evropského parlamentu v Německu 2024

Volby do Evropského parlamentu v Německu 2024
StátNěmeckoNěmecko Německo
Druh volebevropské
Volební termín9. června 2024
Předchozí volby2019
Následující volby2029
Volební účast 64,78 %
Počet kandidátů35

Volby do Evropského parlamentu se v Německu uskutečnily 9. června 2024[1] jako součást celoevropských voleb. Šlo o desáté volby od prvních přímých voleb v Německu roce 1979. Mírný nárůst hlasů volby přinesly zejména pro stranu CDU/CSU, zatímco všechny tři vládní strany — SPD, Zelení a FDP získaly méně hlasů než před pěti lety. Největší pokles zaznamenali především Zelení. Naopak krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenala ve volbách výrazný nárůst hlasů i mandátů, a skončila druhá[2]. Výsledky poukázaly na výraznou regionální nerovnováhu země: AfD získala alespoň relativní většinu ve všech okresech bývalého Východního Německa, až na šest výjimek (v Postupimi a Potsdam-Mittelmarku v Braniborsku, ve městech Erfurt, Jena a Výmar a také v tradičně katolickém Eichsfeldu v Durynsku). Značný počet voličů zaujala také nově vzniklá levicově-populistická strana Aliance Sahra Wagenknechtové, která se největší podpoře těšila také v oblastech bývalého NDR.

Pozadí

Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 byly prvními národními volbami, které se v Německu konaly od voleb do spolkového sněmu v roce 2021, ve kterých křesťanští demokraté CDU-CSU bývalé kancléřky Angely Merkelové prohráli se Sociálnědemokratickou stranou (SPD) vedenou Olafem Scholzem[3]. Ten následně vytvořil tzv. koalici Semafor s Svobodnou demokratickou stranou (FDP) a stranou Svaz 90/Zelení.

Volební systém

V německém volebním obvodu je voleno celkem 96 europoslanců.[4] Kandidující subjekty mohou předložit buď federální seznam nebo státní seznamy svých kandidátů pro jednotlivé spolkové země.

Od voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 Německo nemá žádný volební práh, což umožnilo řadě menších stran získat mandáty, protože k získání prvního mandátu podle Sainte-Laguëovo metody jim stačí dosáhnout přibližně 0,5 % hlasů. Ačkoli Evropská rada doporučila, aby země s více než 35 poslanci Evropského parlamentu zavedly volební práh mezi 2 % a 5 %, německá vláda v listopadu 2018 od svých plánů na zavedení 2% prahu upustila[5]. V roce 2022 vláda ovšem rozhodla o zavedení 2%, ale tento práh se na volby v roce 2024 nevztahuje. V roce 2019 činil faktický práh pro získání mandátu přibližně 0,7 % hlasů.

Kontroverze

Útoky na vůdce kampaní

V posledním dubnovém týdnu 2024 byli pracovníci kampaní za Zelené, Volt a Die Linke napadeni a v některých případech též zraněni při vylepování propagačních plakátů[6].

Předvolební mítink AfD v Hannoveru

Dne 3. května 2024 byl Matthias Ecke (SPD) napaden při vylepování plakátů v Drážďanech. Utrpěl zlomeninu očnice a musel podstoupit operaci. Vyšetřování převzaly policejí orgány, protože se předpokládalo, že útok byl politicky motivován. Krátce předtím byl na stejném místě při výlepu plakátů již napaden pracovník kampaně Zelených. Dne 5. května se pachatel, 17letý mladík, přihlásil a přiznal k útoku na Eckeho. Poté byli identifikováni i tři další podezřelí. Po incidentu v Drážďanech vyzvaly aliance Spolu proti pravici a "Wir sind die Brandmauer Dresden" k demonstracím v Drážďanech a Berlíně. V Drážďanech se na demonstraci shromáždilo 3 000 účastníků, aby po útoku projevili solidaritu; celá akce proběhla pod heslem "Násilí nemá v naší demokracii místo.[7]"

Dne 4. května 2024 byl Holger Kühnlenz, člen zemského parlamentu za AfD, v Nordhornu, v Dolním Sasku zasažen vejci a udeřen do obličeje[8]. Kromě toho byl také poškozen volební stánek AfD v Drážďanech.

Dne 5. června 2024 byl Heinrich Koch, kandidát na místní zastupitelstvo za AfD, bodnut v Mannheimu nožem, když "konfrontoval vandaly ničí plakáty[9]." V Mannheimu k útoku nožem navíc došlo již několik dní předem.

Narážky AfD na jednotky SS

V květnu 2024 v rozhovoru pro italský deník La Repubblica člen AfD Maximilian Krah prohlásil, že ne všichni členové Waffen-SS by měli být považováni za zločince, a uvedl příklad Güntera Grasse, bývalého nositele Nobelovy ceny za literaturu a člena Waffen-SS. Dodal: „Nikdy bych neřekl, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec. Mezi 900 000 členy SS byli také mnozí rolníci: jistě bylo mezi nimi vysoké procento zločinců, ale ne všichni"[10].

Tento rozhovor údajně způsobil další zhoršení již napjatých vztahů mezi AfD a francouzským Národním shromážděním, kteří oba sedí v polticklé frakci Identita a demokracie. V reakci na Krahova prohlášení a obvinění z čínského vlivu na AfD oznámili členové Národního shromáždění, následovaní italskou Legou a Dánskou lidovou stranou, že se po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 s AfD rozejdou a ukončí s ní formální spolupráci[11].

Složení před volbami

Frakce EP Mandáty Strana Mandáty
Evropská lidová strana (EPP)
30/96
Křesťanskodemokratická unie Německa 23
Křesťansko-sociální unie Bavorska 6
Rodinná strana Německa 1
Zelení / Evropská svobodná aliance (Greens/EFA)
25/96
Svaz 90/Zelení 21
Ekologická demokratická strana 1
Volt Německo 1
Pirátská strana Německa 1
nestraníci 1
Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D)
16/96
Sociálnědemokratická strana Německa 16
Obnova Evropy (RE)
7/96
Svobodná demokratická strana 5
Svobodní voliči 2
Levice v Evropském parlamentu – GUE/NGL (The Left)
5/96
Die Linke 5
Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
1/96
Aliance Německo 1
Nezařazení (NA)
12/96
Alternativa pro Německo 9
Die PARTEI 1
nestraníci 2
Celkem 96
Zdroj: European Parliament

Kandidátské strany

Logo Strana Foto Volební lídr Ideologie Postoj k EU Poznámky
Křesťanskodemokratická unie Německa křesťanská demokracie eurooptimismus nekandiduje v Bavorsku
Svaz 90/Zelení Terry Reintkeová zelený sociální liberalismus eurofederalismus
Sociálnědemokratická strana Německa Katarina Barleyová sociální demokracie eurooptimismus
Alternativa pro Německo Maximilian Krah národní konzervatismus mírný euroskepticismus
Křesťansko-sociální unie Bavorska Manfred Weber křesťanská demokracie eurooptimismus kandiduje pouze v Bavorsku
Levice Martin Schirdewan demokratický socialismus eurooptimismus
Svobodná demokratická strana Marie-Agnes Strack-Zimmermannová klasický liberalismus eurooptimismus
Strana práce, právního státu, dobrých životních podmínek zvířat, podpory elit a demokratické iniciativy zdola Martin Sonneborn recesistický humanismus eurooptimismus
Svobodní voliči Christine Singerová liberální konzervatismus mírný euroskepticismus
Ekologická demokratická strana Manuela Ripaová zelený konzervatismus ?
Rodinná strana Německa Helmut Geuking sociální konzervatismus ?
Volt Německo Damian Boeselager sociální liberalismus eurofederalismus
Pirátská strana Německa Anja Hirschelová pirátská politika eurofederalismus
Strana na ochranu zvířat a životního prostředí Sebastian Everding environmentalismus ?
MERA25 – Společně za evropskou nezávislost Karin De Rigoová progresivismus eurofederalismus
Die Heimat Udo Voigt neonacismus tvrdý euroskepticismus
Akční strana na ochranu zvířat Cornelia Keiselová zelená politika ?
Strana pro biomedicínský výzkum omlazení Felix Werth politika jednoho tématu ?
Aliance pro inovaci a spravedlnost Haluk Yildiz zájmy muslimské menšiny ?
Aliance C - Křesťané pro Německo Karin Heepenová křesťanská pravice euroskepticismus
Strana humanistů Sascha Boelcke sociální liberalismus eurofederalismus
Lidský svět Dominik Laur zelená politika ?
Německá komunistická strana Patrik Köbele komunismus ?
Marxisticko-leninistická strana Německa Monika Gärtner-Engelová marxismus-leninismus ?
Strana socialistické rovnosti, Čtvrtá internacionála Christoph Vandreier trockismus ?
Akce za občany za spravedlnost Loreen Bermuskeová přímá demokracie tvrdý euroskepticismus
Hnutí zdola – Demokratická strana Německa Isabel Graumannová nacionalismus ?
Aliance Německo Lars Patrick Berg konzervatismus mírný euroskepticismus
Aliance Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost Fabio De Masi levicový nacionalismus ?
Demokratická aliance pro rozmanitost a probuzení Fatih Zingal erdoğanismus ?
Klimatický list Německa Verena Hofmannová environmentalismus ?
Rozmanitý parlament – hlas poslední generace Lina Johnsenová zelená politika ?
Strana rozumu Dirk Hesse libertarianismus euroskepticismus
Strana pokroku Lukas Sieper sociální liberalismus eurooptimismus
V-Partei³ Simon Klopstock zelená politika ?

Výsledky voleb

výsledky v jednotlivých okresech
výsledky v jednotlivých obcích
Subjekt Hlasy % Mandáty ±
Křesťanskodemokratická unie Německa 9 431 567 23,70 23 0
Alternativa pro Německo 6 324 008 15,89 15 +4
Sociálnědemokratická strana Německa 5 548 528 13,94 14 –2
Svaz 90/Zelení 4 736 913 11,90 12 –9
Aliance Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost 2 513 300 6,32 6 0
Křesťansko-sociální unie Bavorska 2 453 652 6,17 6 Nová
Svobodná demokratická strana 2 060 457 5,18 5 0
Levice 1 091 268 2,74 3 –2
Svobodní voliči 1 062 132 2,67 3 +1
Volt Německo 1 023 161 2,57 3 +2
Die PARTEI 775 392 1,95 2 0
Strana na ochranu zvířat a životního prostředí 570 498 1,43 1 0
Ekologická demokratická strana 257 968 0,65 1 0
Rodinná strana Německa 243 975 0,61 1 0
Strana pokroku 227 631 0,57 1 Nová
Pirátská strana Německa 186 773 0,47 0 –1
Akční strana na ochranu zvířat 173 443 0,44 0 0
Aliance Německo 164 477 0,41 0 Nová
Demokratická aliance pro rozmanitost a probuzení 148 724 0,37 0 Nová
MERA25 – Společně za evropskou nezávislost 118 616 0,30 0 0
Rozmanitý parlament – hlas poslední generace 104 340 0,26 0 Nová
Hnutí zdola – Demokratická strana Německa 99 502 0,25 0 Nová
Strana humanistů 82 275 0,21 0 0
Aliance C - Křesťané pro Německo 75 053 0,19 0 0
V-Partei³ 55 440 0,14 0 Nová
Lidský svět 54 098 0,14 0 0
Die Heimat 41 006 0,10 0 0
Klimatický list Německa 31 504 0,08 0 Nová
Aliance pro inovaci a spravedlnost 31 141 0,08 0 0
Strana rozumu 29 508 0,07 0 Nová
Akce za občany za spravedlnost 26 506 0,07 0 Nová
Strana pro biomedicínský výzkum omlazení 18 935 0,05 0 0
Německá komunistická strana 14 945 0,04 0 0
Marxisticko-leninistická strana Německa 13 553 0,03 0 0
Strana socialistické rovnosti, Čtvrtá internacionála 5 923 0,01 0 0
Celkem 39 796 212 100 96
Platné hlasy 39 796 212 99,17
Neplatné hlasy 332 136 0,83
Celkem hlasů 40 128 348 100
Voliči v seznamu/Účast 61 779 636 64,95
Zdroj:[12]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 2024 European Parliament election in Germany na anglické Wikipedii a Europawahl in Deutschland 2024 na německé Wikipedii.

  1. Wahltermin Europawahl 2024 - Die Bundeswahlleiterin. www.bundeswahlleiterin.de [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. 
  2. European elections: German far-right celebrate win over Scholz's party. www.bbc.com [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. After a tight election, Olaf Scholz’s Social Democrats come out just in front. The Economist. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. ISSN 0013-0613. 
  4. Germany - How to vote. European elections 2024: all you need to know [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. KERL, Christian. Europawahl 2019: Große Koalition begräbt Pläne für Sperrklausel. www.waz.de [online]. 2018-11-23 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (německy) 
  6. Angriffe gegen Wahlkampfhelfer in Brandenburg und Sachsen. ZDFheute [online]. 2024-04-28 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (německy) 
  7. BARTSCH, Michael. Demo in Dresden nach Angriff auf Ecke: Demokraten vereint nach Anschlag. Die Tageszeitung: taz. 2024-05-05. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. ISSN 0931-9085. (německy) 
  8. DEUTSCHLAND, RedaktionsNetzwerk. AfD-Landtagsabgeordneter Holger Kühnlenz in Nordhorn angegriffen. www.rnd.de [online]. 2024-05-04 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (německy) 
  9. BAYER, Lili. Warnings over disinformation and fake news as voting set to take place across EU – as it happened. the Guardian. 2024-06-05. Dostupné online [cit. 2024-09-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  10. LAUZUN, Hélène de. European Parliament: Le Pen Party Breaks With AfD After Statements on SS Soldiers. europeanconservative.com [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. France’s National Rally won’t sit with Alternative for Germany in EU Parliament. POLITICO [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Ergebnisse Deutschland. Spolková volební komise [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Evropského parlamentu v Německu 2024 na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Německo Volby v Německu
Federální volby
1871 • 1874 • 1877 • 1878 • 1881 • 1884 • 1887 • 1890 • 1893 • 1898• 1903 • 1907 • 191219191920 • 1924 (květen) • 1924 (prosinec) • 19281930 • 1932 (červenec) • 1932 (listopad) • 1933 (březen) • 1933 (listopad) • 19361938 • 1949 • 1953 • 1957 • 1961 • 1965 • 1969 • 1972 • 1976 • 1980 • 1983 • 1987 • 1990 • 1994 • 1998200220052009201320172021
Prezidentské volby
19251932
Volby do Evropského parlamentu
1979 • 1984 • 1989 • 1994 • 19992004200920142019 • 2024
Referenda
1933 • 1934 • 1936 • 1938
Volby do Evropského parlamentu
1979
BE • DK • FR • IE • IT • LU • NL • UK • WG
1984
BE • DK • FR • IE • IT • LU • NL • GR • UK • WG
1989
BE • DK • FE • IE • IT • LU • NL • PT • GR • UK • ES • WG
1994
BE • DK • FR • IE • IT • LU • DE • NL • PT • GR • UK • ES
1999
BE • DK • FR • FI • IE • IT • LU • DE • NL • PT • AT • GR • UK • ES • SE
2004
BE • CZ • DK • EE • FR • FI • UK (Gibraltar) • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • GR • SK • SI • UK • ES • SE
2009
BE • BG • CZ • DK • EE • FR • FI • UK (Gibraltar) • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • RO • GR • SK • SI • UK • ES • SE
2014
BE • BG • CZ • DK • EE • FR • FI • UK (Gibraltar) • HR • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • RO • GR • SK • SI • UK • ES • SE
2019
BE • BG • CZ • DK • EE • FR • FI • HR • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • RO • GR • SK • SI • ES • UK • SE
2024
BE • BG • CZ • DK • EE • FR • FI • HR • IE • IT • CY • LT • LV • LU • HU • MT • DE • NL • PL • PT • AT • RO • GR • SK • SI • ES • SE
Mimořádné volby
Řecko (1981) • Portugalsko (1987) • Španělsko (1987) • Švédsko (1995) • Finsko (1996) • Rakousko (1996) • Bulharsko (2007) • Rumunsko (2007) • Chorvatsko (2013)