Vráto

Vráto
Znak obce VrátoVlajka obce Vráto
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°59′17″ s. š., 14°31′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel513 (2024)[1]
Rozloha1,53 km²[2]
Katastrální územíVráto
Nadmořská výška405 m n. m.
PSČ370 01
Počet domů154 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVráto 20
370 01 České Budějovice
[email protected]
StarostaMgr. Bc. Martin Muchka, MBA
Oficiální web: www.vrato.cz
Vráto na mapě
Vráto
Vráto
Další údaje
Kód obce535796
Kód části obce185680
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vráto (německy Brod) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 4 km východně od centra Českých Budějovic, při silnici do Rudolfova. Žije zde 513[1] obyvatel.

Historie

První zmínky o vsi (Brad, Brod) pocházejí z roku 1375.

V letech 1850 až 1951 bylo Vráto samostatnou obcí s osadou Hlinsko (před 1. světovou válkou čítala ves 837 obyvatel, z toho 556 české a 281 německé národnosti), v letech 1943-45 s osadou Dubičné; poté mezi roky 1952[4] a 1960 přičleněno k městu České Budějovice. V letech 1960-75 bylo opět samostatnou obcí s osadou Hlinsko, počínaje rokem 1976 byly obě vesnice připojeny k Rudolfovu. Status obce získalo Vráto znovu ke dni 24. listopadu 1990; osada Hlinsko, která do té doby sdílela osudy s Vrátem, však tehdy zůstala součástí Rudolfova.[5]

Obyvatelstvo

Kolem roku 1860 mělo Vráto 31 domů, ve kterých žilo 216 převážně německy hovořících katolíků. Osada Hlinsko, která byla k Vrátu připojena roku 1850, byla česko-německá, tvořilo ji 17 domů + 2 samoty a dohromady v ní žilo 179 obyvatel katolického vyznání. Roku 1900 bylo ve Vrátu napočítáno 62 domů s 688 převážně německými obyvateli, Hlinsko mělo 24 domů a 160 obyvatel. K roku 1915 se ve Vrátu uvádí 837 obyvatel: 556 Čechů a 281 Němců. V osadě Hlinsko v té době žilo 179 Němců a 117 Čechů. Dohromady tak měla obec 1133 obyvatel. V roce 1921 bylo ve Vrátě, včetně Hlinska, 149 domů, ve kterých žilo 1400 obyvatel, z toho 996 se hlásilo k české národnosti a 369 k německé. V samotném Vrátu tedy bylo 106 domů a 1029 obyvatel (782 Čechů a 222 Němců), v osadě Hlinsko bylo 43 domů, ve kterých žilo 371 obyvatel, z nichž bylo 214 Čechů a 147 Němců. V roce 1930 bylo ve Vrátě 145 čísel popisných, ve kterých bydlelo 1100 lidí. Z nich se k Čechům hlásilo 862 osob a k Němcům 232. 674 bylo římských katolíků, 277 československých a 111 bez vyznání. V osadě Hlinsko bylo 61 čísel popisných se 451 obyvateli. 328 bylo české a 116 německé národnosti. Podle náboženské příslušnosti bylo z nich 322 římských katolíků, 97 členů československé církve a 24 bez vyznání.

V červnu a červenci 1945 byla ve Vrátě provedena konfiskace majetku německých obyvatel, kteří byli internováni ve sběrném táboře v nedalekém Suchém Vrbném a později odsunuti do Německa. V obci zůstalo jen několik Němců, žijících ve smíšených manželstvích. V roce 1946 odešlo menší množství převážně mladých obyvatel Vráta dosídlit pohraničí.

Roku 2001 mělo Vráto pouze 69 domů a 200 obyvatel. Jeho původní místní část Nové Vráto, která od roku 1960 spadá pod České Budějovice, měla v témže roce ovšem 191 domů a 695 obyvatel.

Pověst

Budějovický učitel Willibald Böhm zaznamenal ještě ve 20. letech 20. století v nedalekém Rudolfově starobylou pověst. Praví se v ní zhruba toto: Jeden sedlák oral na poli mezi Vrátem a Rudolfovem. Před polednem se u něj zčista jasna objevila bíle oděná žena, která ho oslovila jménem a přikázala mu, ať koně přepřáhne do vozu a následuje jí. Sedlák poslechl a žena ho zavedla k bráně od podzemní chodby. Chodba ústila do sálu naplněného zlatými a stříbrnými mincemi. Když do něj sedlák chodbou dojel, žena zmizela a neznámý hlas na sedláka zavolal, ať si nabere, co uveze. Sedlák tak učinil a s plně naloženým vozem jel k východu. Neznámý hlas ho začal pokoušet, ať si nabere ještě víc, ale on rychle spěchal k ven. Sotva vyjel na světlo, odbilo poledne a brána s rámusem zmizela. Z podzemí ještě zaslechl výkřik: "Du hast dich gut beraten!" - "Dobře sis poradil!" Sedlák pak šťastně dorazil i s pokladem domů do Vráta.

Pamětihodnosti

  • Kaple z doby kolem roku 1900

Galerie

  • Kaple sv. Václava
    Kaple sv. Václava
  • Obecní úřad a pomník padlým v 1. sv. válce
    Obecní úřad a pomník padlým v 1. sv. válce
  • Pomník obětem 1. sv. války
    Pomník obětem 1. sv. války
  • Zemědělská usedlost z 2. pol. 19. stol.
    Zemědělská usedlost z 2. pol. 19. stol.
  • Kovaná mříž s fontánou na studni
    Kovaná mříž s fontánou na studni

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vládní nařízení č. 89/1951 Sb., jímž se připojují některé obce k Českým Budějovicům. Dostupné online.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu České Budějovice
Adamov • Bečice • Borek • Borovany • Borovnice • Boršov nad Vltavou • Bošilec • Branišov • Břehov • Čakov • Čejkovice • Čenkov u Bechyně • České Budějovice • Čížkrajice • Dasný • Dívčice • Dobrá Voda u Českých Budějovic • Dobšice • Dolní Bukovsko • Doubravice • Doudleby • Drahotěšice • Dražíč • Dříteň • Dubičné • Dubné • Dynín • Habří • Hartmanice • Heřmaň • Hlavatce • Hlincová Hora • Hluboká nad Vltavou • Homole • Horní Kněžeklady • Horní Stropnice • Hosín • Hosty • Hradce • Hranice • Hrdějovice • Hůry • Hvozdec • Chotýčany • Chrášťany • Jankov • Jílovice • Jivno • Kamenná • Kamenný Újezd • Komařice • Kvítkovice • Ledenice • Libín • Libníč • Lipí • Lišov • Litvínovice • Ločenice • Mazelov • Mladošovice • Modrá Hůrka • Mokrý Lom • Mydlovary • Nákří • Nedabyle • Neplachov • Nová Ves • Nové Hrady • Olešnice • Olešník • Ostrolovský Újezd • Petříkov • Pištín • Planá • Plav • Radošovice • Roudné • Rudolfov • Římov • Sedlec • Slavče • Srubec • Staré Hodějovice • Strážkovice • Strýčice • Střížov • Svatý Jan nad Malší • Ševětín • Štěpánovice • Temelín • Trhové Sviny • Týn nad Vltavou • Úsilné • Včelná • Vidov • Vitín • Vlkov • Vrábče • Vráto • Všemyslice • Záboří • Zahájí • Závraty • Zliv • Zvíkov • Žabovřesky • Žár • Žimutice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech