Walter Röhrl
Walter Röhrl | |
---|---|
Walter Röhrl (23. dubna 2012) | |
Narození | 7. března 1947 (77 let) Řezno |
Povolání | rallyový závodník |
Ocenění | Bayerischer Sportpreis Síň slávy německého sportu |
Podpis | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Walter Röhrl (* 7. březen 1947 Regensburg) je německý jezdec rallye. Aktivně závodil v letech 1973 až 1987 v týmech Fiat Abarth, Opel Motorsport, Lancia Racing, Porsche Motorsport, Ford M-Sport, BMW Motorsport a Audi Sport. Získal dva tituly mistra světa v letech Mistrovství světa v rallye 1980 a Mistrovství světa v rallye 1982. V roce 2000 získal titul Jezdec století. [1]
Životopis
Původně se měl stát kameníkem a nastoupil do biskupského ordinariátu v Regensburgu. Tam se stal služebním řidičem.[1] Jediné sporty, které provozoval, bylo lyžování, stolní tenis a veslování. Až v roce 1968 mu kamarád nabídl start na Rally Bavaria. Se sériovým vozem Fiat 850 Coupé se postupně probojoval až do první desítky, ale pak musel odstoupit. O rok později byl s vozem BMW 2002 druhý, ale později byl diskvalifikován. V roce 1971 startoval s vozem Ford Capri a vyhrál Rudolf Diesel rallye a Rallye Wiesbaden. Celkově skončil třetí v německém šampionátu. V dalších letech startoval v soutěžích mistrovství Evropy a později mistrovství světa s vozy Opel Ascona a Opel Kadett. Kvůli technickým problémům ale v roce Mistrovství světa v rallye 1977 podepsal smlouvu s Fiatem a startoval s vozem Fiat 131 Abarth. Současně startoval opět v německém šampionátu s vozem Lancia Stratos a získal opět titul v roce 1979. O rok později s Fiatem vyhrál první titul mistra světa. V následujícím roce startoval s vozy Porsche 911 a Porsche 924 v rallye a s vozy Porsche 935 a Porsche 944 na okruhových závodech. Zvítězil například na okruhu v Silverstone. V následujícím roce se opět naplno věnoval rallye a vrátil se do vozu Opel Ascona 400. S ním získal druhý titul. Pro další rok opět změnil tým a přesedl do vozu Lancia 037 Rally, což byl jeden z prvních vozů skupiny B. Skončil druhý za Hannu Mikkolou s Audi Quattro. Röhl tedy také přestupuje k Audi a v sezoně Mistrovství světa v rallye 1985 končí třetí s vozem Quattro S1. Po zrušení skupiny B startoval s vozem Audi 200 Quattro a skončil druhý na Safari Rallye 1987. Jeho poslední soutěží je Drei Städte Rallye, ve které také vítězí. Ještě jednou pak usedá do vozu Quattro S1 a vítězí na americkém závodě do vrchu Pikes Peak. V letech 1990 a 1991 startuje s Audi Quattro V8 v šampionátu DTM. I tam několikrát vítězí. Poté se věnuje vývoji a prezentaci vozů Porsche a startům ve veteránských soutěžích.
Celkově startoval na 75 soutěžích mistrovství světa. Čtrnáctkrát vyhrál a z toho čtyřikrát v Monte Carlu. Získal přezdívku Montemeister.[1]
Klíčové mezníky kariéry
- 1971 – první vítězství v rallye (Rallye Wiesbaden)
- 1974 – titul evropského šampióna
- 1975 – první vítězství v závodě mistrovství světa (Řecko)
- 1980 – titul světového šampióna
- 1982 – druhý titul světového šampióna
- 1983 – titul vicemistra v mistrovství světa
- 1985 – konečné třetí místo v mistrovství světa
- 1987 – vítězství Pikes Peak
- 1989 – vítězství IMSA-GTO-Championship, USA (500 km Watkins Glen)
- 1990 – vítězství v závodě DTM (Nürburgring)
- 1997 – vítězství v Rallye San Remo Storico (Porsche 911)
Výsledky
WRC
Rok | Tým | Vůz | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | PJ | Body |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1973 | Irmscher Tuning | Opel Commodore GS/E | MON 45 | SWE | POR | KEN | MOR | GRE | POL | FIN | N/A | N/A | |||||
Opel Ascona | AUT Ret | ITA | USA | GBR Ret | FRA | ||||||||||||
1974 | Opel Euro Händler Team | Opel Ascona | MON C | SWE C | POR Ret | KEN | GRE C | FIN | ITA | CAN | USA | GBR 5 | FRA | N/A | N/A | ||
1975 | Opel Euro Händler Team | Opel Ascona | MON Ret | SWE | KEN | GRE 1 | MOR Ret | POR Ret | FIN | N/A | N/A | ||||||
Opel Kadett GT/E | ITA Ret | FRA | GBR Ret | ||||||||||||||
1976 | Opel Euro Händler Team | Opel Kadett GT/E | MON 4 | SWE | POR Ret | KEN Ret | GRE | MOR | FIN | ITA Ret | FRA Ret | GBR Ret | N/A | N/A | |||
1977 | Opel Euro Händler Team | Opel Kadett GT/E | MON Ret | SWE | POR | KEN | NZL | GRE Ret | FIN | GBR Ret | NC | 0 | |||||
Fiat S.p.A. | Fiat 131 Abarth | CAN Ret | ITA Ret | FRA | |||||||||||||
1978 | Alitalia Fiat | Fiat 131 Abarth | MON 4 | SWE | KEN | POR Ret | GRE 1 | FIN | CAN 1 | ITA Ret | CIV | FRA | GBR 6 | 6. | 13 | ||
1979 | Alitalia Fiat | Fiat 131 Abarth | MON Ret | SWE | POR | KEN 8 | GRE | NZL | FIN | CAN | ITA 2 | FRA | GBR 8 | CIV | 9. | 21 | |
1980 | Fiat Italia | Fiat 131 Abarth | MON 1 | SWE | POR 1 | KEN | GRE 5 | ARG 1 | FIN | NZL 2 | FRA 2 | GBR | CIV | 1. | 118 | ||
Jolly Club | ITA 1 | ||||||||||||||||
1981 | Eminence | Porsche 911 SC | MON | SWE | POR | KEN | FRA | GRE | ARG | BRA | FIN | ITA Ret | CIV | GBR | NC | 0 | |
1982 | Rothmans Opel Rally Team | Opel Ascona 400 | MON 1 | SWE 3 | POR Ret | KEN 2 | FRA 4 | GRE 2 | NZL 3 | BRA 2 | FIN | ITA 3 | CIV 1 | GBR | 1. | 109 | |
1983 | Martini Racing | Lancia 037 Rally | MON 1 | SWE | POR 3 | KEN | FRA 2 | GRE 1 | NZL 1 | ARG | FIN | ITA 2 | CIV | GBR | 2. | 102 | |
1984 | Audi Sport | Audi Quattro A2 | MON 1 | SWE | POR 6 | KEN | NZL Ret | ARG | FIN | 11th | 26 | ||||||
Audi Sport Quattro | FRA Ret | GRE Ret | ITA Ret | CIV | GBR | ||||||||||||
1985 | Audi Sport | Audi Sport Quattro | MON 2 | SWE Ret | POR 3 | KEN | FRA Ret | GRE Ret | NZL 3 | ARG | FIN | 3. | 59 | ||||
Audi Sport Quattro S1 E2 | ITA 1 | CIV | GBR Ret | ||||||||||||||
1986 | Audi Sport | Audi Sport Quattro S1 E2 | MON 4 | SWE | POR Ret | KEN | FRA | GRE | NZL | ARG | FIN | CIV | ITA | GBR | USA | 22. | 10 |
1987 | Audi Sport | Audi 200 Quattro | MON 3 | SWE | POR | KEN 2 | FRA | GRE Ret | USA | NZL | ARG | FIN | CIV | ITA | GBR | 11. | 27 |
DTM
Rok | Tým | Vůz | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | PJ | Body |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1990 | Schmidt Motorsport Technik | Audi V8 quattro DTM | ZOL1 | ZOL2 | HO11 | HO12 | NG11 | NG12 | AVU1 | AVU2 | MAI1 | MAI2 | WUN1 | WUN2 | NNO1 | NNO2 | NOR1 2 | NOR2 5 | DIE1 9 | DIE2 DNF | NG21 8 | NG22 1 | HO21 3 | HO22 3 | 11. | 72 |
1991 | Schmidt Motorsport Technik | Audi V8 quattro DTM | ZOL1 | ZOL2 | HO11 | HO12 | NG11 | NG12 | AVU1 | AVU2 | WUN1 | WUN2 | NOR1 | NOR2 | DIE1 | DIE2 | NG21 | NG22 | SIN1 | SIN2 | HO21 3 | HO22 4 | 17. | 22 |
24h Le Mans
Rok | Tým | Spolujezdci | Vůz | Třída | Kola | Abs. | Třída Poz. |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1981 | Porsche System | Jürgen Barth | Porsche 944 LM | GTP +3.0 | 323 | 7 | 1. |
1993 | Le Mans Porsche Team | Hurley Haywood Hans-Joachim Stuck | Porsche 911 Turbo S LM-GT | GT | 79 | DNF | DNF |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Walter Röhrl – jezdec století? [online]. ewrc, 5. 7. 2006 [cit. 2010-03-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter Röhrl na Wikimedia Commons
Mistři Evropy v rallye | |
---|---|
Rauno Aaltonen (1965) Pauli Toivonen (1968) Harry Källström (1969) Jean-Claude Andruet (1970) Sobiesław Zasada (1971) Raffaele Pinto (1972) Sandro Munari (1973) Walter Röhrl (1974) Maurizio Verini (1975) Bernard Darniche (1976) Bernard Darniche (1977) Antonio Carello (1978) Jochi Kleint (1979) Antonio Zanini (1980) Adartico Vudafieri (1981) Tony (1982) Miki Biasion (1983) Carlo Capone (1984) Dario Cerrato (1985) Fabrizio Tabaton (1986) Dario Cerrato (1987) Fabrizio Tabaton (1988) Yves Loubet (1989) Robert Droogmans (1990) Piero Liatti (1991) Erwin Weber (1992) Pierre-César Baroni (1993) Patrick Snijers (1994) Enrico Bertone (1995) Armin Schwarz (1996) Krzysztof Hołowczyc (1997) Andrea Navarra (1998) Enrico Bertone (1999) Henrik Lundgaard (2000) Armin Kremer (2001) Renato Travaglia (2002) Bruno Thiry (2003) Simon Jean-Joseph (2004) Renato Travaglia (2005) Giandomenico Basso (2006) Simon Jean-Joseph (2007) Luca Rosseti (2008) Giandomenico Basso (2009) Luca Rosseti (2010) Luca Rosseti (2011) Juho Hänninen (2012) Jan Kopecký (2013) Esapekka Lappi (2014) Kajetan Kajetanowicz (2015) Kajetan Kajetanowicz (2016) Kajetan Kajetanowicz (2017) Alexej Lukjaňuk (2018) Chris Ingram (2019) Alexej Lukjaňuk (2020) Andreas Mikkelsen (2021) Efrén Llarena (2022) |