Xylenol

Xylenol (též dimethylfenol) je aromatická sloučenina se dvěma methylovými skupinami a hydroxylovou skupinou (patří tedy mezi fenoly). Existuje šest izomerů z nichž nejdůležitější je 2,6-xylenol (2,6-dimethylfenol) s oběma methylovými skupinami v poloze ortho vůči hydroxylové skupině. Název „xylenol“ je kombinací názvů xylen a fenol, což jsou sloučeniny, od nichž je xylenol odvozen.

Některé vlastnosti

Fyzikální vlastnosti všech izomerů xylenolu jsou velmi podobné.

Izomer 2,3-xylenol 2,4-xylenol 2,5-xylenol 2,6-xylenol 3,4-xylenol 3,5-xylenol
CAS 526-75-0 105-67-9 95-87-4 576-26-1 95-65-8 108-68-9
t.t. °C 70–73 22–23 63–65 43–45 62–68 61–64
t.v. °C 217 211–212 212 203 227 222
hustota g/cm3 1,011 0,971

Použití

Xylenoly jsou společně s kresoly (a „kyselinou kresylovou“, což je triviální název pro směs kresolů, případně pro kyseliny obsažené v ropě nebo uhelném dehtu[1]) důležitou třídou fenolů s velkým významem pro průmysl. Používají se jako pesticidy a pro výrobu antioxidantů. Xylenolová oranž je redoxní indikátor na bázi xylenolu.

2,6-xylenol je monomer pro přípravu poly(p-fenylenoxid)ových pryskyřic, a to prostřednictvím oxidativního párování uhlík-kyslík. Je možná také dimerizace uhlík-uhlík. V jedné studii se 2,6-xylenol oxiduje jodozobenzendiacetátem s pětinásobným nadbytkem fenolu[2].

V prvním kroku navrženého reakčního mechanismu se acetylové skupiny v jodové sloučenině nahrazují fenolem. Tento komplex disociuje na arylový radikálový anion a fenoxidový zbytek. Dva arylové radikály rekombinují a tvoří novou kovalentní vazbu uhlík-uhlík, následně ztrácí dva protony v rearomatizačním kroku. Okamžitým reakčním produktem je difenochinon jakožto výsledek čtyřelektronové oxidace. Nicméně lze syntetizovat i bifenylové sloučeniny, a to komproporcionací chinonu již přítomným xylenolem. V této reakční posloupnosti se nakonec hypervalentní jodové reagencium redukuje na fenyljod.

3,5,3',5'-tetramethyl-bifenyl-4,4'-diol se používá jako redukční činidlo pro stříbrné sloučeniny ve fotografii a jako složka epoxidových pryskyřic.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Xylenol na Wikimedia Commons
  • Datasheet 2,6 isomer
  • Datasheet 2,5 isomer
  • Datasheet 2,4 isomer
  • Datasheet 2,3 isomer
  • Datasheet 3,4 isomer
  • Datasheet 3,5 isomer

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xylenol na anglické Wikipedii.

  1. cresylic acid - The Free Dictionary
  2. Selective oxidative para C–C dimerization of 2,6-dimethylphenol Christophe Boldron, Guillem Aromí, Ger Challa, Patrick Gamez and Jan Reedijk Chemical Communications, 2005, (46), 5808 - 5810 Abstract
Uhlovodíky: areny

Benzen a alkylbenzeny:

Benzen (C6H6) • Butylbenzen (C10H14) • Cymen (C10H14) • Decylbenzen (C16H26) • Ethylbenzen (C8H10) • Heptylbenzen (C13H20) • Hexylbenzen (C12H18) • Propylbenzen (C9H12) • Kumen (isopropylbenzen) (C9H12) • Nonylbenzen (C15H24) • Oktylbenzen (C14H22) • Pentylbenzen (C10H16) • Styren (C8H8) • Toluen (C7H8) • Xylen (C8H10) • Nonoxynol-9 (C33H60O10) • Hexafenylbenzen (C42H30)

Alkylfenoly:

Bisfenol A (C15H16O2) • Butylfenol (C10H14O) • Decylfenol (C8H10O) • Ethylfenol (C8H10O) • Heptylfenol (C13H20O) • Hexylfenol (C12H18O) • Kreosol (C8H10O2) • Kresol (C7H8O) • Nonylfenol (C15H24O) • Oktylfenol (C14H22O) • Pentylfenol (C11H16O) • Propylfenol (C9H12O) • Xylenol (C8H10O2)

Bifenyly:

2-Fenylfenol (C12H10O) • Benzidin (C12H12N2) • Bifenyl (C12H10)