Fluorid europnatý

Fluorid europnatý
Obecné
Systematický názevFluorid europnatý
Anglický názevEuropium(II) fluoride
Německý názevEuropium(II)-fluorid
Sumární vzorecEuF2
Vzhledtmavě žluté krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS14077-39-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)678-686-1
PubChem21225127
SMILES[F-].[F-].[Eu+2]
InChIInChI=InChI=1S/Eu.2FH/h;2*1H/q+2;;/p-2
Key: YLDGIMHVWSTRML-UHFFFAOYSA-L
Vlastnosti
Molární hmotnost189,96 g/mol
Teplota tání1403 °C (2557,4 °F; 1676,15 K)
Teplota varu2400 °C (4352 °F; 2673,15 K)
Hustota6,495 g/cm3
Rozpustnost ve vodětéměř nerozpustný
Struktura
Krystalová strukturaStruktura fluoritu
Hrana krystalové mřížkya = 584,23 pm
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
H-větyH301
P-větyP264, P270, P301+316, P321, P330, P405, P501
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid europnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem EuF2. Fluorid europnatý byl poprvé připraven v roce 1937.[1]

Příprava

Fluorid europnatý lze připravit redukcí fluoridu europitého kovovým europiem nebo vodíkem:[2]

2 EuF3 + Eu → 3 EuF2
2 EuF3 + H2 → 2 EuF2 + 2 HF

Vlastnosti

Fluorid europnatý je světle žlutá pevná látka se strukturou fluoritu.[2] Při tlaku 114 kPa a při teplotě 400 °C přechází sloučenina na ortorombickou krystalickou strukturu (typu fluoridu olovnatého).[3]

Využití

Fluorid europnatý lze použít k dopování trojmocných fluoridů vzácných zemin, jako je fluorid lanthanitý, a vytvořit tak strukturu se zvýšenou vodivostí oproti čistému krystalu. Takové krystaly lze použít jako specifickou polopropustnou membránu v iontově selektivní elektrodě citlivé na fluoridy.[4][5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Europium(II) fluoride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ 赵, 永志; 马, 莹; 候, 少春. 氟化亚铕研究现状. 稀土. 2017, roč. 38, čís. 5, s. 134–140. Dostupné online [cit. 2023-09-30]. ISSN 1004-0277. DOI 10.16533/j.cnki.15-1099/tf.201705017. 
  2. ↑ a b BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. (německy) 
  3. ↑ Advances in Inorganic Chemistry and Radiochemistry. [s.l.]: Academic Press 383 s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-057869-9. (anglicky) 
  4. ↑ LIGHT, Truman S.; CAPPUCCINO, Carleton C. Determination of fluoride in toothpaste using an ion-selective electrode. Journal of Chemical Education. 1975-04, roč. 52, čís. 4, s. 247. Dostupné online [cit. 2023-09-30]. ISSN 0021-9584. DOI 10.1021/ed052p247. (anglicky) 
  5. ↑ FRANT, Martin S.; ROSS, James W. Electrode for Sensing Fluoride Ion Activity in Solution. Science. 1966-12-23, roč. 154, čís. 3756, s. 1553–1555. Dostupné online [cit. 2023-09-30]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.154.3756.1553. (anglicky) 
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle II.
Fluorid stříbrnatý (AgF2) • Fluorid americnatý (AmF2) • Fluorid argonatý (ArF2) • Fluorid barnatý (BaF2) • Fluorid berylnatý (BeF2) • Difluorkarben (CF2) • Fluorid vápenatý (CaF2) • Fluorid kademnatý (CdF2) • Fluorid kobaltnatý (CoF2) • Fluorid chromnatý (CrF2) • Fluorid měďnatý (CuF2) • Fluorid dysprosnatý (DyF2) • Fluorid europnatý (EuF2) • Fluorid železnatý (FeF2) • Fluorid gallnatý (GaF2) • Fluorid germanatý (GeF2) • Fluorid rtuťnatý (HgF2) • Fluorid iridnatý (IrF2) • Fluorid kryptonatý (KrF2) • Fluorid hořečnatý (MgF2) • Fluorid manganatý (MnF2) • Fluorid neodymnatý (NdF2) • Fluorid nikelnatý (NiF2) • Difluorid kyslíku (OF2) • Fluorid olovnatý (PbF2) • Fluorid palladnatý (PdF2) • Fluorid polonatý (PoF2) • Fluorid platnatý (PtF2) • Fluorid radnatý (RaF2) • Fluorid radonatý (RnF2) • Fluorid sirnatý (SF2) • Fluorid samarnatý (SmF2) • Fluorid cínatý (SnF2) • Fluorid strontnatý (SrF2) • Fluorid titanatý (TiF2) • Fluorid thulnatý (TmF2) • Fluorid vanadnatý (VF2) • Fluorid xenonatý (XeF2) • Fluorid ytterbnatý (YbF2) • Fluorid zinečnatý (ZnF2)
viz též Diborotetrafluorid (B2F4)