Jiří Hoetzel
| prof. JUDr. Jiří Hoetzel | |
|---|---|
 | |
| Děkan Právnické fakulty UK | |
| Ve funkci: 1925 – 1926 | |
| Předchůdce | Josef Vančura |
| Nástupce | Karel Kadlec |
| Ve funkci: 1938 – 1939 | |
| Předchůdce | Jan Kapras |
| Nástupce | Antonín Hobza |
| Narození | 10. září 1874 Stanětice u Domažlic Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. července 1961 (ve věku 86 let) Praha Československo  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Zaměstnání | profesor správního práva |
| Profese | právník a profesor |
| Commons | Jiří Hoetzel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Hoetzel (10. září 1874 Stanětice u Domažlic[1][pozn. 1] – 21. července 1961 Praha) byl profesorem správní vědy a správního práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě jiného vypracoval osnovu československé ústavy.
Život
Roku 1896 absolvoval domažlické gymnázium, poté vystudoval práva na Univerzitě Karlově a působil jako koncipista a vicesekretář českého zemského výboru. Více se ale chtěl věnovat právní teorii, roku 1908 se na české právnické fakultě habilitoval v oboru správní vědy a správního práva, v roce 1912 zde byl jmenován mimořádným a roku 1918 řádným profesorem. Byl také děkanem fakulty (1925–1926) a členem České akademie pro vědy, slovesnost a umění i jiných mezinárodních vědeckých společností. Po vzniku Československé republiky navíc působil jako odborový přednosta na ministerstvu vnitra a poradce vlády v legislativní oblasti. Odborně se věnoval především správnímu právu procesnímu a reformám veřejné správy, kromě toho byl hlavním autorem osnovy i důvodové zprávy k Ústavní listině. Pracoval též jako redaktor Sborníku věd státních a právních a Slovníku veřejného práva československého a přispíval také do odborných časopisů Právník nebo Správní obzor. Teoretickým zaměřením byl pozitivista, jako významný nástupce Jiřího Pražáka formoval celkovou koncepci československého správního práva.[2] Po roce 1945 však už nemohl být vědecky aktivní.[3][4]
Dílo
- Nauka o správních aktech (1907)
- Strany v rakouském řízení správním (1911)
- Záruky a exekuční prostředky v rakouském právu správním (1915)
- Rakouské řízení správní (1915)
- Ústava Republiky československé (1920)
- Meze nařizovací moci podle československé ústavní listiny (1923)
- Soudní kontroly veřejné správy (1924)
- Československé správní právo. Část všeobecná (1934, 1937)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Uvedený jako Jiří Hecl.
Reference
- ↑ Stanětice 17 [online]. Porta fontium [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.
- ↑ URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy IV. Praha: Univerzita Karlova, 1998. ISBN 80-7184-539-6. S. 81–82.
- ↑ ADAMOVÁ, Karolina. Jiří Hoetzel. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 429–430.
- ↑ Prof. JUDr. Jiří Hoetzel [online]. Obec Stanětice, 2005-02-13 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Hoetzel na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Hoetzel
| Děkani Právnické fakulty UK | |
|---|---|
| c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920) | Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920) |
| Univerzita Karlova (1920–1939) | Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939) |
| Univerzita Karlova (1945–) | Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022) |
