Nie Žung-čen
Nie Žung-čen | |
---|---|
Narození | 29. prosince 1899 Wutan |
Úmrtí | 14. května 1992 (ve věku 92 let) Peking |
Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov |
Alma mater | Komunistická univerzita pracujících východu |
Povolání | politik, spisovatel a inženýr |
Ocenění | stratég Čínské lidové osvobozenecké armády |
Politická strana | Komunistická strana Číny (1923–1992) |
Choť | Long Shengxian (1915–1988) |
Děti | Nie Li |
Funkce | starosta Pekingu (1949–1951) místopředseda Státní rady Čínské lidové republiky Ministr pro vědu a technologie Čínské lidové republiky |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nie Žung-čen (čínsky pchin-jinem Niè Róngzhēn, znaky zjednodušené 聂荣臻, 29. prosince 1899 — 14. května 1992) byl čínský komunistický vojevůdce a politik, maršál Čínské lidové republiky.
Život
Narodil se roku 1899 v provincii S’-čchuan nedaleko Čchung-čchingu v zámožné rodině. Na studiích na střední škole v Čchung-čchingu byl spolužákem Teng Siao-pchinga.[1] Roku 1920 ve skupině čínských studentů odjel na studia do Francie, kde se seznámil s Čou En-lajem; roku 1922 byl z Francie vypovězen, odjel do Belgie a pak na žádost Čou En-laje do Německa, kde se seznámil s Ču Tem. Roku 1924 vstoupil do Komunistické strany Číny.[2] V letech 1924–1925 se učil na vojenské akademii v Sovětském svazu. Po návratu do Číny působil v politickém oddělení Akademie Whampoa v jehož čele stál Čou En-laj, zde působil mezi studenty a šířil mezi ně komunistickou ideologii (mezi jím ovlivněné studenty patřili například Tchao Ču a Lin Piao).[2]
Po rozkolu mezi KS Číny a Kuomintangem se přidal ke komunistické Rudé armádě. Roku 1927 se účastnil neúspěšných povstání v Nan-čchangu a koncem roku v Kantonu, načež unikl do Šanghaje. Zde do roku 1931 pracoval ve vojenském oddělení ÚV KS Číny pod vedením Čou En-laje. Roku 1931 byl přeložen do centrální sovětské oblasti na místo zástupce náčelníka Hlavní politické správy Rudé armády, od roku 1932 sloužil jako komisař 1. sboru, kterému velel Lin Piao.[3]
I během Dlouhého pochodu byl komisařem 1. sboru Rudé armády, až do srpna 1937, kdy při reorganizaci Rudé armády přešel na místo zástupce velitele a komisaře 115. divize, jedné ze tří divizí 8. pochodové armády (divizi velel Lin Piao).[3] Od konce roku 1937 velel vojenskému okruhu Šan-si–Čachar–Che-pej, své původně nevelké síly do léta 1938 rozšířil na 100 tisíc mužů, vesměs špatně vyzbrojené domobrany. Při budování okruhu a administrativy regionu těsně spolupracoval se svým komisařem (do 1942) Pcheng Čenem, současně tajemníkem severočínského byra ÚV KS Číny. Do roku 1944 dokázal rozšířit vliv komunistů a svých jednotek na území s 18 miliony obyvatel, třebaže zastoupení komunistů v místní samosprávě bylo dosti omezené.[4] V létě roku 1945 velel již 45 tisícům mužů a jeho síly dostaly nové označení Ťin-Čcha-Ťiská polní armáda (tedy Šansijsko–Čacharsko–Chepejská),[5] v květnu 1948 byly reorganizované v Severočínskou polní armádu. V letech občanské války bojoval se svou armádou v severní Číně zprvu se střídavými úspěchy, na přelomu let 1948/1949 se podílel na obklíčení kuomintangských sil generála Fu Cuo-iho v Pekingu a Tchien-ťinu, které se po měsíci obléhání vzdaly bez boje.
Po vzniku Čínské lidové republiky byla Severočínská polní armáda zrušena a její jednotky dílem zůstaly v severní Číně, dílem byly převeleny do jiných regionů. Nie Žung-čen vykonával funkci starosty Pekingu (1949–1951) a velitele Severočínského vojenského okruhu[6] (do 1955). V letech 1949–1950 byl současně prvním zástupcem náčelníka generálního štábu Čínské lidové osvobozenecké armády (Sü Siang-čchiena)[7] a pak do roku 1954 jeho náčelníkem. Roku 1955 byl jmenován jedním z deseti maršálů Čínské lidové republiky. V letech 1956–1975 byl místopředsedou vlády, od roku 1958 do roku 1970 současně předsedal Státnímu výboru pro vědu a techniku, ve funkci odpovídal mimo jiné za čínský jaderný program. V letech 1975–1980 byl místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců.
Zastával vysoké funkce ve vedení komunistické strany – v letech 1945–1987 byl členem ústředního výboru, v letech 1966–1969 a 1977–1985 jeho politbyra. Podílel se vedení ozbrojených sil jako člen vojenské komise KS Číny (1945–1949 a 1954–1987, v letech 1959–1987 místopředseda), Lidové revoluční vojenské rady (člen 1949–1954, místopředseda 1954), Státního výboru obrany (místopředseda 1954–1975) a vojenské komise ČLR (místopředseda 1983–1988).
Osobně byl mírný a rozvážný, schopný najít kompromis i v nejostřejších problémech a přesvědčit o něm nadřízené; vyjednávacími schopnostmi se vyrovnal Čou En-lajovi. [8]
Zemřel v květnu 1992 v Pekingu, pohřben je na Papaošanském revolučním hřbitově.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Не Жунчжэнь na ruské Wikipedii.
- ↑ WHITSON, William W.; HUANG, Chen-Hsia. The Chinese High Command. A History of Communist Military Politics, 1927–71. Santa Barbara, California: Praeger, 1973. ISBN 978-1-349-01982-3. S. 37. (anglicky) [Dále jen Whitson].
- ↑ a b Whitson, s. 38.
- ↑ a b Whitson, s. 38, 339.
- ↑ Whitson, s. 340.
- ↑ Whitson, s. 344–345.
- ↑ Whitson, s. 354.
- ↑ Whitson, s. 91.
- ↑ Whitson, s. 358.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nie Žung-čen na Wikimedia Commons
Člen vedení Komunistické strany Číny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Člen vedení ozbrojených sil Čínské lidové republiky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1954–1959) |
| ||||||||||||
2. volební období (1959–1964) | Lin Po-čchü (zemřel 1960), Li Ťi-šen (zemřel 1959), Luo Žung-chuan (zemřel 1963), Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho (do 1959), Saifuddin Azizi, Čcheng Čchien, Čhökji Gjalcchän (do 1964), Che Siang-ning, Liou Po-čcheng, Lin Feng | ||||||||||||
3. volební období (1965–1975) | Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen | ||||||||||||
4. volební období (1975–1978) |
| ||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| ||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| ||||||||||||
7. volební období (1988–1993) | Si Čung-sün, Ulanfu (zemřel 1988), Pcheng Čchung, Wej Kuo-čching (zemřel 1989), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän (zemřel 1989), Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Wang Chan-pin | ||||||||||||
8. volební období (1993–1998) | Tchien Ťi-jün, Wang Chan-pin, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Čchin Ťi-wej (zemřel 1997), Li Si-ming, Wang Ping-čchien, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Bög, Tömür Dawamät, Kan Kchu (zemřel 1993), Li Pchej-jao (zemřel 1996), Wu Ťie-pching | ||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Tchien Ťi-jün, Sie Fej (zemřel 1999), Ťiang Čchun-jün, Cou Ťia-chua, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Bög, Tömür Dawamät, Wu Ťie-pching, Pcheng Pchej-jün, Che Lu-li, Čou Kuang-čao, Čcheng Kche-ťie (do 2000), Cchao Č’, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua | ||||||||||||
10. volební období (2003–2008) | Wang Čao-kuo, Li Tchie-jing, Ismail Ähmäd, Che Lu-li, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua, Ku Siou-lien, Ragdi, Šeng Chua-žen, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Fu Tchie-šan (zemřel 2007) | ||||||||||||
11. volební období (2008–2013) | Wang Čao-kuo, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Chua Ťien-min, Čchen Č’-li, Čou Tchie-nung, Li Ťien-kuo, Ismail Tiliwaldi, Ťiang Šu-šeng, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Sang Kuo-wej | ||||||||||||
12. volební období (2013–2018) | Li Ťien-kuo, Wang Šeng-ťün, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Wang Čchen, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Čang Pching, Čhampa Phüncchog, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čang Pao-wen, Čchen Ču | ||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Wang Čchen, Cchao Ťien-ming, Čang Čchun-sien, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čchen Ču, Wang Tung-ming, Padma Čhöling, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Wu Wej-chua | ||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir |
Představitelé Pekingu po roce 1949 | |
---|---|
tajemníci městského výboru KS Číny | Pcheng Čen (1948–1966) • Li Süe-feng (1966–1967) • Sie Fu-č’ (1971–1972) • Wu Te (1972–1978) • Lin Chu-ťia (1978–1981) • Tuan Ťün-i (1981–1984) • Li Si-ming (1984–1992) • Čchen Si-tchung (1992–1995) • Wej Ťien-sing (1995–1997) • Ťia Čching-lin (1997–2002) • Liou Čchi (2002–2012) • Kuo Ťin-lung (2012–2017) • Cchaj Čchi (2017–2022) • Jin Li (od 2022) |
předsedové městského lidového shromáždění | Ťia Tching-san (1979–1983) • Čao Pcheng-fej (1983–1993) • Čang Ťien-min (1993–2001) • Jü Ťün-po (2001–2007) • Tu Te-jin (2007–2017) • Li Wej (od 2017) |
starostové | Jie Ťien-jing (1948–1949) • Nie Žung-čen (1949–1951) • Pcheng Čen (1951–1966) • Wu Te (1966–1967) • Sie Fu-č’ (1967–1972) • Wu Te (1972–1978) • Lin Chu-ťia (1978–1981) • Ťiao Žuo-jü (1981–1983) • Čchen Si-tchung (1983–1993) • Li Čchi-jen (1993–1996) • Ťia Čching-lin (1996–1999) • Liou Čchi (1999–2003) • Meng Süe-nung (2003) • Wang Čchi-šan (2003–2007) • Kuo Ťin-lung (2007–2012) • Wang An-šun (2012–2016) • Cchaj Čchi (2016–2017) • Čchen Ťi-ning (2017–2022) • Jin Jung (od 2022) |
předsedové městského výboru ČLPPS | Liou Žen (1955–1967) • Ting Kuo-jü (1977–1979) • Čao Pcheng-fej (1979–1983) • Liou Tao-šeng (1983–1985) • Fan Ťin (1985–1986) • Paj Ťie-fu (1986–1993) • Wang Ta-ming (1993–1998) • Čchen Kuang-wen (1998–2003) • Čcheng Š’-e (2003–2006) • Jang An-ťiang (2006–2011) • Wang An-šun (2011–2013) • Ťi Lin (2013–2022) • Wej Siao-tung (od 2022) |