Republika Arcach

Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.

Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Republika Arcach Արցախի Հանրապետություն Arcachi Hanrapetuthjun ←  ←  1991–2023/2024  → vlajka znak
Hymna Ազատ ու Անկախ Արցախ (Azat u ankach Arcach)
Geografie Tmavě Arcach po podzimu 2020, světle nárokovaná území (7 rajónů + hlavní město[p 1])
Hlavní město	Stěpanakert
Rozloha	11 432[1] (před podzimem 2 020) km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	140 535 (44,3 obyv./km²) (2020[p 1][3]) 150 932 (sčítání 2015)
Národnostní složení	95 % Arméni
Jazyky	arménština, ruština[2]
Náboženství	arménské východní
Státní útvar
Státní zřízení	mezinárodně neuznaná prezidentská republika
Měna	náhornokarabašský dram, arménský dram (AMD)
prezident	Samvel Šahramanjan (srpen–září 2023)
státní ministr	Artur Harutjunjan (září 2023)
Vznik	1991
Zánik	27. září 2023 – podepsání dekretu o zániku všech institucí republiky prezidentem 1. ledna 2024 – rozpuštěním arcašských úřadů a institucí
Státní útvary a území
Předcházející Náhorněkarabašská autonomní oblast Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Následující Ázerbájdžánská republika

Republika Arcach (arménsky Արցախի Հանրապետություն, Arcachi Hanrapetuthjun), dříve Náhornokarabašská republika (arménsky Լեռնային Ղարաբաղ Հանրապետություն, Lernajin Gharabagh Hanrapetuthjun), zkráceným názvem Arcach, byl mezinárodně nikým neuznaný stát na Jižním Kavkazu. Stát tvořila většina území Náhorního Karabachu, enklávy v Ázerbájdžánu, která byla obývaná převážně arménským obyvatelstvem, a po většinu dobu jeho existence také přilehlé území Ázerbájdžánu. Oproti rozloze Náhorněkarabašské autonomní oblasti byla jeho rozloha téměř trojnásobná.

Stát vznikl během první války o Náhorní Karabach v roce 1991. I když byl de iure považován za součást Ázerbájdžánu, který ho od té doby definoval jako separatistický, byl de facto nezávislý. Nebyl de facto považován za součást Arménie, která ho ekonomicky, politicky i vojensky podporovala.^[4][5] Uznán byl pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním: Abcházií, Jižní Osetií a Podněstřím, Arménie ho paradoxně nikdy neuznala.^[5]

Po druhé válce o Náhorní Karabach v roce 2020 stát přišel o všechna území mimo větší části bývalého území Náhorněkarabašské autonomní oblasti. V září 2023 ázerbájdžánská armáda obsadila zbytek území státu a jeho vláda kapitulovala. K 1. lednu 2024 byly rozpuštěny všechny arcašské úřady a instituce a k tomuto datu stát zanikl.^[6]

Poloha

Stát ležel v Malém Kavkazu, na území mezinárodně uznávaném jako součást Ázerbájdžánu. Do roku 2020 přiléhaly hranice Arcachu k jihovýchodní hranici Arménie a severní hranici Íránu, poté však byl Arcach enklávou uvnitř Ázerbájdžánu. Republika se rozkládala na území Náhorního Karabachu (4 400 km²), na konci ji s Arménií spojoval pouze úzký Lačinský koridor kontrolovaný ruskou armádou. Malé cípy původního Náhorního Karabachu na severu kolem města Šahumjan a na jihovýchodě byly po válce v Náhorním Karabachu (podzim 2020) též pod kontrolou Ázerbájdžánu. Z původních cca 11 450 km²,^[1] které byly před válkou pod kontrolou republiky Arcach, se její území zmenšilo na cca 3170 km².^[7]

Historie

Oblast Náhorního Karabachu se stala předmětem sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v době, kdy obě země získaly nezávislost na Ruském impériu roku 1918. V roce 1923, pár let poté, kdy Sovětský svaz získal kontrolu nad touto oblastí, byla vytvořena Náhorněkarabašská autonomní oblast (NKAO) uvnitř Ázerbájdžánské SSR. V posledních letech vlády Sovětského svazu se oblast znovu stala zdrojem sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které vyvrcholily v první karabašskou válku v letech 1988 až 1994. Ačkoliv bylo od 12. května 1994 podepsáno příměří, obě strany se navzájem v omezené míře vojensky napadaly i nadále.^[8] Eskalace napětí vyústila na podzim 2020 do války v Náhorním Karabachu, v jejímž důsledku se výrazně zmenšilo území ovládané Arcachem.

Ve dnech 19. a 20. září roku 2023 provedla ázerbájdžánská armáda na území separatistické republiky bleskovou vojenskou operaci, jejímž cílem byla obnova svrchovanosti Ázerbájdžánu nad územím.^[9] Ta vedla k rychlé kapitulaci Republiky Arcach, zástupci jejíhož vedení se v následujícím období v ázerbájdžánském městě Jevlachu snaží se zástupci vedení Ázerbájdžánské republiky dohodnout na podmínkách nového uspořádání na tomto území.^[9] Dohody vedly k otevření humanitárního koridoru z Arménie a také k předpokladu amnestie pro vojáky Arcachu, kteří složili zbraně.^[10] Dle výsledků rozhovorů s Ázerbájdžánem podepsal prezident Arcachu Samvel Šahramanjan dekret, kterým byly k 1. lednu 2024 rozpuštěny všechny arcašské úřady a instituce. K tomuto datu tato neuznaná republika také zanikla.^[6]

Administrativní dělení

mapa	Číslo	Rajón	Počet obyvatel (rok 2015)[p 1][3]	Správní centrum
	-	Hlavní město Stěpanakert	54 752	–
	2	Askeran	15 777	Askeran
	3	Hadrut	11 848	Hadrut
	4	Martakert	19 122	Martakert
	5	Martuni	20 227	Martuni
	6	Šahumjan	3 004	Karvačar
	7	Šuša	5 192	Šuša
	8	Kašatach	10 613	Lačin
		Arcach CELKEM	140 535	Stěpanakert

Cestování

Cizincům měl být zakázán vstup na území Ázerbájdžánu, pokud navštěvovali toto území bez předchozího souhlasu ázerbájdžánské vlády.^[11] Ta rovněž udržovala a publikovala seznam cizinců, kteří tato území bez povolení navštívili.^[12] Ke konci roku 2017 seznam obsahoval 699 osob, včetně 12 českých občanů, kteří Arcach navštívili od roku 2010.

Mezinárodní uznání

Republiku coby nezávislý stát uznávaly pouze země, které samy nebyly uznány mezinárodním společenstvím: Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří. Kromě toho ji uznaly podstátní entity, jako jsou některé členské státy USA či Austrálie nebo různá města ve světě.

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

• Azat Arcach
• Náhorní Karabach
• Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Republika Arcach na Wikimedia Commons
• (anglicky) (rusky) (arménsky) Stránky vlády Náhorněkarabašské republiky
• (anglicky) Stránky zastupitelstva Náhorněkarabašské republiky v USA

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Státy a území v Asii
Nezávislé státy	Afghánistán Arménie Ázerbájdžán Bahrajn Bangladéš Bhútán Brunej Čína Egypt Filipíny Gruzie Indie Indonésie Irák Írán Izrael Japonsko Jemen Jižní Korea Jordánsko Kambodža Katar Kazachstán Kuvajt Kypr Kyrgyzstán Laos Libanon Malajsie Maledivy Mongolsko Myanmar (Barma) Nepál Omán Pákistán Rusko Saúdská Arábie Severní Korea Singapur Spojené arabské emiráty Sýrie Srí Lanka Tádžikistán Thajsko Turecko Turkmenistán Uzbekistán Vietnam Východní Timor
Teritoria, kolonie a závislá území	Austrálie: (Ashmorův a Cartierův ostrov Kokosové ostrovy Vánoční ostrov) Čína: (Hongkong Macao) Spojené království: (Akrotiri a Dekelia Britské indickooceánské území)
Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Abcházie Jižní Osetie Palestina Severní Kypr Tchaj-wan

Státy a území v Evropě
Suverénní státy	Albánie Andorra Arménie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kazachstán3 Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Moldavsko Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko3 Řecko San Marino Severní Makedonie Slovensko Slovinsko Spojené království Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko3 Ukrajina Vatikán
Státy bez plného uznání	Abcházie Jižní Osetie Kosovo Podněstří Severní Kypr
Závislá území	Dánsko Faerské ostrovy1 autonomní země Dánského království Spojené království Akrotiri a Dekelia2 (suverénní vojenské základny) Gibraltar (britské zámořské území) Guernsey Jersey (korunní závislá území) Ostrov Man
Zvláštní oblasti vnitřní suverenity	Finsko Alandy autonomní oblast podléhající Alandské úmluvě z roku 1921 Norsko Špicberky (nezařazené území podléhající Špicberské dohodě) Spojené království Severní Irsko (země Spojeného království podléhající britsko-irské dohodě)
1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu. 2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám. 3 Stát leží větší částí v Asii.

Státy a regiony Kavkazu
Abcházie Adygejsko Adžárie Arménie Ázerbájdžán Čečensko Dagestán Gruzie Ingušsko Jižní Osetie Kabardsko-Balkarsko Karačajsko-Čerkesko Krasnodarský kraj Nachičevan Severní Osetie-Alanie Stavropolský kraj

Státy s částečným mezinárodním uznáním
členské státy OSN	částečně neuznané Arménie Arménie • Čína Čína (mezinárodní uznání) • Izrael Izrael (mezinárodní uznání) • Jižní Korea Jižní Korea • Kypr Kypr • Severní Korea Severní Korea
nečlenské státy OSN	Státy uznané alespoň jedním členským státem OSN Abcházie Abcházie (mezinárodní uznání) • Jižní Osetie Jižní Osetie (mezinárodní uznání) • Kosovo Kosovo (mezinárodní uznání) • Palestina Palestina (mezinárodní uznání) • Saharská arabská demokratická republika (mezinárodní uznání) • Severní Kypr Severní Kypr (mezinárodní uznání) • Tchaj-wan Tchaj-wan (mezinárodní uznání) Státy uznané pouze nečlenskými státy OSN Podněstří Podněstří (mezinárodní uznání) Státy zcela postrádající mezinárodní uznání Somaliland Somaliland (mezinárodní uznání)