Svaz Ruska a Běloruska
Svaz Ruska a Běloruska | |
---|---|
Členské státy | |
Vznik | 2. dubna 1997 |
Sídlo | Moskva, Rusko |
Úřední jazyk | běloruština, ruština |
Členové | Rusko Rusko Bělorusko Bělorusko |
Předseda nejvyšší státní rady | Alexandr Lukašenko |
Předseda rady ministrů | Michail Mišustin |
Generální tajemník | Dmitrij Mezentsev |
Mateřská organizace | Společenství nezávislých států |
Oficiální web | soyuz |
Poznámky | rozloha: 17 332 786 km² obyvatelstvo: 160 500 000 (2022) hustota: 8,88 obyv./km² časové pásmo: UTC +2 až +12 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svazový stát Ruska a Běloruska (rusky Союзное государство России и Беларусии, bělorusky Саюзная дзяржава Расіі і Беларусі), neoficiálně známý jako Svaz Ruska a Běloruska nebo Unie Ruska a Běloruska (rusky Союз России и Беларусии, bělorusky Саюз Расіі і Беларусі), někdy též neoficiálně Rusobelie (rusky Русобе́лия), je omezená nadnárodní konfederace Ruské federace a Běloruské republiky, případně plánovaný svazový stát, který by měl tvořit společně organizovaný vojenský, politický, celní, ekonomický, měnový a kulturní prostor. Původní smlouvy uzavřel běloruský prezident Alexandr Lukašenko s ruským prezidentem Borisem Jelcinem v letech 1995–1999. Fakticky se uskutečnila spolupráce parlamentů, letectva a armády, vznikl malý rozpočet a dočasná celní unie. Zájem o vytvoření společného státu od té doby kolísal a od roku 2010 nedošlo k žádným pokrokům. Na archivované úvodní stránce Svazu jsou poslední informace z roku 2012, další stránky nejsou ani v archivu.[1]
Vznik
Idea vzniku Svazového státu Ruska a Běloruska pochází od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Od začátku roku 1994 podobnou myšlenku navrhoval prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev (tzv. Euroasijský svaz). Na rozdíl od prezidenta Jelcina jeho nástupce Vladimir Putin neprojevil zprvu velký zájem. Po ostrých sporech např. o cenu nafty a přechodné obchodní válce se na přelomu let 2007–2008 oba prezidenti několikrát setkali, ale k posílení společného státu nedošlo.
Už roku 2002 odmítl Lukašenko Putinův návrh, aby se Bělorusko stalo 90. provincií Ruské federace a zmínil i nepoměr velikostí: Rusko je 15krát větší a má 10krát více obyvatel, HDP na osobu je však v Bělorusku mírně vyšší. Roku 2009 přistoupilo Bělorusko – přes protesty Ruska – k Východnímu partnerství EU, stejně jako pět dalších států SNS a roku 2009 získalo úvěr asi 9 milionů EUR, Rusko naproti tomu zavedlo pro Bělorusko a Kazachstán výhodnější ceny nafty.
Zájemci
- Abcházie Abcházie – měla po dobu parlamentních zasedání status pozorovatele.
- Kazachstán Kazachstán – zájem vstoupit do Svazu Ruska a Běloruska po roce 2010 se zatím neuskutečnil.
- Moldavsko Moldavsko – V roce 2001 sice moldavský prezident Vladimir Voronin po svém zvolení prezidentem oznámil, že plánuje vstoupit do Svazu Ruska a Běloruska. v roce 2005 však byly neúspěšné rozhovory ukončeny.
- Podněstří Podněstří – vstup Podněstří do Svazu Ruska a Běloruska sice podpořila dvě referenda, vzhledem k nejasnému právnímu vztahu k Moldavsku však k jednáním nedošlo.
- Srbsko Srbsko – roku 1999 si prezident Jugoslávie Slobodan Miloševič přál, aby se Srbsko do Svazu připojilo jako pozorovatel. V roce 2007 náměstek předsedy Srbské radikální strany Tomislav Nikolič řekl, že chce aby Srbsko posilňovalo přátelské vztahy se Svazovým státem, aby se co nejdříve mohlo stát jeho členem. Mezitím se však Srbsko i Černá Hora naopak ucházejí o členství v EU.
- Jižní Osetie Jižní Osetie – společně s abchazským předsedou vlády projevil i jihoosetský předseda vlády zájem vstoupit do Svazu Ruska a Běloruska, prozatím má Jižní Osetie po dobu parlamentních zasedání status pozorovatele. Bělorusko žádnou z obou zemí neuznalo.
- Novorusko Novorusko – během ruské intervence na Ukrajinu v roce 2014 vyjádřil místopředseda vlády svazového státu Novoruska dvou mezinárodně neuznaných separatistických republik DLR a LLR Rustam Temirgaliev přání, že by se celý jihovýchod Ukrajiny mohl připojit k Svazu Ruska a Běloruska. V roce 2015 bylo fungování tohoto mezinárodně neuznaného separatistického útvaru přerušeno.
Budoucnost
Svazový stát uvažoval o možné vlajce se dvěma hvězdami v levém horním rohu a o znaku s dvojhlavým orlem, k žádné dohodě však nedošlo. Totéž se týká společné měny, ústavy a ústavních činitelů. Jako generální tajemník působil v letech 2000–2011 ruský politik Vladimir Borodin.
- navrhované státní symboly:
- vlajka
- znak
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Union of Russia and Belarus na anglické Wikipedii a Russisch-Weißrussische Union na německé Wikipedii.
- ↑ Portal of the Union State
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svaz Ruska a Běloruska na Wikimedia Commons
- Parlamentní shromáždění Svazu Ruska a Běloruska (rusky)
- Informačně-analytický portál Svazové vlády (rusky), (anglicky)
- Oficiální web Stálé komise Svazové vlády (rusky)
- Portal of the Union State (anglicky), (rusky)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Postsovětské republiky | |
---|---|
Členské státy OSN | Ázerbájdžán • Arménie • Bělorusko • Estonsko • Gruzie • Kazachstán • Kyrgyzstán • Lotyšsko • Litva • Moldavsko • Rusko • Tádžikistán • Turkmenistán • Uzbekistán • Ukrajina |
Mezinárodně neuznané státy | Abcházie • Jižní Osetie • Podněstří Zaniklé: Republika Arcach • Republika Gagauzsko • Čečenská republika Ičkerie • Republika Krym (2014) • Doněcká lidová republika • Luhanská lidová republika |
Mezinárodní organizace | Svaz Ruska a Běloruska • SNS (Ekonomický soud Společenství nezávislých států • Mezistátní banka • Zóna volného obchodu SNS) • Eurasijský ekonomický svaz • Společenství neuznaných států • Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti • Euroasijské ekonomické společenství • Jednotný ekonomický prostor (Celní svaz v rámci jednotného ekonomického prostoru) • GUAM • Baltské shromáždění • Společenství střední Asie (organizace přestala fungovat) |