Sikorsky CH-53 Sea Stallion

CH-53 Sea Stallion
Určenítěžký nákladní vrtulník
VýrobceSikorsky Aircraft Corporation
První letYCH-53: 14. října 1964
Zařazeno1966
Vyřazeno2012 (USA)[1]
CharakterVe službě
UživatelUSMC (dříve)
Bundeswehr
Izraelské letectvo
Mexické letectvo
Výroba1964–1978
VariantyHH-53 "Super Jolly Green Giant"/MH-53 Pave Low
Další vývojSikorsky CH-53E Super Stallion
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CH-53 Sea Stallion je nejběžnější název pro těžké transportní vrtulníky řady Sikorsky S-65. Původně byly vyvinuty pro americkou námořní pěchotu, ale služby se dočkaly i v zemích jako Německo, Írán, Izrael a Mexiko. Americké letectvo v době konce války ve Vietnamu a po ní používalo variantu vrtulníků HH-53 "Super Jolly Green Giant", z nichž byla většina upravena na verzi MH-53 Pave Low.

Rozměrově podobný CH-53E Super Stallion je těžší zdokonalená verze, vybavená třetím motorem, díky němuž je silnější než původní CH-53 Sea Stallion, kterého v těžkých transportních úkolech nahradil.

Uživatelé

Rakouský S-65Öe na základně RAF Greenham Common v roce 1974
Izraelský S-65C Yas'ur
NěmeckoNěmecko Německo
  • Německé letectvo[2]
ÍránÍrán Írán
IzraelIzrael Izrael
MexikoMexiko Mexiko

Bývalí uživatelé

RakouskoRakousko Rakousko
NěmeckoNěmecko Německo
USAUSA USA

Specifikace (CH-53D)

Hlavní technické údaje

  • Posádka: 2 piloti, 1 nebo další velitelé posádky
  • Kapacita: 38 vojáků (55 v jiné konfiguraci) nebo 24 nosítek
  • Průměr rotoru: 22,01 m
  • Délka: 26,97 m
  • Plocha disku: 380,48 m²
  • Výška: 7,6 m
  • Hmotnost prázdného vrtulníku: 10 740 kg
  • Vzletová hmotnost: 15 227 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 19 100 kg
  • Pohonné jednotky:turbohřídelový motor General Electric T64-GE-413
  • Výkon pohonné jednotky: každá o výkonu 2 927 kW (3 925 shp)

Výkony

  • Maximální rychlost: 315 km/h
  • Cestovní rychlost: 278 km/h
  • Dolet: 1 000 km
  • Bojový radius: 160 km
  • Přeletový dolet: 1 640 km
  • Dostup: 5 106 m
  • Počáteční stoupavost: 12,5 m/s
  • Plošné zatížení: 8,95 lb/sq ft

Výzbroj

  • kulomet GAU-15/A ráže 12,7 x 99 mm ve dveřích, některé mají na rampě kulomet GAU-21.
  • Německé CH-53G mohou mít v bočních dveřích dva kulomety MG3 ráže 7,62 × 51 mm, které se dají nahradit dvěma kulomety M3M/GAU-21 ve dveřích a jeden na rampě.

Odkazy

Reference

  1. a b End of an Era for an Icon of Marine Aviation [online]. aero-news.net, 12 August 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. a b c d World Air Forces 2014 [online]. Flightglobal Insight, 2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. World’s Air Forces - 1981 [online]. flightglobal.com [cit. 2014-05-19]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. Heer und Luftwaffe tauschen Hubschrauber [online]. Flugrevue, 14 December 2012 [cit. 2013-01-17]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.[nedostupný zdroj]
  5. RAY, Roland. Bundeswehr: 1200 Dienstposten bleiben in Laupheim. Schwäbische Zeitung. 11 January 2013. Dostupné online [cit. 23 March 2013]. (German) Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. RH-53D Sea Stallion [online]. airvictorymuseum.com [cit. 2013-07-26]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sikorsky CH-53 Sea Stallion na Wikimedia Commons
  • Sikorsky CH-53 Sea Stallion
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vojenská označení amerických vrtulníků od r. 1941
Hlavní posloupnost
(1941–1962)
Prefix R (1941–1948)
XR-1 • XR-2 • XR-3 • R-4 R-5 R-6 XR-7 XR-8 XR-9 XR-10 XR-11 • R-12 • R-13 XR-14 • XR-15 R-16
Prefix H (1948–1962)
H-5 H-6 XH-9 XH-10 XH-11 • H-12 • H-13/J • XH-15 H-16 • XH-17 • YH-18 • H-19 XH-20 H-21 • YH-22 H-23 • YH-24 H-25 • XH-26 XH-27 • XH-28 • XH-29 YH-30 • YH-31 • YH-32 • XH-33 H-34 XH-35 • H-36 • H-37H-38 • XH-39 • YH-40 YH-41 • XH-42 H-43 • H-44 • H-45
Hlavní společná
posloupnost (od 1962)
Přeznačení v r. 1962
OH-13/UH-13J • UH-19 CH-21 • OH-23 • UH-25 • CH-34 CH-37 HH-43
Nové modely
CH-46/HH-46/UH-46 CH-47 UH-48 XH-49 QH-50 • XH-51 • HH-52 • CH-53/HH-53/MH-53/CH-53E/CH-53K CH-54 TH-55 AH-56 • TH-57 OH-58 XH-59 • UH-60/SH-60/HH-60/HH-60J • YUH-61 • XCH-62 • YAH-63 • AH-64 HH-65 • RAH-66 TH-67 MH-68H-69 • ARH-70 • VH-71 • UH-72 TH-73H-74 až H-89 • MH-90H-91 • VH-92H-93 až H-138 • MH-139
Přeznačení v r. 1962
a opětovné užití čísel
UH-1/N/Y AH-1/J/T/W/Z SH-2/G • SH-3/CH-3/HH-3 • YOH-4 YOH-5 • OH-6/MH-6/AH-6
Posloupnost užívaná v USAAC/USAAF/USAF od r. 1941 dosud, v US Army 1948–1956 a od r. 1962 dosud a v US Navy od r. 1962 dosud.
Vojenská letadla US Navy a USMC po roce 1945
Stíhací letouny
FHF2HF3HF-4FRFJ (FJ-1FJ-2/-3FJ-4) • F4DF6UF7UF-8F8FF9FF-9F-10F-11F-14F/A-18F/A-18E/FF-35
Bitevní letouny
AMAU-1A-1A-2A-3A-4A-5A-6A-7
Hlídkové letouny
S-2S-3P-2P-3P-5P-8
Průzkumné letouny
a letouny pro radioelektronický boj
P4MP4Y • AF • E-1E-2 • EP-3 • E-6EA-6EA-18OE/O-1OV-10
Bitevní letouny se svislým startem a přistáním
Transportní letouny
JRM • JR2F • RM • R3YR4Q • R4Y • R5DR6DR7V-1/-2UC • UO • C-1C-2C-4 • C-12 • C-20 • C-21 • C-26 • C-28 • C-37A/B • C-130/JC-880V-22
Cvičné letouny
T-2T-6T-28 • T-34 • T-38 • T-39 • T-44 • T-45EC-24
Vrtulníky
HNSHTL/HUL • HOK/HTK/HUK • HOS/HO2SHO3SHO4S • HO5S • HUS/HSS-1AH-1G • AH-1J/T/W • AH-1ZUH-1 • UH-1N • UH-1YSH-2 • SH-2G • SH-3CH-37CH-46 • CH-53 • CH-53ECH-53KTH-57/67SH-60/MH-60/VH-60TH-73
Bezpilotní letadla
DSN • KDA • RQ-2 • MQ-4CRQ-7MQ-8/CRQ-11RQ-12 • RQ-14 • RQ-15 • RQ-20RQ-21 • CQ-24 • RQ-27
Prototypy
A2D • XFYF2Y • XF2R • F5D • XF-8U • XF10F • F11F-1FYF-17F-111BL-39XP5YP6M • R6V • X-32X-35XHJHXMQ-17 • YMQ-18 • MQ-25
Autoritní data Editovat na Wikidatech