Záporoží
Tento článek je o městě v Záporožské oblasti na Ukrajině. Další významy jsou uvedeny na stránce Záporoží (rozcestník).
| Záporoží Запоріжжя | |
|---|---|
 pohled na hráz DněproGESu z ostrova Chortycja | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°50′ s. š., 35°10′ v. d. |
| Nadmořská výška | 86 m n. m. |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Oblast | Záporožská |
| Rajón | Záporožský |
| Administrativní dělení | 7 městských rajónů: Dniprovskyj, Chortyckyj, Komunarskyj, Oleksandrivskyj, Ševčenkivskyj, Voznesenivskyj, Zavodskyj |
  Záporoží | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 331 km² |
| Počet obyvatel | 710 052 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 145,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (70 %), Rusové |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Anatolij Kurtěv |
| Vznik | 952 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 612 |
| PSČ | 69000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Záporoží (ukrajinsky Запоріжжя / Zaporižžja; rusky Запорожье / Zaporožje) je průmyslové a hutnické město ležící na jihovýchodě Ukrajiny, středisko Záporožské oblasti, založené jako vojenská pevnost Alexandrovskaja roku 1770 na počest cara Alexandra. Záporoží je známé jednak svou historií spjatou s kozáky a monumentálním symbolem z dob SSSR, přehradou a elektrárnou na řece Dněpr. Žije zde přibližně 710 tisíc[1] obyvatel.
Etymologie názvu
Název města pochází z kozácké ukrajinštiny za porohy, tj. „za peřejemi“, které ztěžovaly plavbu po Dněpru před vybudováním přehrad (zejm. Kachovské a Dněperské). Dnešní haličskou ukrajinštinou se město jmenuje Záporýžý.[zdroj?]
Dějiny
Místo bylo osidlováno od středního paleolitu, avšak neklid celé oblasti tzv. Divokých Polí bránil trvalejším obydlení. Nejprve byl osídlen ostrov Chortycja: je zde doloženo sídliště Skythů. Slované osídlili tuto oblast během 6. století a bojovali proti nájezdům z jihu i východu. V blízkosti města byla nalezena mohyla velkobulharského chána Asparucha (7. století).
V 16. století se zde usadili kozáci; na největším ostrově v Dněpru Chortycja si vystavěli tvrz s osadou a založili pověstnou Záporožskou Sič. Odtud podnikali výboje zejména proti rozpínavosti polské šlechty. Proslavili se zde kozáčtí vůdci Maksym Zalizňak a Ivan Honta.
V roce 1775 rozprášila Sič Kateřina Veliká. Brzy poté zde vyrostlo nevelké město Aleksandrovsk. Jedněmi z osídlenců byli též pruští mennonité, kteří zde až do ruské revoluce tvořili početnou komunitu. Patřil k nim průmyslník Abraham Jakov Koop, jehož dům se dochoval, stejně jako palác dalšího podnikatele Jakova Leščynského z roku 1901.
Roku 1873 sem dorazila železnice vedoucí z Moskvy na Krym a město začalo růst. K původnímu názvu Záporoží se vrátilo roku 1921. Tehdy se provinční městečko stalo jedním z ekonomických center Sovětského svazu a začalo závratně růst: vznikla zde obří přehrada a hydroelektrárna Dněproges, rozsáhlé průmyslové komplexy, nová sídliště, tramvajové tratě. Po rozpadu SSSR došlo k útlumu, ze kterého se město nyní vzpamatovává.
Současnost
Ruská invaze na Ukrajinu 2022
Ruská armáda zaútočila na jižní předměstí 27. února 2022 a začala město ostřelovat. Další rakety vypálili Rusové na Záporoží večer 12. a 13. května. Nejsilnější údery zasáhly město 28.–29. května. [2]
Obyvatelstvo
Ve městě žije kolem 700 000 obyvatel, povětšinou ruskojazyčných (podle výsledků sčítání lidu roku 2001).
| Vývoj počtu obyvatel | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1939 | 1959 | 1971 | 1979 | 1989 | 2001 | 2006 | 2018 | 2022 |
| 289 000 | 449 000 | 676 000 | 791 000 | 883 909 | 815 256 | 794 687 | 741 717 | 710 052 |
Hospodářství
Dnešní Záporoží je se svými 800 000 obyvateli 6. největším ukrajinským městem a přes hluboké ekonomické problémy 90. let zůstalo až do ruské invaze z roku 2022 centrem těžkého průmyslu. Tvořilo přirozené dopravní, obchodní a kulturní centrum regionu.
- Dněperské přehrady se slavnou hydroelektrárnou DněproGES ze 30. let 20. století, vodní dílo s nádrž obrovských rozměrů, dodává energii několika průmyslovým podnikům:
- Záporožská jaderná elektrárna – nedaleko Záporoží (u města Enerhodar); jeden z největších a nejmodernějších energetických komplexů Ukrajiny s celkovým výkonem 6000 MW. Stavba z 80. let 20. století se svou koncepcí s šesti bloky VVER 1000 s reaktory V 320) řadí mezi bloky druhé generace.
Doprava
Město je důležitou dopravní křižovatkou; leží na silničním tahu E105 (Moskva – Charkov – Krym), hlavní železniční tratě vedou ve směru (1) Synelnykove (– Dnipro / Charkov), (2) Melitopol – Krym, (3) Nikopol – Kryvyj Rih, (4) Polohy – Berďansk / Donbas. Do Kyjeva, Mariupolu, Charkova a Lvova jezdí několik rychlíků denně, dříve velmi frekventované spojení se Simferopolem a Moskvou přerušila ruská anexe Krymu. Významný je i říční přístav na Dněpru a z místního mezinárodního letiště funguje spojení do několika evropských měst.
Městskou dopravu zajišťují tramvaje (viz Tramvajová doprava v Záporoží), trolejbusy, autobusy a od 90. let také maršrutky.
Kultura, památky, zajímavosti
Největší přírodní i kulturní památkou je ostrov Chortycja, největší ostrov na Dněpru, se svým členitým terénem a pozůstatky několika kultur, které zde žily. Od r. 1993 je chráněn jako přírodní památka. Kromě vzácné flóry a mnoha archeologických nalezišť je zde především Muzeum záporožského kozáctva, které schraňuje mnoho artefaktů souvisejících se Záporožskou Sičí, Maksymem Zalizňakem, Bohdanem Chmelnyckým, ale i s Kyjevskou Rusí či Skythy nebo také s II. světovou válkou. Roku 1929 bylo založeno hudební a dramatické divadlo V. G. Magara (v současnosti pod názvem Запорізький академічний обласний український музикально-драматичний театр імені В. Г. Магара).
Hlavní tepnou Záporoží je Sоbornyj prospekt, který je se svými 11 km jednou z nejdelších ulic v Evropě; vede od hlavního nádraží (Zaporižžja-1) k DněproGESu a slouží také trolejbusové a tramvajové dopravě. V architektuře města převládá socialistický realismus. V budově rekonstruovaného hlavního nádraží byl kdysi vystaven Repinův obraz „Záporožští kozáci“. Mezi tímto nádražím a břehem Dněpru je od roku 1972 v provozu také dětská železnice o délce 8,6 km.[3]
Osobnosti
- Aleksandr Naumowyč Cfasman (1906–1971), jazzový hudebník, skladatel filmové hudby
- Viktorija Sťopinová (* 1976), bývalá ukrajinská atletka, výškařka, bronzová olympijská medailistka z LOH 2004
Partnerská města
Ašdod, Izrael (2011)
Belfort, Francie (1967)
Birmingham, Spojené království (1973)
I-čchang, Čína (1997)
Lahti, Finsko (1953)
Linec, Rakousko (1983)
Magdeburk, Německo (2008)
Novokuzněck, Rusko- Oberhausen, Německo (1986)
Odkazy
Reference
Související články
- Zaporižžja (U-01)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Záporoží na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Záporoží ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Záporoží – Informační portál
 Záporožská oblast | ||
|---|---|---|
| Rajóny |  | |
| Města | Berďansk • Dniprorudne • Enerhodar • Huljajpole • Kamjanka-Dniprovska • Melitopol • Moločansk • Orichiv • Polohy • Prymorsk • Tokmak • Vasylivka • Vilňansk • Záporoží | |
| Sídla městského typu | Andrijivka • Balabyne • Černihivka • Jakymivka • Kamjane • Kamjanka • Komyšuvacha • Komyš-Zorja • Kušuhum • Kyrylivka • Malokaterynivka • Mychajlivka • Myrne • Novomykolajivka • Novovasylivka • Pryazovske • Pryšyb • Rozivka • Stepnohirsk • Ternuvate • Vesele • Zaliznyčne | |
| Bývalé rajóny | Bilmacký • Černihivský • Dniprovskokamjanský • Huljajpolský • Jakymivský • Mychajlivský • Novomykolajivský • Orichivský • Pryazovský • Prymorský • Rozivský • Tokmacký • Velykobilozerský • Veselský • Vilňanský | |
| Města na Ukrajině podle počtu obyvatel | ||
|---|---|---|
| 2 500 000+ |  | |
| 1 000 000+ | ||
| 500 000+ | ||
| 250 000+ | Mykolajiv • Mariupol • Sevastopol • Luhansk • Vinnycja • Simferopol • Makijivka • Cherson • Černihiv • Poltava • Čerkasy • Chmelnyckyj • Černovice • Žytomyr • Sumy | |
| Města na řece Dněpru | |
|---|---|
Rusko  | |
Bělorusko  | |
| Ukrajina | |
| Tučně jsou vyznačeny města oblastního významu | |
Portály: Ukrajina
