COTS Demo Flight 1

COTS Demo Flight 1
Údaje o lodi
Typautomatická zásobovací loď Dragon
Výrobní číslo1
COSPAR2010-066A
Katalogové číslo37244
VýrobceSpaceX
ProvozovatelSpaceX
Údaje o letu
Datum startu8. prosince 2010, 15:43 UTC
KosmodromKennedy Space Center
Vzletová rampaSLC-40
Nosná raketaFalcon 9 v1.0
Délka letu3 hodiny, 19 minut
Datum přistání8. prosince 2010, 19:02 UTC
Navigace
Následující
COTS Demo 2
Dragon po návrtau z mise COST 1

NASA COTS Demo 1 byl první orbitální kosmický let nákladní kosmické lodi Dragon a celkově druhý start nosné rakety Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX. Jednalo se o první demonstrační let v rámci spolupráce s NASA v programu Commercial Orbital Transportation Services (COTS). Hlavním cílem byl orbitální test lodi Dragon a její přistání. Také byly testovány úpravy na prvním stupni, které napravovaly neplánované rychlé otočení kolem podélné osy během prvního startu Falconu 9. Start proběhl 8. prosince 2010 v 15:43 UTC.

Mise byla velmi úspěšná a bylo rozhodnuto, že následující dvě plánované mise v ramci COTS budou sloučené do jedné. Podle původních plánů měl totiž Dragon u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) zadokovat až při třetím letu, ale poprvé se tak stalo tedy už při letu COTS Demo Flight 2 v květnu 2012. Splnění i druhé mise otevřelo cestu ke komerčním zásobovacím letům k ISS v rámci smlouvy Commercial Resupply Services (CRS). První taková mise byla CRS-1 v říjnu 2012.

Smlouva COTS 

Dne 18. srpna 2006 NASA oznámila, že SpaceX byla NASA vybrána do programu Commercial Orbital Transportation Services (COTS) k prokázání schopností dopravit náklad, případně posádku, na Mezinárodní vesmírnou stanici. V rámci této smlouvy NASA poskytla 278 miliónů dolarů na vývoj rakety Falcon 9, přičemž peníze byly propláceny za jednotlivé splněné cíle, které měly vrcholit třemi demonstračními lety. COTS Demo Flight 1 byl prvním startem v rámci této smlouvy a měl proběhnout už v druhém čtvrtletí roku 2008. Start byla ale několikrát odložen, nakonec až na prosinec 2010.

Odděleně od programu COTS byla SpaceX vybrána i pro komerční zásobování v rámci kontraktu CRS. V něm byla základní částka 1,6 miliardy dolarů s možností objednání dalších misí až do výše 3,1 miliardy dolarů.

Přípravy

Satrt Falcon 9

Dva stupně rakety a loď Dragon byly postaveny ve výrobním závodu SpaceX v Hawthorne v Kalifornii a na Mys Canaveral byly dodány v červenci a srpnu 2010.

Původní datum startu v roce 2008 bylo odkládáno až na konec roku 2010 a mise COTS Demo 2 a 3 byly přesunuty na rok 2011.

Kompletní zkoušky plnění rakety palivem byly provedeny 15. září 2010, a start byl plánován na nejdříve 7. prosince 2010.

Dne 22. listopadu 2010 SpaceX oznámila, že obdržela licenci pro návrat kosmické lodi od Federal Aviation Administration. Bylo to první takové povolení vydané soukromé firmě.

Úspěšný statický zážeh proběhl 4. prosince 2010. Statický zážeh se podařil až na třetí pokus, protože dva předchozí pokusy byly automaticky ukončeny.

Start měl proběhnout 7. prosince 2010. Na vnějších částech niobového prodloužení trysky motoru Merlin Vacuum na druhém stupni však bylo zaznamenáno několik trhlin. Bylo rozhodnuto oříznout nepotřebných 1,2 metru trysky, protože výsledná ztráta výkonu nebyla kritická.

Start

Konečné datum startu bylo stanoveno na 8. prosince 2010, se startovními okny v časech od 14:00 do 14:06, od 15:38 do 15:43 a od 17:16 do 17:24 UTC v závislosti na dostupnosti satelitů pro sledování a datovou komunikaci (TDR sítě), které slouží ke sledování a komunikaci s kosmickou lodí. První pokus byl původně naplánován na střed prvního startovního okna na 14:03 UTC, ale byl přesunut na konec okna na 14:06 UTC. Tento pokus byl přerušen v čase T -2:48 kvůli neodpovídajícím datům z telemetrie.

Druhý pokus byl naplánován na 15:43 UTC, a byl úspěšný. Motory prvního stupně dohořely v čase T+2:56, kužel špičky rakety se oddělil v čase T+3:47, druhý stupeň dohořel v čase T+8:56, vše podle plánu. Dragon se oddělil v čase T+9:30 a dosáhl téměř kruhové oběžné dráhy, s nejnižším bodem v 288 kilometrech a nejvyšším v 301 kilometrech se sklonem 34,53 stupně. To bylo blízko k původnímu cíli kruhové dráhy ve výšce 300 km se sklonem 34,5 stupně.

Sekundární náklad

Falcon 9 vynesl malé množství nanosatelitů. Mezi ně patřil první nanosatelit velitelství raketové obrany americké armády (Space and Missile Defense Command – Operational Nanosatellite Effect, zkráceně SMDC-ONE), který měl fungovat 30 dní. A také dva 3U CubeSaty Národního úřadu pro průzkum (NRO), které měly také fungovat 30 dní.

Jednou z hmotnostních maket uvnitř lodi Dragon byl kovový barel obsahující velké kolo francouzského sýru Le Brouère. Bylo to myšleno jako vtip a odkazovalo na scénku ze seriálu Monty Pythonův létající cirkus. Na víku barelu byl plakát k filmu Přísně tajné! z roku 1984. Elon Musk neodhalil náklad na tiskové konferenci po přistání, protože se obával, že by tento vtip zastínil úspěchy společnosti.

Průběh letu a přistání

Dragon

Dragon po návratu

Na oběžné dráze byla provedena automatizovaná zkouška, zahrnující kontrolu teploty a řízení polohy, aby bylo možné udržet nepřerušené datové spojení prostřednictvím TRDS. V 16:15 UTC SpaceX oznámila, že bylo navázáno spojení s lodí Dragon přes systém TDR. Po dvou plánovaných obězích byl vydán povel k zahájení deorbitačního zážehu. Dragon přistál Tichém Oceánu v 19:02 UTC přibližně 800 kilometrů západně od Baja California pomocí všech tří úspěšně rozvinutých padáků. SpaceX oznámila, že byly úspěšně splněny všechny cíle zkoušky. Od startu do přistání let trval 3 hodiny, 19 minut a 52 sekund.

Druhý stupeň

Motor druhého stupně byl po oddělení lodi znovu zažehnut. To umožnilo SpaceX splnit sekundární cíl mise, jímž bylo dosažení vyšší, než nízké oběžné dráhy. I přes snížení výkonu vlivem zkrácení trysky před startem dosáhl druhý stupeň výšky 11 000 km.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SpaceX COTS Demo Flight 1 na anglické Wikipedii.


Související články

Externí odkazy

Dragon a Dragon 2 od SpaceX
Dokončené mise
Zkušební lety
Nákladní lety
  • CRS-1 (10/2012, C103)
  • CRS-2 (3/2013, C104)
  • CRS-3 (4/2014, C105)
  • CRS-4 (9/2014, C106)
  • CRS-5 (1/2015, C107)
  • CRS-6 (4/2015, C108)
  • CRS-7 † (6/2015, C109)
  • CRS-8 (4/2016, C110)
  • CRS-9 (7/2016, C111)
  • CRS-10 (2/2017, C112)
  • CRS-11 (6/2017, C106)
  • CRS-12 (8/2017, C113)
  • CRS-13 (12/2017, C108)
  • CRS-14 (4/2018, C110)
  • CRS-15 (6/2018, C111)
  • CRS-16 (12/2018, C112)
  • CRS-17 (4/2019, C113)
  • CRS-18 (7/2019, C108)
  • CRS-19 (12/2019, C106)
  • CRS-20 (3/2020, C112)
  • CRS-21 (12/2020, C208)
  • CRS-22 (6/2021, C209)
  • CRS-23 (8/2021, C208)
  • CRS-24 (12/2021, C209)
  • CRS-25 (7/2022, C208)
  • CRS-26 (11/2022, C211)
  • CRS-27 (3/2023, C209)
  • CRS-28 (6/2023, C208)
  • CRS-29 (11/2023, C211)
  • CRS-30 (3/2024, C209)
  • Pilotované lety
  • SpX DM-2 (5/2020, C206)
  • SpX Crew-1 (11/2020, C207)
  • SpX Crew-2 (4/2021, C206)
  • Inspiration4 (9/2021, C207)
  • SpX Crew-3 (11/2021, C210)
  • Axiom-1 (4/2022, C206)
  • SpX Crew-4 (4/2022, C212)
  • SpX Crew-5 (10/2022, C210)
  • SpX Crew-6 (3/2023, C206)
  • Axiom-2 (5/2023, C212)
  • SpX Crew-7 (8/2023, C210)
  • Axiom-3 (1/2024, C212)
  • SpX Crew-8 (3/2024, C206)
  • Budoucí mise
    • Polaris Dawn (2024, C207)
    • Axiom-4
    • SpX Crew-9
    • SpX Crew-10
    • SpX Crew-11
    • SpX Crew-12
    • SpX Crew-13
    • SpX Crew-14
    Kabiny Cargo Dragon
  • C106 (3×)
  • C108 (3×)
  • C110 (2×)
  • C111 (2×)
  • C112 (3×)
  • C113 (2×)
  • C201 DragonFly
  • C208 (4×)
  • C209 (4×)
  • C211 (2×)
  • Kabiny Crew Dragon
  • C206 Endeavour (5×)
  • C207 Resilience (2×)
  • C210 Endurance (3×)
  • C212 Freedom (3×)
  • Symbolem † je označena neúspěšná mise. Tučným písmem jsou zvýrazněny probíhající lety.
    Starty raket Falcon společnosti SpaceX
    Rakety Falcon
    Falcon 1
  • Zkušební let 1† (FalconSAT-2)
  • Zkušební let 2† (DemoSat)
  • Let 3†
  • Ratsat
  • RazakSAT
  • Falcon 9
    Zkušební lety
    Pilotované lety
    Lety Dragonu k ISS
    Komerční satelity
  • SES-8
  • Thaicom 6
  • Orbcomm OG2 let 1
  • AsiaSat 8
  • AsiaSat 6
  • ABS-3A, Eutelsat 115 West B
  • TurkmenSat 1
  • Orbcomm OG2 let 2
  • SES-9
  • JCSAT-14
  • Thaicom 8
  • ABS-2A, Eutelsat 117 West B
  • JCSAT-16
  • Amos-6†
  • Iridium NEXT 1-10
  • EchoStar 23
  • SES-10
  • Inmarsat-5 F4
  • BulgariaSat-1
  • Iridium NEXT 11-20
  • Intelsat 35e
  • Iridium NEXT 21-30
  • SES-11
  • Koreasat 5A
  • Iridium NEXT 31-40
  • SES-16 (GovSat-1)
  • Paz
  • Hispasat 30W-6
  • Iridium NEXT 41-50
  • Bangabandhu-1
  • Iridium NEXT 51-55
  • SES-12
  • Telstar 19V
  • Iridium NEXT 56-65
  • Merah Putih
  • Telstar 18V
  • Es'hail 2
  • SSO-A
  • Iridium NEXT 66-75
  • Radarsat Constellation
  • Amos-17
  • JCSAT-18/ Kacific-1
  • SXM-7
  • Türksat 5A
  • SXM-8
  • Türksat 5B
  • WorldView-1
  • WorldView-2
  • ASBM
  • Interní lety
  • Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18)
  • SSP-1
  • SSP-2
  • SSP-3
  • Vědecké satelity
  • CASSIOPE
  • DSCOVR
  • Jason-3
  • Formosat-5
  • TESS
  • GRACE-FO
  • SAOCOM 1A
  • SAOCOM 1B
  • Sentinel 6A
  • IXPE
  • DART
  • SWOT
  • Vojenské satelity
  • NROL-76
  • X-37B OTV-5
  • Zuma
  • GPSIII-SV01
  • GPSIII-SV03
  • Anasis-II
  • GPSIII-SV04
  • GPSIII-SV05
  • SARah 1
  • GPSIII-SV06
  • NROL-85
  • NROL-87
  • SARah 2/3
  • Falcon Heavy
    * Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.
    SpaceX
    Technika
    Rakety
    činné
    ve vývoji
  • Starship - Super Heavy (dříve BFR)
  • vyřazené
    zrušené
    Testovací technika
    • Grasshopper (vyřazeno)
    • F9R Dev1
    • DragonFly (vyřazeno)
    • Starhopper a prototypy Starship
    Kosmické lodě
    nákladní
    • Dragon
    • Starship Cargo
    • Starship Tanker
    pilotované
  • Crew Dragon
  • Starship
  • Raketové motory
    Znovupoužitelnost
    • První stupně
    • Dragony
    Lety
    Odpalovací zařízení
    Orbitální
    Suborbitální
  • Brownsville, Texas (SpaceX South Texas launch site v Boca Chica)
  • McGregor
  • Spaceport America†
  • Přistávací plochy
    Ostatní zařízení
  • Ústředí a výrobní závod (Hawthorne, California)
  • Testovací a poletová demontážní zařízení (McGregor, Texas)
  • Zařízení pro vývoj satelitů (Redmond, Washington)
  • Oblastní kanceláře (Chantilly, Houston, Seattle, Washington DC)
  • Zakázky
  • Commercial Orbital Transportation Services (COTS)
  • Commercial Resupply Services (CRS)
  • Commercial Crew Development (CCDev)
  • Commercial Crew integrated Capability (CCiCap)
  • Výzkum a vývoj
  • Vývoj znovupoužitelné rakety
  • Testování přistávání prvního stupně Falconu 9
  • Marsovská dopravní infrastruktura
  • Red Dragon (zrušeno)
  • Starlink
  • Lidé
  • Elon Musk (CEO, CTO)
  • Gwynne Shotwell (prezidentka a COO)
  • Tom Mueller (vedoucí oddělení pohonu)
  • Hans Koenigsmann (vedoucí oddělení zajištění mise)
  • Kurzíva značí neletěné stroje a budoucí lety nebo nedokončené základny. Symbol † značí neúspěšné lety, opuštěné lokality a zničené stroje.