Dragon C106

ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Dragon C106
Údaje o lodi
TypDragon
Výrobní čísloC106
VýrobceSpaceX
ProvozovatelSpaceX
První letCRS-4
Datum prvního letu21. září 2014, 05:52:03 UTC
Poslední letCRS-19
Datum posledního letu3. června 2017, 21:07:38 UTC
Počet letů3
Doba letů64 dní 4 h 50 min
Návštěvy staniceISS
Dragon připojený k ISS při misi CRS-4

Dragon C106 je opakovaně použitá loď Dragon vyrobená společností SpaceX. Pokud pomineme raketoplány, tak se Dragon C106 stal v historii kosmonautiky první kosmickou lodí, která byla znovupoužita. Tato loď poprvé letěla 21. září 2014 při misi CRS-4 k Mezinárodní vesmírné stanici. Znovu letěla 3. června 2017 na další zásobovací misi – CRS-11.

Loď byla od začátku navržena jako znovupoužitelná. Jisté je znovupoužití tlakové kabiny, nádrží a manévrovacích trysek Draco. Další systémy, jako část avioniky, baterie, tepelný štít a padáky byly vyměněny. Trunk lodi (nehermetizovaná nástavba, nesoucí také solární panely) byl samozřejmě také nový, protože ten při návratu z oběžné dráhy vždy shoří v atmosféře.[1]

Finanční úspory v tomto případě nejspíše žádné nebyly, nebo jen minimální, protože jednotlivé součástky se velmi pečlivě kontrolovaly. Časem by ale nějaké úspory přijít mohly.[1]

SpaceX se znovupoužitím lodi snažila ušetřit výrobní kapacity, které potřebuje na vývoj lodi nového typu – Dragonu 2.[2]

Historie letů

Číslo použití Mise Let číslo Místo startu Datum startu (UTC) Datum přistání (UTC) Poznámky
1 13 SLC-40 21. září 2014, 05:52:03  25. října 2014, 19:38
2 35 LC-39A 3. června 2017, 05:52:03  3. července 2017, 21:07:38 100. star z rampy LC-39A
3 76 SLC-40 5. prosince 2019, 17:29:24 7. ledna 2020, 15:42

Reference

  1. a b Předletová konference CRS-11: Znovupoužitelnost Dragonů, záchrana aerodynamického krytu, Block 4, a další novinky – ElonX. ElonX. 2017-06-01. Dostupné online [cit. 2017-06-04]. 
  2. Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony. www.kosmonautix.cz. 2017-05-30. Dostupné online [cit. 2017-06-01]. 

Externí odkazy

Dragon a Dragon 2 od SpaceX
Dokončené mise
Zkušební lety
Nákladní lety
  • CRS-1 (10/2012, C103)
  • CRS-2 (3/2013, C104)
  • CRS-3 (4/2014, C105)
  • CRS-4 (9/2014, C106)
  • CRS-5 (1/2015, C107)
  • CRS-6 (4/2015, C108)
  • CRS-7 † (6/2015, C109)
  • CRS-8 (4/2016, C110)
  • CRS-9 (7/2016, C111)
  • CRS-10 (2/2017, C112)
  • CRS-11 (6/2017, C106)
  • CRS-12 (8/2017, C113)
  • CRS-13 (12/2017, C108)
  • CRS-14 (4/2018, C110)
  • CRS-15 (6/2018, C111)
  • CRS-16 (12/2018, C112)
  • CRS-17 (4/2019, C113)
  • CRS-18 (7/2019, C108)
  • CRS-19 (12/2019, C106)
  • CRS-20 (3/2020, C112)
  • CRS-21 (12/2020, C208)
  • CRS-22 (6/2021, C209)
  • CRS-23 (8/2021, C208)
  • CRS-24 (12/2021, C209)
  • CRS-25 (7/2022, C208)
  • CRS-26 (11/2022, C211)
  • CRS-27 (3/2023, C209)
  • CRS-28 (6/2023, C208)
  • CRS-29 (11/2023, C211)
  • CRS-30 (3/2024, C209)
  • Pilotované lety
  • SpX DM-2 (5/2020, C206)
  • SpX Crew-1 (11/2020, C207)
  • SpX Crew-2 (4/2021, C206)
  • Inspiration4 (9/2021, C207)
  • SpX Crew-3 (11/2021, C210)
  • Axiom-1 (4/2022, C206)
  • SpX Crew-4 (4/2022, C212)
  • SpX Crew-5 (10/2022, C210)
  • SpX Crew-6 (3/2023, C206)
  • Axiom-2 (5/2023, C212)
  • SpX Crew-7 (8/2023, C210)
  • Axiom-3 (1/2024, C212)
  • SpX Crew-8 (3/2024, C206)
  • Budoucí mise
    • Polaris Dawn (2024, C207)
    • Axiom-4
    • SpX Crew-9
    • SpX Crew-10
    • SpX Crew-11
    • SpX Crew-12
    • SpX Crew-13
    • SpX Crew-14
    Kabiny Cargo Dragon
  • C106 (3×)
  • C108 (3×)
  • C110 (2×)
  • C111 (2×)
  • C112 (3×)
  • C113 (2×)
  • C201 DragonFly
  • C208 (4×)
  • C209 (4×)
  • C211 (2×)
  • Kabiny Crew Dragon
  • C206 Endeavour (5×)
  • C207 Resilience (2×)
  • C210 Endurance (3×)
  • C212 Freedom (3×)
  • Symbolem † je označena neúspěšná mise. Tučným písmem jsou zvýrazněny probíhající lety.
    SpaceX
    Technika
    Rakety
    činné
    ve vývoji
  • Starship - Super Heavy (dříve BFR)
  • vyřazené
    zrušené
    Testovací technika
    • Grasshopper (vyřazeno)
    • F9R Dev1
    • DragonFly (vyřazeno)
    • Starhopper a prototypy Starship
    Kosmické lodě
    nákladní
    • Dragon
    • Starship Cargo
    • Starship Tanker
    pilotované
  • Crew Dragon
  • Starship
  • Raketové motory
    Znovupoužitelnost
    • První stupně
    • Dragony
    Lety
    Odpalovací zařízení
    Orbitální
    Suborbitální
  • Brownsville, Texas (SpaceX South Texas launch site v Boca Chica)
  • McGregor
  • Spaceport America†
  • Přistávací plochy
    Ostatní zařízení
  • Ústředí a výrobní závod (Hawthorne, California)
  • Testovací a poletová demontážní zařízení (McGregor, Texas)
  • Zařízení pro vývoj satelitů (Redmond, Washington)
  • Oblastní kanceláře (Chantilly, Houston, Seattle, Washington DC)
  • Zakázky
  • Commercial Orbital Transportation Services (COTS)
  • Commercial Resupply Services (CRS)
  • Commercial Crew Development (CCDev)
  • Commercial Crew integrated Capability (CCiCap)
  • Výzkum a vývoj
  • Vývoj znovupoužitelné rakety
  • Testování přistávání prvního stupně Falconu 9
  • Marsovská dopravní infrastruktura
  • Red Dragon (zrušeno)
  • Starlink
  • Lidé
  • Elon Musk (CEO, CTO)
  • Gwynne Shotwell (prezidentka a COO)
  • Tom Mueller (vedoucí oddělení pohonu)
  • Hans Koenigsmann (vedoucí oddělení zajištění mise)
  • Kurzíva značí neletěné stroje a budoucí lety nebo nedokončené základny. Symbol † značí neúspěšné lety, opuštěné lokality a zničené stroje.