SpaceX CRS-8

SpaceX CRS-8
Údaje o lodi
Typautomatická zásobovací loď Dragon
Výrobní čísloC110
COSPAR2016-024A
Katalogové číslo41452
VýrobceSpaceX
ProvozovatelSpaceX
Návštěvy staniceISS
Údaje o letu
Datum startu8. dubna 2016, 20:43 GMT
KosmodromCape Canaveral AFS
Vzletová rampaSLC-40
Nosná raketaFalcon 9 FT B1021.1
Délka letu33 dní
Datum přistání11. května 2016, 18:31 GMT
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí10. dubna 2016, 14:00 GMT, dokovací port nadir na modulu Harmony
Odlet ze stanice11. května 2016
Navigace
Předchozí
CRS-7
Následující
CRS-9
CRS-8 Dragon u ISS

SpaceX CRS-8 (alternativně SpX-8, nebo jednoduše CRS-8) byla osmou zásobovací misí kosmické lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podstoupenou v rámci kontraktu Commercial Resupply Services uzavřeného s NASA, a celkově jejím jubilejním desátým letem na oběžnou dráhu (pokud počítáme i demo lety C1 a C2+). Jednalo se o první let této kapsle k ISS od fatální anomálie na nosné raketě, která zapříčinila selhání letu CRS-7 v červnu 2015.

Během startu mise CRS-8 dne 8. dubna 2016 první stupeň nosné rakety Falcon 9 poprvé úspěšně přistál na autonomní přistávací plošině Of Course I Still Love You umístěné v Atlantském oceánu. Z důvodu snadnější znovupoužitelnosti Dragonu bylo při této misi poprvé použito vylepšení, které zajišťovalo větší odolnost vůči mořské vodě.[1]

První stupeň rakety B1021 byl následně jako první úspěšně znovupoužit na misi SES-10 30. března 2017.

Mise

Jednalo se o první misi vesmírné nákladní lodi Dragon letící na vylepšené verzi rakety Falcon 9 zvané Falcon 9 FT.

Po oddělení druhého stupně s Dragonem první stupeň této rakety provedl vertikální přistání na autonomní oceánské přistávací plošině Of Course I Still Love You, umístěné asi 300 kilometrů od pobřeží Floridy.

Mezitím se Dragon odpojil od druhého stupně téže rakety a započal svou téměř dvoudenní cestu k dohnání ISS. To se mu podařilo 10. dubna, kdy byl po opatrném přiblížení přibližně v 11:23 GMT zachycen robotickým manipulátorem Canadarm2, ovládaným z modulu Cupola britským astronautem Timothym Peakem, členem dlouhodobé Expedice 47.

Start

Mise CRS-8 započala 8. dubna 2016, 20:43 GMT v instantním startovacím okně pro raketu Falcon 9. Start proběhl ze společností dlouhodobě pronajaté rampy Space Launch Complex 40 (také SLC-40, nebo CC40) na letecké základně Cape Canaveral Air Force Station.

Časový harmonogram startu

Čas Akce
T-38m Launch Conductor (LC) prochází předstartovní kontrolou připravenosti.
T-35m Zahájení procesu tankování kerosinu RP-1 a tekutého kyslíku.
T-10m Motory prvního stupně zahajují proces regenerativního chlazení (engine chill). Také nadchází část tzv. terminálního odpočtu - letový počítač Falconu 9 přebírá kontrolu nad vnitřními systémy rakety.
T-7m Vesmírná loď Dragon přechází na vnitřní zásoby elektrické energie.
T-2m Kontrolní důstojník rampy (USAF) potvrzuje připravenost vzletové rampy ke startu.
T-1m 30s Launch Director (LD) udílí potvrzení ke startu.
T-1m Letový počítač provádí poslední předstartovní kontroly. Zároveň dochází k tlakování nádrží s palivem.
T-3s Kontrolor pohonu udílí pokyn k zahájení zážehové sekvence.
Vzlet Falconu 9.
T+1m11s Falcon 9 prochází bodem maximálního aerodynamického tlaku - tzv. Max Q.
T+2m30s Dohoření motorů prvního stupně (Main Engine Cutoff; MECO).
T+2m34s Oddělení prvního a druhého stupně.
T+2m41s Zážeh motoru druhého stupně (Second Engine Startup-1; SES-1).
T+4m První stupeň zahajuje svůj boostback zážeh (boostback burn).
T+7m První stupeň zahajuje svůj vstupní zážeh (entry burn).
T+8m První stupeň zahajuje svůj přistávací zážeh (landing burn).
T+10m Dohoření motoru druhého stupně (Second Engine Cutoff; SECO).
T+10m30s Vesmírná loď Dragon se odděluje od druhého stupně.
T+12m Dragon rozvinuje své solární panely.

Náklad

Dragon doručil na ISS téměř 3 200 kilogramů vědeckých přístrojů a zásob pro posádku, které podpořily desítky z celkového počtu dvou set padesáti experimentů plánovaných pro Expedice 47 a 48, včetně experimentálního nafukovacího modulu BEAM, vyneseného v nehermetizovaném nákladním prostoru kapsle. Mezi nejdůležitější vědecké experimenty na palubě lodi se řadily zejména:

  • Rodent Research-3-Eli Lilly: experiment sledující důsledky svalové atrofie a celkového oslabení organismu u myší během dlouhodobého pobytu ve vesmíru.[2]
  • Microchannel Diffusion: instrument studující chování částic na atomární úrovni v beztížném prostředí.[3]
  • CASIS Protein Crystal Growth 4: experiment zaměřený studium proteinových krystalů, vypěstovaných v mikrogravitaci (krystalizace bílkovin je v takovém prostředí značně jednodušší - např. nedochází k sedimentaci) k použití v moderních léčivech.[4]

Celkový přehled vzletového nákladu lodě lze nalézt níže.

Celkový náklad 3136 kg
Celkový hermetizovaný náklad 1723 kg
Vědecké experimenty 640 kg
Zásoby pro posádku 547 kg
Hardware pro stanici 306 kg
Počítačové vybavení 108 kg
Ruský náklad 33 kg
Vybavení pro EVA 12 kg
Celkový nehermetizovaný náklad 1413 kg
Bigelow Expandable Activity Module 1413 kg

Návrat

11. května 2016 se Dragon odpojil od ISS a ten samý den přistál do oceánu[5] blízko pobřeží u Baja California. Zpátky na Zemi vezl přibližně tunu a půl nákladu, který sestával z výsledků experimentů, zbytečného staničního hardwaru a odpadu.[6]

Odkazy

Reference

  1. Statický zážeh Falconu Heavy ještě v prosinci (a další novinky z tiskové konference CRS-13) – ElonX. ElonX. 2017-12-11. Dostupné online [cit. 2017-12-12]. 
  2. Assessment of myostatin inhibition to prevent skeletal muscle atrophy and weakness in mice exposed to long-duration spaceflight (Rodent Research-3-Eli Lilly) - 03.30.16 [online]. NASA, 2016-03-30 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Microchannel Diffusion (Microchannel Diffusion) - 03.02.16 [online]. NASA, 2016-03-02 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Protein Crystallography to Enable Structure-Based Drug Design (CASIS PCG 4-1) - 03.16.16 [online]. NASA, 2016-03-16 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Dragon splashdown. SpaceX.com [online]. 2016-05-11 [cit. 2016-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-16. 
  6. SpaceX CRS-8 Mission Overview [online]. NASA [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Dragon a Dragon 2 od SpaceX
Dokončené mise
Zkušební lety
Nákladní lety
  • CRS-1 (10/2012, C103)
  • CRS-2 (3/2013, C104)
  • CRS-3 (4/2014, C105)
  • CRS-4 (9/2014, C106)
  • CRS-5 (1/2015, C107)
  • CRS-6 (4/2015, C108)
  • CRS-7 † (6/2015, C109)
  • CRS-8 (4/2016, C110)
  • CRS-9 (7/2016, C111)
  • CRS-10 (2/2017, C112)
  • CRS-11 (6/2017, C106)
  • CRS-12 (8/2017, C113)
  • CRS-13 (12/2017, C108)
  • CRS-14 (4/2018, C110)
  • CRS-15 (6/2018, C111)
  • CRS-16 (12/2018, C112)
  • CRS-17 (4/2019, C113)
  • CRS-18 (7/2019, C108)
  • CRS-19 (12/2019, C106)
  • CRS-20 (3/2020, C112)
  • CRS-21 (12/2020, C208)
  • CRS-22 (6/2021, C209)
  • CRS-23 (8/2021, C208)
  • CRS-24 (12/2021, C209)
  • CRS-25 (7/2022, C208)
  • CRS-26 (11/2022, C211)
  • CRS-27 (3/2023, C209)
  • CRS-28 (6/2023, C208)
  • CRS-29 (11/2023, C211)
  • CRS-30 (3/2024, C209)
  • Pilotované lety
  • SpX DM-2 (5/2020, C206)
  • SpX Crew-1 (11/2020, C207)
  • SpX Crew-2 (4/2021, C206)
  • Inspiration4 (9/2021, C207)
  • SpX Crew-3 (11/2021, C210)
  • Axiom-1 (4/2022, C206)
  • SpX Crew-4 (4/2022, C212)
  • SpX Crew-5 (10/2022, C210)
  • SpX Crew-6 (3/2023, C206)
  • Axiom-2 (5/2023, C212)
  • SpX Crew-7 (8/2023, C210)
  • Axiom-3 (1/2024, C212)
  • SpX Crew-8 (3/2024, C206)
  • Budoucí mise
    • Polaris Dawn (2024, C207)
    • Axiom-4
    • SpX Crew-9
    • SpX Crew-10
    • SpX Crew-11
    • SpX Crew-12
    • SpX Crew-13
    • SpX Crew-14
    Kabiny Cargo Dragon
  • C106 (3×)
  • C108 (3×)
  • C110 (2×)
  • C111 (2×)
  • C112 (3×)
  • C113 (2×)
  • C201 DragonFly
  • C208 (4×)
  • C209 (4×)
  • C211 (2×)
  • Kabiny Crew Dragon
  • C206 Endeavour (5×)
  • C207 Resilience (2×)
  • C210 Endurance (3×)
  • C212 Freedom (3×)
  • Symbolem † je označena neúspěšná mise. Tučným písmem jsou zvýrazněny probíhající lety.
    Starty raket Falcon společnosti SpaceX
    Rakety Falcon
    Falcon 1
  • Zkušební let 1† (FalconSAT-2)
  • Zkušební let 2† (DemoSat)
  • Let 3†
  • Ratsat
  • RazakSAT
  • Falcon 9
    Zkušební lety
    Pilotované lety
    Lety Dragonu k ISS
    Komerční satelity
  • SES-8
  • Thaicom 6
  • Orbcomm OG2 let 1
  • AsiaSat 8
  • AsiaSat 6
  • ABS-3A, Eutelsat 115 West B
  • TurkmenSat 1
  • Orbcomm OG2 let 2
  • SES-9
  • JCSAT-14
  • Thaicom 8
  • ABS-2A, Eutelsat 117 West B
  • JCSAT-16
  • Amos-6†
  • Iridium NEXT 1-10
  • EchoStar 23
  • SES-10
  • Inmarsat-5 F4
  • BulgariaSat-1
  • Iridium NEXT 11-20
  • Intelsat 35e
  • Iridium NEXT 21-30
  • SES-11
  • Koreasat 5A
  • Iridium NEXT 31-40
  • SES-16 (GovSat-1)
  • Paz
  • Hispasat 30W-6
  • Iridium NEXT 41-50
  • Bangabandhu-1
  • Iridium NEXT 51-55
  • SES-12
  • Telstar 19V
  • Iridium NEXT 56-65
  • Merah Putih
  • Telstar 18V
  • Es'hail 2
  • SSO-A
  • Iridium NEXT 66-75
  • Radarsat Constellation
  • Amos-17
  • JCSAT-18/ Kacific-1
  • SXM-7
  • Türksat 5A
  • SXM-8
  • Türksat 5B
  • WorldView-1
  • WorldView-2
  • ASBM
  • Interní lety
  • Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18)
  • SSP-1
  • SSP-2
  • SSP-3
  • Vědecké satelity
  • CASSIOPE
  • DSCOVR
  • Jason-3
  • Formosat-5
  • TESS
  • GRACE-FO
  • SAOCOM 1A
  • SAOCOM 1B
  • Sentinel 6A
  • IXPE
  • DART
  • SWOT
  • Vojenské satelity
  • NROL-76
  • X-37B OTV-5
  • Zuma
  • GPSIII-SV01
  • GPSIII-SV03
  • Anasis-II
  • GPSIII-SV04
  • GPSIII-SV05
  • SARah 1
  • GPSIII-SV06
  • NROL-85
  • NROL-87
  • SARah 2/3
  • Falcon Heavy
    * Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.