Nakadžima B6N

Nakadžima B6N
Nakadžima B6N2 během poválečných srovnávacích zkoušek v USA
Určení	bombardovací a torpédový letoun
Původ	Japonsko
Výrobce	Nakadžima
Šéfkonstruktér	Keniči Macumuro
První let	14. 3. 1941
Zařazeno	1943
Uživatel	Japonské císařské námořní letectvo
Výroba	1941 až 1945
Vyrobeno kusů	1268 ks (včetně 2 prototypů)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nakadžima B6N Tenzan (japonsky: 中島 B6N 天山, česky: Božská hora) byl jednomotorový dolnoplošný torpédový bombardér japonského císařského námořního letectva užívaný ve druhé světové válce.

Vznik

Jeho počátky spadají do roku 1939, kdy byly dány požadavky 14-Ši technického odboru Generálního štábu námořního letectva na nový typ letounu, který by postupně nahradil typ Nakadžima B5N.^[1] Tým konstruktérů společnosti Nakadžima vybavil sklopné křídlo vztlakovými klapkami typu Fowler, osádka byla třímístná. Za pohon byl vybrán dvouhvězdicový čtrnáctiválec Nakadžima NK7A Mamoru s čtyřlistou vrtulí, který dával ve výšce 2500 m výkon 1305 kW. Podvozek ostruhového typu byl zatahovací.

Vývoj

První prototyp letounu vzlétl 14. března 1941.^[1] Ukázalo se, že stroj má řadu nedostatků, zejména nespolehlivost a velké vibrace motoru. Tento problém se nepodařilo odstranit ani instalací nové vrtule s průměrem 3,40 m, jejíž gyroskopický efekt si během testů vyžádal vyosení kýlovky o 2°10' směrem doleva.^[1]

Hlavňovou výzbroj Tenzanu tvořil jeden kulomet typ 97 ráže 7,7 mm v horním střelišti na konci kabiny a v dolním výklopném střelišti v blízkosti malých bočních okének. Pod pravou polovinu trupu byly závěsníky pro pumy ráže 30 až 500 kg, nebo jedno torpédo typ 91 či typ 94.^[1]

Druhý vyrobený B6N byl na naléhání Generálního štábu námořního letectva vybaven starším, avšak spolehlivějším čtrnáctiválcem Micubiši MK4T Kasei 25 se vzletovým výkonem 1380 kW.

Během společných zkoušek s druhým prototypem, probíhajících v roce 1942, došlo na zesílení některých částí podvozku a překonstruování zavěšení záchytného háku. Vzhledem ke své hmotnosti a rozměrům byl Tenzan jako první z japonských palubních letadel přizpůsoben k instalaci pomocných raketových motorů.^[1]

Příprava sériové výroby typu Nakadžima B6N1 model 11 Tenzan s motorem Mamoru 11 v Koizumi byla na jaře 1943 provázena technickými a organizačními problémy, přesto se podařilo společnosti Nakadžima do srpna 1943 dodat námořnímu letectvu 65 strojů. Určeny byly k přeškolení létajícího i pozemního personálu.

Poslední z celkem 133 vyprodukovaných B6N1 byly dodány v říjnu téhož roku, v témže měsíci z výrobní linky sjížděly nové letouny Nakadžima B6N2 model 12 s dvouhvězdicovými čtrnáctiválci Micubiši Kasei 25.^[1] K bojovým jednotkám byly v malých počtech dodány v březnu 1944. Nepatrně byla pozměněna kontura kanálu sání vzduchu do karburátoru a spaliny byly nyní z válců vyvedeny individuálními zploštělými ejektory. Ostruhové kolečko bylo aretováno v pevné poloze.

Počínaje rokem 1944 byla zahájena výroba B6N také v závodě Nakadžima č. 3 ve městě Handa v prefektuře Aiči. Vzniklo zde 970 exemplářů, z nichž některé byly v pozdější fázi výroby od listopadu 1944 dodávané s kulometem typ 2 ráže 13 mm v horním střelišti. Změna se pak týkala také označení na B6N2a model 12A.

Námořní letectvo následně zkoušelo dva prototypy B6N3 model 13, upravené z B6N2 se zpevněným podvozkem se zvětšenými koly a motory MK4T-C Kasei 25c.^[1]

Nasazení

Spojenci se v boji s Tenzany střetli poprvé ve větším množství v letecké bitvě o Mariany v červnu 1944.^[1] Při bitvě o Filipíny tyto letounu utrpěly velké ztráty od spojenců, a to zejména díky letounům Grumman F6F Hellcat. Z důvodu postupných ztrát japonských letadlových lodí sloužily B6N na pozemních základnách, byly též používány pro sebevražedné lety kamikaze, zejména během bitvy o Okinawu.^[1]

Specifikace (B6N2)

Údaje podle^[1]

Technické údaje

• Rozpětí: 14,89 m
• Délka: 10,87 m
• Výška: 3,80 m
• Nosná plocha: 37,20 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 3010 kg
• Vzletová hmotnost: 5200 kg

Výkony

• Maximální rychlost ve výšce 4900 m: 481 km/h
• Stoupavost: 8 m/s
• Dostup: 9040 m
• Dolet: 3042 km

Odkazy

Reference

Literatura

• FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Nakajima B6N Tenzan (Heavenly Mountain), s. 429 až 434. (anglicky) 
• GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 23. 
• SCHMID, Jaroslav. Stíhací a bombardovací letadla Japonska 2. díl. Plzeň: Fraus, 2000. ISBN 80-7238-077-X. Kapitola Nakadžima B6N Tenzan (Jill), s. 40–43. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nakadžima B6N Tenzan na Wikimedia Commons
• Kamufláže letounu Nakadžima B6N Tenzan Archivováno 11. 4. 2016 na Wayback Machine.