Nakadžima J9N Kikka

Nakadžima J9N Kikka
Nakadžima Kikka před prvním letem
Nakadžima Kikka před prvním letem
Určenístíhací a útočný letoun
PůvodJaponské císařství
VýrobceNakadžima
ŠéfkonstruktérKazuo Óno, Ken'iči Macumura
První let7. srpna 1945
UživatelJaponské císařské námořní letectvo
Vyrobeno kusů2 prototypy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nakadžima J9N Kikka (japonsky: 中島 橘花, česky: Pomerančový květ) byl prototyp japonského dvoumotorového útočného a stíhacího stroje, jehož koncepce byla inspirována německým letounem Messerschmitt Me 262.

Vývoj

Od roku 1943 Japonsko jednalo s Německem o předávání výsledků výzkumu a vývoje. Později Japonce zaujaly především letouny Me 262A a Me 163B a bylo dohodnuto pomocí ponorek převézt do Japonska dva kusy Me 163B, proudové a raketové pohonné jednotky a kompletní technickou dokumentaci. Ponorky, které vezly části strojů a dokumentaci z Německa však byly postupně potopeny, takže se do Japonska dostala jen část fotodokumentace, fotografie motoru BMW 003 a útržky technických podkladů. Na podkladě německé dokumentace se podařilo sestrojit motor Išikawadžima Ne-20 s tahem 4,66 kN. První funkční prototyp motoru Ne-20 se rozběhl 26. března 1945, přičemž u dalších výrobců vznikaly i jiné varianty motorů založených na konstrukci BMW 003.

O vývoji stroje, odpovídajícího německému Me 262, bylo ve firmě Nakadžima rozhodnuto v září 1944. Nakonec byl v Japonsku vytvořen stroj, který byl německým vzorem inspirován, ale jinak s ním měl málo společného. Letoun byl celkově menší, měl odlišně tvarovaný trup a na rozdíl od Me 262 měl přímé křídlo (pro uložení v nouzových krytech ho bylo možné složit). Podvozek byl příďový, přední noha se sklápěla dozadu a hlavní podvozkové nohy se sklápěly směrem k trupu. Hlavní podvozkové nohy byly plně kryty trojdílným krytem, přední noha jednodílným krytem. Brzdy pocházely z typu Micubiši A6M. Pilotní kabinu kryl kapkovitý překryt. Palubní deska i ovladače byly dřevěné. Při startu mohly být použity dvě pomocné startovací rakety.

Prototyp byl dokončen v květnu 1945 a pojížděcí zkoušky probíhaly v červenci na letecké základně Kisarazu. Letoun poprvé vzlétl 7. srpna 1945 a po přistání letoun jeho pilot Susumu Takaoka nešetřil chválou. Už při druhém letu 11. srpna ovšem došlo k havárii. Letoun startoval i s pomocnými raketovými motory, při startu měl potíže a při pokusu o jeho přerušení nestihl včas zabrzdit, opustil startovací dráhu, v příkopu přišel o podvozek a zastavil se až na břehu Tokijského zálivu. Prototyp byl těžce poškozen a o několik dní později Japonsko kapitulovalo.

Další kusy se již do konce války nepodařilo dokončit, a tak si několik rozestavěných letounů odvezli Američané jako válečnou kořist ke zkouškám do USA. Díky tomu se jeden exemplář dochoval v National Air and Space Museum.

Specifikace

Nakajima Kikka, druhý zkušební let
J9N Kikka
Nakadžima Kikka

Technické údaje

  • Osádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 10 m
  • Délka: 8,12 m
  • Výška: 2,95 m
  • Nosná plocha: 13,21 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2300 kg
  • Vzletová hmotnost: 3500 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Ne-20
  • Tah pohonné jednotky: 2 × 4,75 kN

Výkony

  • Maximální rychlost: 712 km/h
  • Dostup: 12 000 m
  • Dolet: 950 km

Výzbroj

  • 2 × 30mm kanón nebo až 800 kg pum

Odkazy

Literatura

  • FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Nakajima Kikka (Orange Blossom), s. 443 až 445. (anglicky) 
  • PEJČOCH, Ivo. Nakajima Kikka. HPM. 1993, roč. 3, čís. 4, s. 2–5. ISSN 1210-1427. 
  • HORNÁT, Jiří. Nakajima Kikka. Letectví a kosmonautika. Listopad 1985, roč. LXI., čís. 24, s. 29–32. 

Externí odkazy

Letadla Nakadžima
Letadla Japonského císařského námořního letectva
Palubní stíhací letouny
Plovákové stíhací letouny
Palubní torpédové bombardéry
  • B3N
  • B4N
  • B5N
  • B6N
  • Průzkumné letouny
  • C2N
  • C3N
  • C6N
  • Střemhlavé bombardéry
  • D3N
  • Plovákové průzkumné letouny
    Pozemní bombardéry
  • G5N
  • G8N
  • G10N
  • Záchytné stíhací letouny
  • J1N
  • J5N
  • J9N
  • Transportní letouny
  • L1N
  • L2D
  • Ostatní
  • LB-2
  • Letadla Japonského císařského armádního letectva
    Dlouhá typová označení
    Čísla draků (Kitai)
  • Ki-4
  • Ki-6
  • Ki-8
  • Ki-11
  • Ki-12
  • Ki-19
  • Ki-27
  • Ki-34
  • Ki-43
  • Ki-44
  • Ki-49
  • Ki-58
  • Ki-62
  • Ki-63
  • Ki-80
  • Ki-84
  • Ki-87
  • Ki-106
  • Ki-115
  • Ki-116
  • Ki-201
  • Podle jmen
    Japonská bojová jména
    Spojenecká kódová jména
    Letouny japonského císařského námořního letectva za druhé světové války
    Stíhací letouny
    A4NA5MA6MA6M2-NA7MJ1NJ2MJ5NN1K
    Bombardovací a torpédové letouny
    B4YB5MB5NB6NB7AD1AD3AD4YG3MG4MG5NG8NM6AP1Y
    Průzkumné a spojovací letouny
    C3NC5MC6NE7KE8NE9WE11AE13AE14YE15KE16AF1MH5YH6KH8KH9AQ1W
    Zbývající letouny
    BaikaMXY 5MXY7
    Transportní letouny
    L2DL3YL4M
    Cvičné letouny
    K3M • K4Y • K5Y • K8K • K9W • K10W • K11W
    Experimentální letouny a prototypy
    J7WJ8M • J9N • R2YS1A
    Značení japonských vojenských letadel
    Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • LCCN: sh85072306
    • NLI: 987007543422205171